Praha – Výsledky plošného testování žáků 5. a 9. tříd nebudou sloužit jako žebříčky škol, ale pouze jako zpětná vazba pro školy. Ministerstvo nepočítá ani s tím, že by se žáci na jejich základě dělili na budoucí maturanty a učně. První pilotní testy odstartují na 100 školách už 12. a 13. prosince, generálku plánuje ministerstvo na květen 2012, ostré testy by měly podle ministra školství Josefa Dobeše začít za tři roky. Testy mají pozvednout úroveň škol, roční provoz vyjde na šest milionů korun. Jen vytvoření systému ale bude stát 92 milionů.
Aby se mohlo ukázat, jak kvalitně výuka na škole probíhá, na to jsou podle ministerstva potřeba minimálně čtyři roky. Pak bude možné změřit přidanou hodnotu školy. U testů tak nepůjde jen o výsledek, jak dítě například dopadlo z matematiky. „Jde i o to, jak se v ní za čtyři roky posunulo, jak se dítě na škole cítí. Škola není jen výrobna na vzdělání, ale i místo, kde děti a učitelé tráví spoustu času,“ uvedl ministr na tiskové konferenci. Od května se proto bude testovat i takzvané klima školy. Hodnotit se bude kroužkováním na škále od nuly do desíti. Školy, které v testování propadnou, se podle Dobeše budou muset zlepšit. Budou je navštěvovat inspektoři, kteří by jim měli pomoci dotáhnout se na průměr.
Pilotní ověřování začne 12. a 13. prosince, od 20. května do 10. června 2012 pak bude nepovinné testování na všech základních školách. Další generálka bude o rok později. Povinné testy odstartují v roce 2014.
Testy podle Dobeše představují minimum toho, co musí žák na konci 5. a 9. ročníku znát a umět. Otázky budou vycházet z nově vytvořených standardů základního vzdělávání a reagují na rozvolnění osnov při školské reformě. Testy budou děti dělat z češtiny, matematiky, angličtiny, němčiny a francouzštiny. „Máme ambici se u cizích jazyků domluvit s British Council, Francouzským institutem a Goetheho institutem, že děti, které testy napíší minimálně na 90 procent, budou dostávat mezinárodně uznávané certifikáty,“ dodal ministr. Týkalo by se to podle něj už první generálky, která proběhne v květnu 2012.
Testy žáky nebudou dělit na budoucí maturanty a učně. „Je potřeba zapojit učitele a ředitele středních škol i do toho, jak je možné využít toto ověřování poté, co zjistíme, že skutečně funguje a měří to, co má,“ připustil nicméně Dobeš.
Část psychologů a pedagogů ale už teď vyzývá k bojkotu testování. Ministrovi vyčítají především to, že každý týden mění plán, k čemu přesně budou testy použity. Plošné testy mohou vést i k demotivaci učitelů, kteří se cítí pouze jako „naplňovači testů“, a dovedou navíc ověřit jen věcnou část standardu. „Tímto způsobem to dělat nelze. To musí být uděláno přímo na škole a jinou formou. Tím testem, který je určitým způsobem omezený, nezjistíme všechno, zjistíme opravdu jen znalosti,“ řekl ve Studiu ČT24 viceprezident Asociace ředitelů ZŠ Pravoslav Němeček.
Devadesát procent dětí by mělo testy projít bez obtíží
Ministr nedávno uvedl, že by rád vyvolal diskusi o tom, že děti, které špatně dopadnou v testu, by nemohly být přijaty na víceletá gymnázia nebo střední školy s maturitou. Plán ale vyvolal vlnu kritiky. Po posledním zasedání vlády proto Dobeš své návrhy poněkud zmírnil. „Pan ministr v celé záležitosti způsobuje chaos. Často směšuje pojem standard a test. Proti standardům nic nemáme, je dobře, že vznikly. Důležité ale je, jak standardy budeme ověřovat. Plošné testy mají negativní důsledky, to víme ze světa,“ řekl novinář a mluvčí organizace EDUin Tomáš Feřtek.
Tomáš Feřtek, mluvčí organizace EDUin:
„Není možné, abychom každý týden říkali, že testy použijeme k něčemu jinému. Tato výzva vznikla ve chvíli, kdy ministr školství řekl, že by byl rád, kdyby testování třídilo děti na studenty a dělníky.“
Podle něj lze testy ověřit jen malou část znalostí – standardy obsahují totiž několik bodů, které testy neumějí ověřit. „Učitelům bychom měli poskytovat nástroje a metodologickou podporu, aby uměli přesně pojmenovat, v čem je dítě slabé,“ poznamenal Feřtek. Devadesát procent dětí by mělo udělat testy bez problémů, informace pro rodiče tak bude omezená.
