Železná opona se v Československu stala realitou

Praha – Pět let trvalo, než se stal Churchillův fultonský projev o železné oponě trpkou realitou. V roce 1951 přijala vláda stalinistického Československa zákon o ochraně státní hranice. Jeho součástí bylo i právo pohraničníka použít zbraň. Československá hranice o délce 3 479 kilometrů se stala jen těžko prodyšnou pevností, a to zejména na západoněmeckém a rakouském pomezí.

V roce 1946 již Winston Churchill nestál v čele britské vlády, jeho politická úloha však neklesala. V červnu 1946 zavítal na univerzitu v americkém Fultonu, kde za účasti prezidenta Harryho Trumana pronesl projev, v němž se poprvé objevila metafora rozdělené Evropy. „Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu byla přes kontinent spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy: Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie,“ konstatoval britský politik.

V případě komunistického Československa došla Churchillova slova takřka doslovného naplnění 11. července 1951, kdy Národní shromáždění přijalo zákon o ochraně státních hranic. Totalitní Československo tak reagovalo na masivní vlnu emigrace, která zemi postihla po únorovém převratu v roce 1948. Zákon mj. stanovil, že vstup „na určité části území státu je zakázán nebo dovolen jen na zvláštní povolení“.

První paragraf zákona o ochraně státních hranic uváděl: „K zajištění pokojné výstavby socialismu v naší vlasti je třeba účinně chránit státní hranice před pronikáním všech nepřátel táboru pokroku a míru. Ochrana státních hranic je povinností každého občana.“

Celý zákon si můžete přečíst na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů.

Nové opatření v praxi znamenalo zmrazení civilního pohybu v oblasti státní hranice a faktické vybudování železné opony. Zakázané pásmo mohlo sahat až do hloubky 2 kilometrů od státní hranice, nesměl zde nikdo bydlet a vstup sem byl pouze na povolení pro prověřené osoby. Z pohraničního území, které vylidnil odsun Němců, muselo odejít dalších 4,5 tisíce lidí. Výjimku představovala pouze větší města (např. Břeclav), jejichž vysídlení nebylo politicky přijatelné, mj. kvůli významu pro daný region (pracovní příležitosti, výroba).

Na obranu před rozvraceči a nepřáteli táboru míru, ve skutečnosti však na kontrolu prchajících Čechoslováků, vyrostla v kontrolovaných pásmech důmyslná souprava opevnění. Tvořil ji drátěný zátaras s elektrifikací, kontrolní orné pásy s detekcí stop, průseky lesa a v 50. letech dokonce i zaminování.

Ze zprávy velitele Pohraniční stráže Ludvíka Hlavačky:

„Kontrolní pásy a překážky, které jsou prováděny v zakázaném pásmu, umožní jednak kontrolu přechodů a ztíží nepříteli jeho postup při pronikání přes státní hranici, pronikání však nezastaví. Proto, aby bylo zabráněno a i znemožněno pronikání nepřítele přes státní hranici, navrhuji, aby některé nepřítelem nejvíce používané a z hlediska výkonu služby nebezpečné a nepřehledné úseky státní hranice byly zaminovány.“

Pohraničníci, vlivní ochránci míru

Jinak se ale norma č. 69/1951 věnovala především dalšímu vymezení činnosti Pohraniční stráže, z níž se právě na začátku 50. let stala vlivná bezpečnostní složka komunistické moci. Pohraničníci vznikli sloučením finanční stráže a pohraničních hlídek Sboru národní bezpečnosti v roce 1949, ale až do konce roku 1950 byli jednou z policejních složek SNB.

Jejich osamostatnění v roce 1951 tak jen dokládá význam, který KSČ ochraně státních hranic přikládala. „V roce 1950 má ochrana státní hranice v podobě Pohraniční stráže celkem 6 100 mužů. V prvních dvou měsících roku 1951 je to téměř 18 000,“ doplňuje historik Pavel Vaněk z brněnského Archivu bezpečnostních složek. Početní nárůst hraniční ostrahy umožnila především dotace ze strany československé armády.

Králové Šumavy nezapomínají

Zejména v oblasti česko-německé hranice pak pohraničníky využila KSČ i ideologicky a jejich úkoly provázala s odkazem Chodů, jakožto historických strážců českých hranic se západním Německem. Na začátku 50. let navíc zůstává válka v čerstvé paměti a Hitlerem se komunistická propaganda ohání velice často. Pohraničníci záhy vstoupili i do populární kultury. Zřejmě nejznámějším počinem s tematikou ostrahy hranic je Kachyňův snímek z roku 1959 Král Šumavy.

