Praha – Vláda pomalu dokončuje novou verzi koaliční smlouvy, podle které chce vládnout až do voleb v roce 2014. Kromě jednotlivostí jí zbývá probrat poslední velkou a nejvíce problémovou část – zdravotnictví. ODS a TOP 09 se zatím například nemůže shodnout, zda má veřejnost více přispívat na zdravotní péči ze svého. Spory se vedou také o zákazu kouření v restauracích nebo přeměnu nemocnic. Brzy by se nad zbývajícím jednáním měli sejít lídři koalice. Velmi pravděpodobný je už příští týden, kdy vláda bude řešit otázku dalšího osudu sKaret.
Prezidentští kandidáti mají odevzdání údajů o financování kampaně za sebou, limit pro skládání účtů, tentokrát programových, se ale krátí i Nečasově vládě. Do voleb zbývá něco přes rok a kabinet jedná, co chce do voleb ještě stihnout. Od expertních skupin se nyní diskuze o vládním plánu přesunuje ke koaličním špičkám. „Máme připravené kapitoly, v naprosté většině jsme se shodli. Jsou tam rozpory, ale ty předáváme na K9,“ zmínil člen vyjednávacího týmu a ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS).
Na lídry koaličních stran zbylo 25 sporných bodů. Jen o zdravotnictví se zatím na jednání nemluvilo. Může za to hlavně odlišný názor ODS a TOP 09 v zásadních tématech. Jedním z nejtrvalejších je míra spoluúčasti pacientů na financování. Podle koaliční smlouvy měli pacienti do zdravotnictví dávat ze svého daleko více peněz. Spoluúčast měla vzrůst na 20 procent i díky hrazeným nadstandardům. Jenže ODS právě za jejich malý počet kritizuje ministra z TOP 09. „To, že jich je tam jen hrstka, je hrubá chyba ministra zdravotnictví,“ zmínil poslanec Boris Šťastný (ODS).
Ministr Leoš Heger ale zvyšování spoluúčasti až na avizovaných 20 procent brzdí. Podle svých slov musí počkat například na posouzení nadstandardů Ústavním soudem. Dalším důvodem je nálada ve společnosti. Z ODS zaznívá kritika i kvůli tomu, že za nadstandardy ministerstvo pacientům nenabídlo žádné výhody typu dalšího možného připojištění.
- Kouření v restauracích
Vedení ODS se také postavilo proti návrhu na úplný zákaz kouření v restauracích. Považuje to za porušování vlastnických práv soukromých živnostníků. Heger připustil, že jeho snaha zamezit kouření v restauracích narazí. „Když ten zákon neprojde, tak prostě neprojde. Když projdou jen jeho tři čtvrtiny, i tak to bude pokrok,“ uvedl ministr v nedělních Otázkách Václava Moravce.
Podle Hegera by se mohlo od příštího roku kouřit jen na restauračních předzahrádkách. Zakázán by měl být také prodej tabáku i alkoholu v automatech a pojízdných prodejnách. Norma by měla také zakázat výrobcům, aby do cigaret přidávali vitamíny, a rovněž zavést pokutu až jeden milion korun za prodej alkoholu či cigaret lidem mladším 18 let, za prodej dětem do 15 let pak dva miliony korun.
- Fakultní/univerzitní nemocnice?
Jasno pravice nemá ani o změně devíti fakultních nemocnic na univerzitní. Mají se z nich stát neziskové organizace nezávislé na politicích. Jejich zaměstnanci by tak místo tabulkové dostávali smluvní mzdu. „Je tam široká dohoda s akademickou sférou a pokládali bychom to za klíčovou věc z hlediska transformace našeho zdravotnictví,“ zmínil Heger.
Podle občanských demokratů tím ale stát přijde o možnost kontrolovat, jaké služby bude nemocnice poskytovat. „Vznikl by z toho neřiditelný moloch, kde by ředitel neměl žádné možnosti ani pravomoci a nemocnice by se zhroutily,“ protestuje Šťastný.
- Platba za amalgám
Řešení nemá ani spor o platbu amalgámových plomb. I tento návrh má v ODS kritiky. Ministerstvo zamýšlelo výplně zpoplatnit od ledna příštího roku, podle odhadů by jedna plomba stále čtyři sta až pět set korun. Heger plánoval, že vyjmutím plomb z úhrad ušetří ročně 1,5 miliardy korun, které by se přesměrovaly na péči o lidi s rakovinou nebo vzácným onemocněním.
O tom, že by obyčejné plomby nebyly zadarmo, se mluví už několik let. Zubaři nyní za amalgámovou plombu dostávají hrazeno zhruba dvě stě korun, náklady na jednu výplň se podle Chrze ale pohybují kolem čtyř set korun. Čeští zubaři udělají 10 milionům obyvatel 6,5 milionu plomb za rok.
