Praha - Kvůli domácímu násilí policie v Česku přikročila za téměř sedm let už k 8 728 vykázáním z domova. Letos od začátku roku do konce října odebrala klíče od bytu lidem, kteří týrali své blízké, v 1 155 případech. Vyplývá to ze statistiky Bílého kruhu bezpečí, který pomáhá obětem trestných činů. Oběťmi domácího násilí jsou většinou ženy - a to připomíná i Mezinárodní den boje proti násilí na ženách, který připadá právě na dnešek.
Policie ČR má od ledna 2007 možnost využít vykázání násilníka z domova, jednala tak celkem zatím v 8 728 případech. Odborníci i autoři zákona zdůrazňují, že zákaz přístupu domů na deset dní není trest pro násilníky či násilnice, ale je to ochrana obětí. Násilí v rodinách často přihlížejí i děti, mnohé také bývají terčem výpadů. Od roku 2008 do roku 2011 počet vykázání stoupal, před šesti lety tento postup policisté zvolili v 679 případech a před třemi roky už ve 1 430 případech. Během posledních dvou let pak vykázání naopak ubylo, v minulém roce jich Bílý kruh bezpečí evidoval 1 361. Rekordní počet případů se letos stal v Praze, kde případy každoročně přibývají. Zatímco loni jich bylo za celý rok 155, teď za deset měsíců už 172.
Policie může násilnické lidi vykázat na deset dní z domova i bez souhlasu ohrožených osob. Dodržování opatření musí také na místě několikrát zkontrolovat. Soud může desetidenní dobu agresorům prodloužit a zakázat jim přibližovat se k obětem. O to už ale ohrožení lidé musejí požádat.
- Domácí násilí představuje dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky jednoho člena domácnosti vůči druhému. Může přitom jít o psychické, sexuální či ekonomické násilí. Podle odborníků za rostoucím počtem není ani tak to, že by Češi a Češky byli agresivnější, i když krize, nezaměstnanost a nepříznivá situace mohly k většímu napětí v domácnostech přispívat. Důvodem může být ale také fakt, že policisté už mají s vykázáním zkušenosti, dokážou nebezpečí přesněji vyhodnotit a volí tento krok častěji, uvádějí experti z Bílého kruhu bezpečí.
Rozhodnutí o vyhlášení Mezinárodního dne proti násilí na ženách (54/134) bylo přijato i s ohledem na Deklaraci o eliminaci násilí na ženách z prosince 1993 a na Všeobecnou deklaraci lidských práv i řadu dalších deklarací. Valné shromáždění OSN za „násilí na ženách“ považuje činy schopné způsobit fyzické, sexuální nebo psychické poškození, ať již ve veřejném, nebo soukromém životě. Obecně se tímto pojmem rozumí domácí násilí, sexuální zneužívání, obchod se ženami či jiné genderově podmíněné násilí.
Mezinárodní den připomíná násilí na ženách už od roku 1981
25. listopad byl poprvé prohlášen za Mezinárodní den proti násilí na ženách v roce 1981 v Bogotě na kongresu latinskoamerických a karibských ženských organizací. Podnětem k jeho vyhlášení byla událost, která se odehrála v roce 1960 v Dominikánské republice. Tam byly Trujillovým režimem brutálně zavražděny sestry Mirabalovy. Tento den má připomenout faktickou existenci všech forem násilí páchaného proti ženám na celém světě. A to bez ohledu na zeměpisné šířky, státní systém, náboženské vyznání či nerostné bohatství.
V České republice je Mezinárodní den proti násilí na ženách připomínán téměř pravidelně od roku 1995, a to zejména prostřednictvím aktivit neziskových organizací zabývajících se problematikou ženských práv. V současné době jsou to hlavně organizace, které pracují na poli boje proti násilí na ženách, ať už formou přímé pomoci ženám, či pořádáním nejrůznějších informačně-vzdělávacích akcí.
