Zázrak u Srbské Kamenice? Letadlo bylo spíše sestřeleno

Londýn - „Zázrak“ u Srbské Kamenice - přežití letušky jugoslávských aerolinií při pádu letadla u severočeské obce, je stále obestřen tajemstvím. Okolnostmi pádu z údajně více než desetikilometrové výšky, což Vesně Vulovičové vyneslo zápis do Guinnessovy knihy rekordů, se 40 let po události zabývá i britský deník The Independent. Samotná Vulovičová v rozhovoru s listem znovu přiznala, že si pamatuje až na procitnutí v nemocnici.

Dvaašedesátiletá Srbka nyní žije sama ve zpustlém bělehradském bytě se svými kočkami. „Kdykoli na neštěstí pomyslím, převládá u mě znepokojivý pocit viny, že jsem přežila, a rozpláču se. Pak mě napadne, že jsem možná vůbec neměla přežít,“ řekla Vulovičová.

Letuška však nikdy nedokázala přesně popsat, co se v osudný den stalo. „Na neštěstí se vůbec nepamatuji, jenom na své probuzení v české nemocnici příští den a na to, jak jsem doktora požádala o cigaretu,“ vzpomíná dnes. Let JU 367 z Kodaně do Záhřebu skončil v lese u Srbské Kamenice. Zahynulo tehdy 23 pasažérů a čtyři členové posádky. Tehdy 22letá Vulovičová, která utrpěla četné zlomeniny, katastrofu jako jediná přežila.

Nehoda u Srbské Kamenice (1972)
Zdroj: ČT24/katastrofy.webnode.cz

Československá státní bezpečnost i jugoslávští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že letoun roztrhla časovaná bomba. Tu prý na palubu umístili separatisté z chorvatského fašistického hnutí ustašovců. Ti, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu, se k činu také přihlásili. Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla. V obavě z možného atentátu pak Vesnu, která začátkem března 1972 odletěla na doléčení do Bělehradu, hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka.

Podle novinářů letadlo sestřelil československý MIG

Před třemi lety rozvířili dva investigativní novináři, Peter Hornung a Pavel Theiner, spekulace, že letoun McDonnell Douglas DC-9-32, zaměněný za nepřátelský letoun, sestřelil ve výšce pouhých 800 metrů MIG československého letectva. Odvolávali se přitom na dokumenty z českého Úřadu pro civilní letectví.

„Z dokumentů vyplývá, že letadlo se rozpadlo několik set metrů nad Srbskou Kamenicí, takže průběh nehody byl úplně jiný a ten takzvaný zázrak je nesmysl,“ říká Peter Hornung. Novináři shromažďovali dostupné záznamy tajných služeb armádního leteckého archivu, zkoumali výpovědi svědků. „Najednou jsem uslyšel takové tlumené bouchnutí. Otevřel jsem oči, podíval se k obloze a vidím padající letadlo. Pak jsem slyšel tlumené dopady, jako kdyby padaly pytle,“ vzpomínal Zdenko Kubík, bývalý velitel hasičů.

Mluvčí Guinnessovy knihy připustil, že naletěl

Nové výzkumy potvrzují, že letadlo bylo skutečně sestřeleno a že zpráva o výbuchu byla jen lépe snesitelná pro tehdejší režim. Všechno totiž nasvědčuje tomu, že letadlo bylo sestřelené československým letectvem. Prokázat tuto teorii oficiálně se zatím ale nepodařilo.

Zatímco úřad tvrzení novinářů odmítl, mluvčí Guinnessovy knihy rekordů připustil, že mediální svět v roce 1972 zřejmě naletěl na podvod. Tragédie u Srbské Kamenice je v Guinnessově knize rekordů nikoli kvůli počtu obětí, zemřelo tehdy „jen“ 27 lidí letících na palubě poloprázdného Douglasu, ale díky zázraku. Alespoň tak označovala média fakt, že jedna z letušek přežila zřícení z více než deseti kilometrů. Což podle známé publikace shromažďující neobyčejné výkony všeho druhu představuje rekord při přežití volného pádu bez padáku.

