Praha – Starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi je podle většiny lidí nedostatečná. Vyplývá to z průzkumu, který provedlo v listopadu CVVM. Další výzkum se zaměřil na to, jak Češi pohlížejí na dekrety prezidenta Edvarda Beneše. Většina se domnívá, že by dokumenty stvrzující mimo jiné vyvlastnění majetku německých obyvatel v poválečném Československu měly platit i nadále. Jejich podpora ale klesá.
Více než polovina lidí, 57 procent, se domnívá, že starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi je nedostatečná. Topolánkův kabinet by se měl v oblasti rodinné politiky zaměřit na snížení daní pro osoby s nezaopatřenými potomky, na podporu pružné pracovní doby pro rodiče s malými dětmi a na novomanželské půjčky.
Starost vlády o sociální situaci občanů považuje za nedostatečnou 58 procent občanů. To je o 13 procent více než před rokem. Za přiměřenou ji považuje 32 procent občanů, což bylo o deset procent méně než loni. Pokleslo i množství lidí, podle nichž se vláda stará o sociální situaci občanů příliš mnoho, letos si to myslela čtyři procenta, před rokem sedm procent.
Množství zastánců Benešových dekretů v posledních pěti letech trvale klesá. Postupně se snižuje i množství lidí, kteří považují za spravedlivý poválečný odsun Němců z Československa. To, že by dekrety měly platit nadále, si v listopadu myslelo 52 procent lidí. Přesně před rokem jich bylo 53 procent, v březnu 2002 pak 67 procent. O tom, že by dekrety měly být zrušeny, bylo v listopadu přesvědčeno 11 procent občanů, před rokem to bylo 13 procent.
Jako Benešovy dekrety jsou označovány výnosy prezidenta z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Některé z nich se týkaly vyvlastnění a zbavení občanských práv příslušníků německé a maďarské národnostní menšiny.
O tom, že poválečný odsun sudetských Němců z tehdejšího Československa byl spravedlivý, byla letos v listopadu přesvědčena menšina, konkrétně 48 procent lidí. Loni to bylo 50 procent, dva roky předtím 56 procent a v roce 2002 pak 60 procent. Myslí si to hlavně starší občané, zejména ve věku nad 60 let. Naopak polovina lidí ve věku 15 až 29 let se o odsun nezajímá.
Pětina lidí si letos v listopadu myslela, že odsun byl nespravedlivý, ale za minulostí je třeba udělat tlustou čáru. Loni si to myslelo 23 procent lidí. Jen šest procent lidí si letos stejně jako loni myslelo, že odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit. O tom, že byl nespravedlivý a je třeba se za něj nejen omluvit, ale postižené i odškodnit nebo jim vrátit majetek, byla letos v listopadu přesvědčena dvě procenta občanů. Loni a v roce 2004 to byla tři procenta.
Většina občanů, a to 61 až 65 procent, si myslí, že Benešovy dekrety neovlivňují vztahy se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Většina, konkrétně 51 procent, tvrdí, že dekrety ovlivňují nepříznivě vztahy s Německem. O vztazích s Rakouskem si totéž myslí 28 procent lidí.
