Praha - Občanští demokraté získali ve volbách jen dva europoslanecké mandáty. Strana přišla o sedm křesel, vzhledem k její krizi se dá ale mluvit i o úspěchu. Staronový europoslanec Jan Zahradil za tím vidí „kletbu minulosti“ – podle něj lidé stále spojují ODS s kontroverzními kmotry, ačkoliv nové vedení s nimi nemá nic společného.
„Pro spoustu lidí jsme bohužel stále ještě stranou Rittigů, Janoušků a Dalíků, přestože toto vedení s tím nemá už nic společného… pro další část voličů jsme zase stranou, která něco slibovala před volbami, jako třeba že nebude zvyšovat daně, a potom je zvýšila,“ vidí příčinu volebního výsledku Zahradil. „Kombinace těchto dvou faktorů je silná zátěž, kterou se nám nepodařilo zlomit. Bude to chtít trpělivost a tvrdou práci,“ řekl Zahradil v pořadu Hyde Park ČT24.
ODS získala ve volbách 7,7 procenta hlasů. „Z výsledku nejásám, ale je to maximum možného,“ komentoval to. I když ODS postavila volební kampaň na odmítnutí eura a zachování koruny – na což mohla řada voličů slyšet, ve výsledku se to příliš neprojevilo. „S kampaní jsem byl spokojen, podle průzkumu 75 procent občanů nesouhlasí se vstupem do eurozóny, ale bohužel se projevila ona zátěž minulosti. Mohu si myslet, že je to nespravedlivé, ale je to tak. Musíme se víc snažit,“ prohlásil staronový europoslanec.
V pořadu přišla na přetřes i volební účast, v Česku druhá nejnižší hned po Slovensku. Zahradil poukázal na to, že ve starých členských státech lidé k urnám sice přišli, ale vhodili „protestní“ hlasy (ve Francii zvítězila Národní fronta vedená Marine Le Penovou, obdobně v Británii strana UKIP Nigela Faragea atd.). „U nás se kritický apel možná schoval mezi těch 82 procent lidí, co k volbám nepřišli,“ myslí si Zahradil.
Zahradil dále zopakoval, že ODS nechce referendum o tom, zda by mělo Česko v EU setrvat. Dovede si ale představit referendum o vstupu do eurozóny. Podle něj je také nutná reforma Unie. „EU musí sama sebe reformovat, musí ukázat, že k něčemu je, že to není jen kasička na peníze, že to je spolupracující celek zemí… to se nedaří,“ uvedl.
Výsledky voleb – ať už co se účasti či vítězných stran týče – do jisté míry odrážejí deziluzi lidí napříč kontinentem o smyslu a fungování EU. Zahradilovi vadí hlavně přejímání „kdejakých směrnic“ a také snaha o věci, na kterých se není možné domluvit – například společná zahraniční politika. „Dohodněme se tam, kde se dohodnout lze, a tam postupujme společně, a tam, kde to nejde, ať má každý stát právo postupovat samostatně,“ myslí si Zahradil.
Zahradil má pro svých 750 kolegů v Evropském parlamentu i recept na to, jak z krize ven: „Neměli by dělat novou legislativu, ale věnovat se tomu, co už bylo schváleno – něco osekat, něco zrušit – a tím by se pro popularitu Unie udělalo více než schvalováním nových a nových regulí,“ uzavřel europoslanec.
