Praha - Sněmovna schválila kontroverzní poslaneckou předlohu, podle které by úřady mohly uložit za vybrané opakované přestupky zákaz pobytu. Návrh teď míří do Senátu. Podle novely by úřady mohly uložit až tříměsíční zákaz pobytu například za prostituci, konzumaci alkoholu nebo žebrání v místech, na kterých to zakazují obecní vyhlášky. Někteří poslanci ovšem pokládají předlohu, za níž stojí někdejší chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS), za protiústavní.
„Smyslem návrhu je ochránit občany před pácháním přestupků,“ uvedla jedna z autorek předlohy, někdejší chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS). Šlo by prý ale jen o závažné přestupky. Novela by podle ní měla pomoci starostům řešit nepříznivou bezpečnostní situaci v jejich městech.
Opozice ale předlohu kritizovala. Podle Jana Chvojky (ČSSD) je sankce nepřiměřená. „Existuje vážná pochybnost o souladu novely s ústavním pořádkem,“ podotkl Chvojka a připomněl, že takový názor zastává i veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Další poslanci namítali, že se pachatelé přestupků přesunou jinam; dodržování zákazu pobytu prý navíc bude těžko kontrolovatelné. Poslanec za ČSSD Stanislav Křeček se zase domnívá, že přestupková agenda patří státní správě, nikoliv samosprávám.
K novele má i výhrady Jan Černý ze společnosti Člověk v tísni. Jednak si nemyslí, že by bylo hrabání se v popelnici závažným přestupkem, vadí mu ale i, že by o přestupcích rozhodovala přestupková komise, kterou by nominovalo vedení měst. Černý se obává zneužití a šikanózního postupu vůči určitým skupinám obyvatel.
Ke kontroverzní předloze vznesla připomínky také vláda, tyto návrhy poslanci do předlohy zapracovali. Schválený celkový pozměňovací návrh například stanoví, že přestupek, za nějž by obec mohla sankci zákazu pobytu uložit, by musel být úmyslný. Lidé, kteří by mohli být takto postiženi, by se ve stejné obci museli dopustit závažného přestupku i dříve, a to v posledním roce.
Sankce by se také nesměla vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt. Lidé, kteří by postih porušili, by se dopustili maření výkonu úředního rozhodnutí. Úřady by ale také mohly pachateli polovinu trestu zákazu pobytu odpustit.
Sněmovna schválila zavedení dohody o vině a trestu
Státní zástupce asi bude moci uzavřít dohodu o vině a výši trestu s obviněným, který se k činu přizná. Dohoda ale nebude možná u zvláště závažných zločinů, za jejichž spáchání hrozí nejméně deset let vězení. Sněmovna to dnes schválila hlasy koalice v rámci vládní novely trestního řádu.
Předloha, kterou nyní dostane k projednání Senát, má také rozšířit využití institutu spolupracujícího obviněného. Mohl by pomoci policistům rozkrýt organizovaný zločin nebo korupční jednání výměnou za snížení trestu nebo beztrestnost.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tuto úpravu označil za „civilizovanou verzi korunního svědka“. Podle něj je také splněním jednoho ze závazků vládní protikorupční strategie. Novela „má vést k efektivnějšímu postihu závažné skupinové trestné činnosti a k rychlejšímu řešení bagatelní drobné trestné činnosti“, dodal Pospíšil.
Zavedení dohody o vině a trestu má zrychlit trestní soudní řízení při splnění zákonných podmínek a zejména ulehčit soudům. Novinka počítá s tím, že pokud se obviněný dozná, žalobce mu může navrhnout přiměřený trest, případně ochranné opatření a také rozsah a podobu náhrady způsobené škody. Dohodu by pak schvaloval soud bez nařízení hlavního líčení, potvrdit by ji ale nemusel. Proti tomuto rozhodnutí soudu by nebylo možné odvolání.
Údaje o státních dotací budou na internetu
Sněmovna dnes schválila v závěrečném čtení vládní protikorupční novelu rozpočtových pravidel. Novela zavádí mimo jiné pravidlo, že se veškeré dokumenty a údaje ohledně státních dotací a návratných finančních výpomocí budou zveřejňovat na internetu. Vláda odhaduje, že by to mohlo státu ušetřit asi 1,8 miliardy korun. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.
Poslanci také schválili novelu, podle níž by se obce mohly dostat k dalšímu svému historickému majetku, který je nyní státní. Pokud by platila, obce by získaly nemovitosti, které bývaly ve vlastnictví České a slovenské federativní republiky. Předlohu nyní posoudí Senát.
Sněmovna dále schválila návrh zákona, který umožní Čechům spolu s dalšími občany Evropské unie formou petičních iniciativ přímo úkolovat unijní instituce. Novinka vychází z lisabonské smlouvy. Podmínkou bude shromáždění nejméně milionu voličských podpisů minimálně ze čtvrtiny zemí unie.
