Zelení sjezd ukončili změnou stanov

Brno – V brněnské sportovní hale Morenda skončil sjezd Strany zelených. Její staronový předseda Ondřej Liška v poslední den jednání mezi delegáty prosadil změnu stanov, která omezí kompetence a sníží vliv republikové rady. Nově se také bude sjezd zelených konat každý rok, jednou jako volební, podruhé jako programový. Další stranický kongres tak proběhne již příští podzim. Vnitrostranická opozice s výše uvedenými návrhy vedení nesouhlasila, autoři nových pravidel za sebou ale měli většinu. Podle Lišky se zelení dostali změnou stanov mezi standardní strany. Sjezd podle něj posílil mandát vedení strany i vliv členů.

Přijatý návrh změn stanov počítá s tím, že širší vedení strany - republiková rada - nebude mít napříště vlastní předsednictvo, naopak bude spadat přímo pod vedení strany. Jde o změnu, kterou se na loňském teplickém sněmu nepodařilo prosadit bývalému předsedovi SZ Martinu Bursíkovi. Právě spory mezi předsednictvem a republikovou radou, v níž sedělo opoziční křídlo prezentované Olgou Zubovou nebo Matějem Stropnickým, stranu v uplynulém období polarizovalo. „V těch minulých měsících byla spálena celá řada mostů. Aniž bych to chtěl přeceňovat, myslím si, že nové mosty se postavily nebo začaly budovat,“ řekl Liška.

Předsednictvo: Bude jasné, kdo stranu prezentuje

Nové opatření má zrušit problematickou dvoukolejnost stranického řízení. „Nebudou tady už dvě instituce, například místopředseda strany a místopředseda republikové rady, což v minulosti, myslím, působilo trošičku zmatek v tom, kdo vlastně za stranu může a má vystupovat,“ dodal. Podle Lišky tato změna, kdy se předsednictvo stane jednoznačným vedení strany, posunula zelené mezi standardní moderní strany ve smyslu řízení.

Třetinu rady dosud volil sjezd. Loni v Teplicích však byla tato část lidí odvolána, noví zvoleni dosud nebyli. Nově bude v radě více zástupců krajů, a to podle počtu členů regionálních organizací. „Dáváme mandát krajským organizacím, aby určily, jak bude republiková rada vypadat, neomezujeme její pestrost,“ tvrdí Ander.

Předsednictvo: Radu neoslabujeme, naopak

Nejhlasitějším kritikem změn byl neúspěšný kandidát na předsedu SZ Matěj Stropnický, který je považuje za špatné. Straně prý přinese ztrátu pestrosti. „Musíme ukázat, jak jsme pestří, nejen jak jsme zelení,“ prohlásil.

Předseda zelených odmítá interpretaci, že nová struktura republikové rady znamená její oslabení. „Naopak jde o posílení, protože mandát bude vycházet ze sta procent přímo z regionů, kde se odehrává demokratická diskuse,“ uvedl Liška na tiskové konferenci po ukončení sněmu. „Samo předsednictvo má zájem na tom, aby se republiková rada scházela často a aby se rozhodnutí činila na zasedáních republikové rady,“ dodal Ander.

Předsednictvo: Připravme se na programový sjezd

Ondřej Liška také navrhnul, aby záhy po ukončení sjezdu vznikla pracovní skupina, která by připravila dlouhodobější a zásadní změnu stanov, protože projednávaná opatření jsou podle něj jen kosmetické úpravy. Skupina by měla vést o stanovách vnitrostranickou diskusi a připravit komplexní materiál, který by měla předložit příští rok na podzim právě programovému sjezdu.

Sjezd schválil i řadu technických změn stanov. Mezi těmi, které předsednictvo označilo za věcné, byl i návrh na změnu v placení příspěvků. Měl by zamezit existenci takzvaných „černých duší“. Do strany také budou moci nově vstoupit i lidé bez českého občanství.

Stropnický útočí na Pelce, Liška jej brání

I v závěrečný den na sjezdu pokračoval spor mezi Liškou a Stropnickým. Ten včera označil členy nově zvoleného vedení za osoby s pochybnou minulostí. Prvního místopředsedu Františka Pelce i druhou místopředsedkyni Martinu Pokornou obvinil ze zakládání účelových stranických organizací před teplickým sjezdem na Liberecku. Pelc navíc podle Stropnického měl jako bývalý člen Unie svobody blízko k jejímu předsedovi Pavlu Němcovi, který byl spojen s řadou justičních kauz včetně kauzy katarského prince.

Liška ale dnes před delegáty zdůraznil, že Pelcovi plně důvěřuje. A Stropnického hodnocení označil za zkratku, která poškozuje nové stranické vedení a Pelce. „Je velmi zákeřná, chci se proti ní naprosto ohradit a říci úplně jasně, že nic z toho není pravda, je to lež,“ uvedl předseda SZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 5 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 6 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 11 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...