Modrava - Policisté dnes opět zasahují v šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy proti ekologickým aktivistům, kteří se pokoušejí bránit kácení stromů napadených kůrovcem. Policie zadržela dvacet lidí. Několik z nich se ke stromům opakovaně připoutali řetězy. Aktivisté tak chtěli kácení a policejní zákrok co nejvíc zdržet. Podle mluvčího blokády Mojmíra Vlašína ale zákrok policie nabývá na brutalitě, a ubránit stromy před těžbou se tak nejspíš nedaří - policie je v přesile.
Kácení dnes přestávají aktivně bránit členové Hnutí Duha. Obdrželi předběžné opatření klatovského soudu, jenž nařídil, aby se hnutí zdrželo organizování pohybu a pobytu lidí v místě těžby. Programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký doplnil, že na místě jsou asi jen tři jejich členové, kteří opustí místo těžby. Hnutí také s okamžitou platností ukončí veškerou organizační podporu účastníků blokády. „Ale vzácné horské lesy na Ptačím potoce před kácením nehájíme pouze my, nýbrž i desítky dalších lidí. Na ně se rozhodnutí soudu nevztahuje a každopádně za ně nemůžeme mluvit,“ dodal Kotecký.
Podle policejní mluvčí Dany Ladmanové zasahovalo na místě kolem čtyř desítek policistů, kteří přijeli na oznámení správců parku. Zákrok byl nutný proto, že se aktivisté neoprávněně zdržovali v místě označeném pro těžbu. Některé aktivisty policie přesvědčila k opuštění lokality. Nejméně dva lidé se opakovaně řetězy připoutali ke stromům. Policie je odstřihla.
Aktivisté: Policista napadl jednoho z nás
Mluvčí blokády Vlašín tvrdí, že zásah policie nabývá na brutalitě. Jeden z policistů údajně napadl jednu aktivistku, škrtil ji a vyhrožoval jí násilím. Incident účastníci blokády ohlásili a zabývá se jím policejní inspekce, která prověřuje i stížnost na pondělní zákrok policie. Podle aktivistů jimi policisté při zásahu smýkali a zacházeli neadekvátně situaci.
Aktivisté také namítají, že policie nepřistupuje stejně k nim a správě parku. Účastníci blokády totiž podali trestní oznámení, v němž tvrdí, že se v lokalitě nelegálně těží dřevo. Policie se touto věcí zabývá. Zásah ale podle nich provedla proti aktivistům, ne proti těžbě. „Zdá se nám, že to není rovný přístup k občanům,“ konstatoval Vlašín.
Ekologové zpočátku přivazování ke stromům nechtěli používat, dnes ale využili zkušeností například hnutí Greenpeace a tuto taktiku několik lidí zvolilo. „Blokáda je nepříliš úspěšná. Kácí se na třech ze čtyř lokalit, i tu poslední pravděpodobně dlouho neudržíme,“ dodal Vlašín.
Aktivisté blokovali lokalitu bez větších konfliktů od 15. července. V pondělí se na místo vydali těžaři. Díky zásahu policie, která vykazovala a vyváděla z prostoru těžby lidi, pokáceli dřevorubci zhruba 300 stromů. Ležící kmeny musí kvůli zahubení kůrovce i zbavit kůry. Podobný počet stromů porazili i dnes. Na místě pracuje asi 50 dělníků a ve čtyřech skupinách dalších 20 lidí, kteří odstraňují kůru ze stojících stromů. Loupání kůry ze stojících stromů je časově i finančně podstatně náročnější než pokácení a odkornění již ležícího stromu. Oloupání tisícovky stojících stromů na Smrčině přišlo park na dva miliony korun.
Po pondělním zásahu policie aktivistů přibylo. V pondělí jich bylo na místě 27, dnes už přes 40. Většina lidí, kteří byli v pondělí na místě, už večer prohlásila, že v blokádě hodlají i dál pokračovat. Večer se setkali s ředitelem národního parku Janem Stráským, společnou řeč v zásadní otázce zásahu v území ale nenašli. „Na mém stanovisku se nemění nic, jsme připraveni třeba i jednat se stínovou vládou parku, ale určitě ne o zastavení kácení,“ uvedl pro ČT Stráský.
Aktivisté prosazují, aby se v lokalitě, jež byla dříve bezzásahovou zónou, kůrovcem napadené stromy vůbec nekácely. Tvrdí, že národní park postupuje protiprávně, neboť pro těžbu nemá nutné výjimky. Podle Stráského výjimky nejsou třeba. Parku dala za pravdu i Česká inspekce životního prostředí, na kterou se aktivisté obrátili.
Místopředseda Senátu Sobotka blokádu odsoudil
„Dle mého aktivistům nejde primárně o přírodu, ale o vlastní zviditelnění,“ uvedl Přemysl Sobotka (ODS) v prohlášení zaslaném ČTK. Podle něj se aktivisté chovají protiprávně už tím, že se v první zóně Národního parku Šumava pohybují mimo vyznačené cesty.
Senát se bude boji s šumavským kůrovcem věnovat na základě petice Zachraňme Šumavu, kterou inicioval Svaz obcí Národního parku Šumava. Tvůrci petice, pro kterou získali přes třináct tisíc podpisů, jsou pro razantní zásah vůči lýkožroutovi. „Posláním (parku) je uchování a zlepšování unikátního přírodního prostředí, nikoli experimentování malé uzavřené skupiny nezodpovědných státních úředníků a 'ekologů',“ uvádí se v petici, která vznikla před dvěma lety.
Kroky současného vedení parku i ministerstva životního prostředí, které kácení v parku povolilo, svaz šumavských obcí podpořil. Podobný postoj doporučil Senátu i jeho výbor pro životní prostředí pod vedením Ivo Bárka (za ČSSD).
Za aktivisty se naopak dnes postavila stínová vědecká rada národního parku. „Vytěžením lokality u Ptačího potoka dojde k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce,“ uvedl předseda stínové rady Jakub Hruška. Správa parku dnes zopakovala, že v kácení bude pokračovat. „My jsme zatím označili 4 000 stromů, které musíme asanovat do 15 dnů. V opačném případě z nich vyletí kůrovec, který zlikviduje osmi až desetinásobek dalších stromů,“ uvedl náměstek ředitele parku Tomáš Fait.