Někdejší ochranáři hranic se i dnes pravidelně stýkají, mají své internetové stránky a diskuse a na léta, kdy sloužili, většina z nich ráda vzpomíná. „Pohraničníci jsou dnes účelově předkládáni národu jako lidé, kteří utiskovali, kteří byli součástí represivního orgánu, jako lidé, kteří vraždili,“ upozornil předseda klubu Karel Janda.

Ač se pravděpodobně jednalo jen o poslechnutí rozkazu, na hranicích v rozmezí let 1948-1989 zemřelo 280 prchajících lidí. Ztráty však utržila i strana pohraničníků. O život přišlo zhruba 650 příslušníků Pohraniční stráže, jednalo se především o příslušníky vojenské základní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
před 46 mminutami

Podvodníci udeřili na WhatsAppu. Napálení lidé jim poslali i statisíce

Objevuje se nový typ podvodů využívající aplikaci WhatsApp. Její uživatelé po kliknutí na příslušný odkaz poskytnou útočníkům do aplikace přístup. Podvodníci pak jejich jménem žádají uložené kontakty o peníze. Policie eviduje hned několik případů, kdy lidé finanční obnos odeslali.
před 2 hhodinami

Závody ve zbrojení dávají jistotu míru, řekla Černochová

Lidé po sametové revoluci nepočítali s tím, že by mohly přijít větší konflikty, takže Česko a další země zaspaly a ruský vpád na Ukrajinu je zastihl nepřipravené. V Interview ČT24 předtočeném ke čtvrtečnímu 80. výročí konce druhé světové války v Evropě to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Politici podle ní pořádají závody ve zbrojení, protože to dává určitou jistotu bezpečí a míru. Že se neválčí i v tuzemsku, je podle Černochové jen proto, že Ukrajina Rusko zadržela. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Růst tržeb obchodníků meziročně zrychlil

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. Tržby za služby se oproti stejnému období loni zvýšily o tři procenta.
11:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Pacienti i lékaři na Příbramsku podvodně vykazovali péči

Celkem šestnáct lidí v případu podvodného vykazování péče v nemocnici na Pleši na Příbramsku doznalo vinu a státní zástupce jejich stíhání podmíněně zastavil. Na účet pro oběti trestných činů museli složit víc než jeden milion korun, uvedl pro ČT Jakub Bílý z příbramského okresního státního zastupitelství. V případu čelila obvinění i samotná nemocnice. Ta se předloni s žalobkyní Janou Jahodovou dohodla na patnáctimilionovém peněžitém trestu.
před 10 hhodinami

Hotel na Frýdecko-Místecku, kde se zřítil strop, se podle starosty rekonstruoval

Hotel Zámeček v Čeladné na Frýdecko-Místecku, kde se v noci na pátek zřítil strop a zbortily vnitřní konstrukce, se rekonstruoval. Hosté v něm ale byli ubytováni, uvedl starosta obce Pavol Lukša (Dobrá volba 2016). Majitel podle něj vnitřní úpravy oznámil s tím, že se nebude zasahovat do nosných konstrukcí. Při neštěstí utrpěli tři lidé ve věku 17, 18 a 29 let středně těžká zranění, v objektu bylo v době zřícení stropu dvacet lidí včetně cizinců. Příčinu policisté vyšetřují.
04:20Aktualizovánopřed 10 hhodinami

OBRAZEM: Barikáda 2025 připomněla Pražské povstání

Ukázky bojů na barikádách na konci druhé světové války nabídla ve čtvrtek akce v pražských Nuslích Barikáda 2025. Zapojily se stovky účinkujících z vojenskohistorických klubů, k vidění byly dobová technika, uniformy i civilní oblečení tehdejších obyvatel. Před samotnou inscenací bojů si návštěvníci mohli zbraně i vozidla prohlédnout na dvoře nuselské sokolovny a v ulici na Květnici.
před 15 hhodinami

Konec války pro nyní stoletého hrdinu znamenal hlavně shledání s rodinou

Stoletý Miloslav Masopust je jedním z hrdinů druhé světové války. Jako volyňský Čech vstoupil do prvního československého armádního sboru na východní frontě. Nejtěžší boje prý zažil na Dukle. Poblíž Krosna ho střela zasáhla do nohy. Vyléčil se a na bojiště se vrátil jako dělostřelec. S pátým plukem se účastnil osvobození Slovenska a došel s ním až do Prahy. Konec války pro něj znamenal zejména shledání s rodinou.
před 16 hhodinami
Načítání...