Železná opona se v Československu stala realitou

Praha – Pět let trvalo, než se stal Churchillův fultonský projev o železné oponě trpkou realitou. V roce 1951 přijala vláda stalinistického Československa zákon o ochraně státní hranice. Jeho součástí bylo i právo pohraničníka použít zbraň. Československá hranice o délce 3 479 kilometrů se stala jen těžko prodyšnou pevností, a to zejména na západoněmeckém a rakouském pomezí.

V roce 1946 již Winston Churchill nestál v čele britské vlády, jeho politická úloha však neklesala. V červnu 1946 zavítal na univerzitu v americkém Fultonu, kde za účasti prezidenta Harryho Trumana pronesl projev, v němž se poprvé objevila metafora rozdělené Evropy. „Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu byla přes kontinent spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy: Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie,“ konstatoval britský politik.

V případě komunistického Československa došla Churchillova slova takřka doslovného naplnění 11. července 1951, kdy Národní shromáždění přijalo zákon o ochraně státních hranic. Totalitní Československo tak reagovalo na masivní vlnu emigrace, která zemi postihla po únorovém převratu v roce 1948. Zákon mj. stanovil, že vstup „na určité části území státu je zakázán nebo dovolen jen na zvláštní povolení“.

První paragraf zákona o ochraně státních hranic uváděl: „K zajištění pokojné výstavby socialismu v naší vlasti je třeba účinně chránit státní hranice před pronikáním všech nepřátel táboru pokroku a míru. Ochrana státních hranic je povinností každého občana.“

Celý zákon si můžete přečíst na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů.

Nové opatření v praxi znamenalo zmrazení civilního pohybu v oblasti státní hranice a faktické vybudování železné opony. Zakázané pásmo mohlo sahat až do hloubky 2 kilometrů od státní hranice, nesměl zde nikdo bydlet a vstup sem byl pouze na povolení pro prověřené osoby. Z pohraničního území, které vylidnil odsun Němců, muselo odejít dalších 4,5 tisíce lidí. Výjimku představovala pouze větší města (např. Břeclav), jejichž vysídlení nebylo politicky přijatelné, mj. kvůli významu pro daný region (pracovní příležitosti, výroba).

Na obranu před rozvraceči a nepřáteli táboru míru, ve skutečnosti však na kontrolu prchajících Čechoslováků, vyrostla v kontrolovaných pásmech důmyslná souprava opevnění. Tvořil ji drátěný zátaras s elektrifikací, kontrolní orné pásy s detekcí stop, průseky lesa a v 50. letech dokonce i zaminování.

Ze zprávy velitele Pohraniční stráže Ludvíka Hlavačky:

„Kontrolní pásy a překážky, které jsou prováděny v zakázaném pásmu, umožní jednak kontrolu přechodů a ztíží nepříteli jeho postup při pronikání přes státní hranici, pronikání však nezastaví. Proto, aby bylo zabráněno a i znemožněno pronikání nepřítele přes státní hranici, navrhuji, aby některé nepřítelem nejvíce používané a z hlediska výkonu služby nebezpečné a nepřehledné úseky státní hranice byly zaminovány.“

Pohraničníci, vlivní ochránci míru

Jinak se ale norma č. 69/1951 věnovala především dalšímu vymezení činnosti Pohraniční stráže, z níž se právě na začátku 50. let stala vlivná bezpečnostní složka komunistické moci. Pohraničníci vznikli sloučením finanční stráže a pohraničních hlídek Sboru národní bezpečnosti v roce 1949, ale až do konce roku 1950 byli jednou z policejních složek SNB.

Jejich osamostatnění v roce 1951 tak jen dokládá význam, který KSČ ochraně státních hranic přikládala. „V roce 1950 má ochrana státní hranice v podobě Pohraniční stráže celkem 6 100 mužů. V prvních dvou měsících roku 1951 je to téměř 18 000,“ doplňuje historik Pavel Vaněk z brněnského Archivu bezpečnostních složek. Početní nárůst hraniční ostrahy umožnila především dotace ze strany československé armády.

Králové Šumavy nezapomínají

Zejména v oblasti česko-německé hranice pak pohraničníky využila KSČ i ideologicky a jejich úkoly provázala s odkazem Chodů, jakožto historických strážců českých hranic se západním Německem. Na začátku 50. let navíc zůstává válka v čerstvé paměti a Hitlerem se komunistická propaganda ohání velice často. Pohraničníci záhy vstoupili i do populární kultury. Zřejmě nejznámějším počinem s tematikou ostrahy hranic je Kachyňův snímek z roku 1959 Král Šumavy.

Někdejší ochranáři hranic se i dnes pravidelně stýkají, mají své internetové stránky a diskuse a na léta, kdy sloužili, většina z nich ráda vzpomíná. „Pohraničníci jsou dnes účelově předkládáni národu jako lidé, kteří utiskovali, kteří byli součástí represivního orgánu, jako lidé, kteří vraždili,“ upozornil předseda klubu Karel Janda.

Ač se pravděpodobně jednalo jen o poslechnutí rozkazu, na hranicích v rozmezí let 1948-1989 zemřelo 280 prchajících lidí. Ztráty však utržila i strana pohraničníků. O život přišlo zhruba 650 příslušníků Pohraniční stráže, jednalo se především o příslušníky vojenské základní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tři dny před termínem není vybraná ani polovina částky za daň z nemovitosti

Do termínu zaplacení vyměřené daně z nemovitých věcí zbývají už jen necelé tři dny. Na účet Finanční správy ale zatím přišlo jen 43 procent očekávané částky pro letošní rok. Ta se pohybuje kolem 23 miliard korun. Daň vyšší než pět tisíc korun mohou poplatníci uhradit ve dvou splátkách během roku. Více než devadesát procent lidí už daň platí bezhotovostně a dá se očekávat, že toto číslo letos ještě vzroste.
před 9 mminutami

Sněmovna schválila školskou novelu

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.
09:02Aktualizovánopřed 9 mminutami

Soud potvrdil Peltovi vězení v délce pět a půl roku

Odvolací soud potvrdil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací trest vězení v délce pět a půl roku. Někdejší náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová půjde za mříže na šest let. Soud tak zamítl odvolání dvojice, která od počátku trvá na své nevině. Nevyhověl ani státnímu zástupci Ondřeji Trčkovi, který požadoval tresty zvýšit na šest a šest a půl roku.
10:30Aktualizovánopřed 14 mminutami

Armáda bez důvěry veřejnosti neznamená nic, řekl Řehka na veletrhu IDET

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
10:12Aktualizovánopřed 24 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
10:43Aktualizovánopřed 25 mminutami

Sněmovna schválila zjednodušení rozvodů a úpravy péče o děti

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou schválila sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví i povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.
13:52Aktualizovánopřed 30 mminutami

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 11 hhodinami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 18 hhodinami
Načítání...