Za úklid hasičů po nehodách platí pojišťovny miliony

Brno - Téměř 70 milionů korun dostali za prvních šest měsíců letošního roku hasiči od pojišťoven. Peníze jim vyplatily z povinného ručení jako náhradu za odstraňování následků dopravních nehod. Už dva roky totiž platí, že pokud uklízejí například rozlité pohonné hmoty ze silnice, musejí jim pojišťovny jejich práci uhradit.

Kvůli rozlitému glycerinu stála dálnice D1 deset hodin. Minulý týden se zase po dálnici v okolí Břeclavi proháněla prasata. V obou případech, stejně jako v mnoha dalších, odstraňovali následky nehody hasiči. Ani jednou přitom nešlo o bezprostřední ohrožení, ale o úklid.

Za ten mají hasiči už téměř dva roky nárok na kompenzaci. Konkrétně na 5 600 korun za každou započatou hodinu, kdy je jednotka v terénu. Od 1. září 2013 totiž vešel v účinnost nový zákon, který zavedl přímou úhradu nákladů za zásah hasičů. Kdo úmyslně založí požár, zneužije tísňovou linku hasičů nebo se vybourá, musí už téměř dva roky počítat s tím, že bude platit.

48 minut
Peníze pro hasiče za úklid nehod
Zdroj: ČT24

„Na základě zmíněného zákona je možné paušální částku účtovat pouze ve dvou případech: jako úhrada nákladů vzniklých při dopravní nehodě nebo úhrada nákladů vzniklých úmyslným jednáním, jako je například žhářství,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

U úmyslného zneužití je pak základem prokázaná vina. „Laicky řečeno, výjezd hasičů si zaplatí například ta osoba, která úmyslně zapálí stoh slámy, k ohni vyjede příslušná jednotka hasičů a daná osoba byla za svůj čin odsouzena,“ upřesnila mluvčí generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Michaela Franclová.

Povinné ručení je podle pojišťoven ve ztrátě

Nejedná se přitom o zanedbatelné částky, hlavně co se týče dopravních nehod. „Loni jsme nárokovali 1 212 našich zásahů u dopravních nehod v celkové částce 18,9 milionu korun. K 31. květnu 2015 z toho bylo uhrazeno 1 018 zásahů v částce 15,7 milionu korun,“ upřesnil čísla za Jihomoravský kraj mluvčí krajských hasičů Jaroslav Mikoška. Letos do konce května požadují jihomoravští hasiči proplacení více než pěti set zásahů za osm milionů korun. „Úspěšnost ve vymáhání peněz je 80 procent,“ dodal Mikoška.

Náklady hasičů za zásahy u dopravních nehod:

  • V roce 2014 účtovali hasiči pojišťovnám 169,2 milionu korun, vyplaceno dostali 121 milionů.
  • Za první pololetí roku 2015 zatím hasiči naúčtovali pojišťovnám 67,8 milionu korun, vyplaceno zatím dostali téměř 52 milionů.
  • Náklady za zásahy u dopravních nehod jsou vyžadovány také za zasahující jednotky dobrovolných hasičů. Tyto náhrady pojišťovny zasílají přímo na účty konkrétních obcí, o výši plnění proto nejsou centrální údaje.

Zdroj: Generální ředitelství HZS ČR

Zatímco například žháři by museli zbytečný výjezd zaplatit z vlastní kapsy, nehody jdou na vrub povinného ručení, tedy pojišťoven. „V roce 2012 hasiči žádali proplacení více než osmi tisíc výjezdů, od pojišťoven bylo vyplaceno více než 33,4 milionu korun. V roce 2014 to bylo více než 11 tisíc výjezdů, za něž bylo vyplaceno více než 107 milionů korun,“ mluvčí České kanceláře pojistitelů Aleš Povr.

I to je argument pojišťoven, které zvyšovaly cenu povinného ručení. Přesto podle kanceláře pojistitelů skončil loni tento produkt v desetiprocentní ztrátě, a řidiči tak mohou očekávat další zdražování.

Kdo zavolá hasiče k záchraně života nebo majetku, zásah hradit nemusí. Jde o běžné plnění pracovních povinností hasičů. Mezi ně počítají nejen požáry, ale třeba i pomoc s odstraněním prstýnku, vyproštění zvířete nebo likvidaci ekologické havárie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 1 hhodinou

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 1 hhodinou

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
14:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
16:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 5 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 7 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 12 hhodinami
Načítání...