Dnes Vulovičová sdílí osud mnoha Srbů a živoří

Ať je pravda jakákoli, není pochyb o tom, že Vulovičová přežila. Nedávná tvrzení ale vrhají stín na její obraz národní hrdinky. O zprávě z roku 2009 prý ví, ale sama nedokáže říct, zda je, či není pravdivá. „Poslední věc, kterou si pamatuju před neštěstím, je nastupování cestujících do letounu v Kodani a jinak nic až do mého probuzení z komatu v nemocnici,“ tvrdí. Nyní Vulovičová sdílí osud mnoha Srbů a živoří. „Nevím, co mám říct, když lidé říkají, že jsem měla štěstí. Život je dnes tak tvrdý,“ řekla.

Vesna Vulovičová
Zdroj: ČT24

Mladá letuška by roku 1972 nejspíš nepřežila, kdyby se jí nedostalo rychlé pomoci. V rychle padajícím soumraku - bylo krátce po páté hodině odpoledne - ji tehdy objevil lesník Bruno Henke, který za války sloužil v německé armádě jako medik a naštěstí neztratil duchapřítomnost. 

Téměř měsíc proležela mladá žena v bezvědomí v českých nemocnicích, nejprve v České Kamenici, kde ji dostali z nejhoršího. Když ale po týdnu letuška, která si při pádu zlomila obě ruce a nohy, poranila páteř i lebku a poté navíc přežila klinickou smrt, ochrnula na dolní polovinu těla, převezli ji vrtulníkem do vojenské nemocnice ve Střešovicích. Tam už Vesnu koncem února mohli navštívit rodiče a dozvěděla se také, co se vlastně stalo s letadlem a kolegy.

Z fyzických zranění se letuška díky svému mládí rychle vzpamatovala a psychické následky prakticky neměla. Vedení aerolinek ji ale raději nechalo na zemi, do roku 1991 měla na starosti prodej letenek firmám a cestovním kancelářím. Pak ale odešla, prý kvůli svému ostrému jazyku. V 90. letech neváhala veřejně kritizovat Miloševičův režim a podporovala demokratické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března.
před 11 mminutami

Počet vysokoškolských oborů v angličtině roste, Čechů na ně ale chodí minimum

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.
před 1 hhodinou

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoBolavým kusem VZP je IT, říká její odvolaný šéf Kabátek

Dvě kauzy spojené s IT zakázkami, kterými Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v posledních letech prošla, byly jedním z témat Interview ČT24 se Zdeňkem Kabátkem, kterého správní rada v únoru odvolala po třinácti letech z funkce ředitele VZP. „Postavil jsem se k tomu čelem. Podnikli jsme veškeré kroky pro to, abychom nastavili procesy, které vyloučí opakování,“ vyjádřil se ke zmíněným kauzám a dodal, že důvody svého odvolání nezná. V rozhovoru s Barborou Kroužkovou rozebíral změny, které ve fungování pojišťovny provádí jeho nástupce Ivan Duškov, i ty, o které se snažil on. „Je nutné měnit zdravotnictví, měnit ho i v rámci těch úhradových mechanismů,“ komentoval Kabátek aktuální téma ve VZP, která chce mimo jiné cílit na kvalitu poskytovaných služeb. Její definice je dle exšéfa největší tuzemské pojišťovny velmi komplikovaná.
před 10 hhodinami

VideoPrezident Petr Pavel je ve funkci přesně tři roky

Prezident Petr Pavel zastává funkci prezidenta přesně tři roky, další dva má před sebou. V den jeho inaugurace 9. března 2023 na Pražský hrad dorazily stovky lidí, on v proslovu mluvil ke svým příznivcům, ale i těm, kteří ho nevolili – hovořil o spojování společnosti. K jeho dosavadnímu působení je kritičtější vláda, která ho považuje za opoziční hlavu státu. Opozice si to však nemyslí a rovněž k němu má některé výhrady.
před 11 hhodinami

Bezúročné půjčky místo dotací. Červený oznámil změny v Nové zelené úsporám

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v pondělí představil novinky v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Zásadní ohlášenou změnou je, že stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí zájemcům bezúročný úvěr. Na státní dotace budou mít nově nárok jen nízkopříjmové domácnosti. Brífink se konal po skončení Rady pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Týden přinese přeháňky, teploty ale zůstanou jarní

Česko čeká oblačný týden, místy zaprší. Teploty ale i nadále zůstanou jarní, přes den se budou pohybovat nad deseti stupni. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...