Zdravotnictví zdarma, nebo možnost si připlatit, přou se politické strany

Praha - Skoro 300 miliard korun proteče ročně českým zdravotnictvím. Návrhů, podle jakých pravidel s nimi nakládat, mají politické strany a hnutí hned několik. Zásadně se rozcházejí třeba v názorech na poplatky za pobyt v nemocnici. Nová vláda bude muset řešit i to, jestli lidem povolí připlatit si za takzvané nadstandardy, tedy třeba za kvalitnější implantát, nebo lepší sádru či očkovací vakcínu. I tady se názory stran zásadně liší: ČSSD, zelení, hnutí Úsvit ani komunisté s nadstandardy nepočítají, naopak ODS, TOP 09, nebo Zemanovci by jejich zavedení vítali, hnutí ANO zase poukazuje na možnost zdravotního připojištění. Poměrně jednotné jsou strany v důrazu na prevenci.

Za každý den strávený v nemocnici dnes člověk zaplatí stokorunu, tu už ale pacienti od ledna kvůli rozhodnutí Ústavního soudu platit nebudou. Až nová vláda rozhodne, jestli a v jaké podobě poplatky za pobyt vrátí zpět.

TOP 09 s nimi ve svém programu počítá, neříká ale nic o částkách a limitech. Zachovat je zatím bez uvedení konkrétní částky chce i hnutí ANO, to ale plánuje další regulační poplatky zrušit tak, aby nebyli znevýhodnění chroničtí a sociálně slabší pacienti, třeba poplatky za recept v lékárně hodlá hnutí zrušit úplně, platit by neměli ani důchodci. ODS se chce vrátit k šedesáti korunám za den bez limitu.

KDU-ČSL neuvádí částku, kterou by lidé měli za jeden den pobytu v nemocnici zaplatit, je ale pro třicetidenní limit platby. Zelení k tomu navíc chtějí z placení vyloučit děti do 18 let. Pro kombinaci šedesát korun a měsíční strop jsou i Zemanovci, kteří navíc chtějí zachovat jediný typ poplatků: za pobyt v nemocnici.

ČSSD chce zrušit regulační poplatky, ponechat plánuje jen příspěvek na stravu v nemocnici ve výši 60 korun, a to maximálně po dobu měsíce. Stejně tak chce poplatky ve zdravotnictví omezit i hnutí Úsvit. Komunisté nechtějí ve zdravotnictví poplatky vůbec žádné.

Lékárna
Zdroj: ČTK/AP/Julien Behal

Mohou si lidé připlatit, když chtějí nadstandardní péči?

Dalším sporným bodem je možnost připlatit si za nadstandardní péči. Třeba v případě operací kyčle a kolene by si mohli pacienti připlatit, pokud by chtěli kvalitnější implantát. „Typ implantátu by mohla být jedna z věcí, které by mohly být jako nadstandard,“ řekl ortoped Daniel Waciakowski. Při minulé debatě o takzvaných nadstandardech bylo právě za ortopedii ve hře také připlácení za operaci kolene pomocí počítačové navigace. Nakonec ale zůstaly jen nadstandardní čočky, sádra a očkování, po rozhodnutí Ústavního soudu nejsou možnosti připlatit si za nadstandard žádné.

Se zavedením připlácení za nadstandardní zdravotní péči ve svých programech nepočítají ČSSD, zelení, hnutí Úsvit ani komunisté. Připlácení za nadstandardy s možností připojištění prosazuje ODS, zabrání se tak podle ní darům. TOP 09 zase navrhuje zvýšit spoluúčast pacientů a s ODS se shoduje v úmyslu pokračovat v nadstandardech s možností připojištění. Pro zavedení nadstandardů jsou i Zemanovci, kteří plánují vydat seznam nadstandardních úkonů, za které si lidé budou moci připlatit buď z připojištění, nebo z vlastní kapsy. Lidovci nadstandardy připouští jen tehdy, pokud neohrozí dostupnost standardní péče pro všechny. Hnutí ANO s nadstandardy ve svém programu nepočítá, počítá ale s možností připojistit se na lepší péči.

Prevence je základ, shodují se strany napříč politickým spektrem

Na čem se naopak všechny strany shodnou, je význam prevence. Zvýhodňování zodpovědných pacientů prosazuje ODS: například amalgamové plomby by podle občanských demokratů měly být zdarma, ovšem jedině pro pacienty, kteří chodí k zubaři na pravidelné prohlídky. Za dodržování prevence by měly pojišťovny odměňovat pacienty i podle TOP 09 nebo podle hnutí ANO. Motivovat lidi k prevenci prostřednictvím pojišťoven by chtěli i zelení, kteří navíc připomínají také význam prevence vzniku závislostí a prevence ve školách. Zaměřit se hlavně na prevenci zdravotní péče ve školách chtějí i sociální demokraté, KSČM vidí prevenci ve formě výchovy občanů k větší zodpovědnosti za jejich zdraví.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 5 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 7 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 8 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...