Praha - Vláda v demisi schválila návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy k lednu 2016, ostatní výcvikové prostory se mají podle ministerstva obrany zmenšit o třetinu. Kabinet posvětil i změnu branného zákona a návrh zákona o vojácích v záloze. Vše ale bude ještě muset projednat parlament. ČSSD už například dříve uvedla, že je proti zrušení brdského výcvikového prostoru, stínový ministr Jan Hamáček požaduje místo něj zrušení újezdu Boletice. Co vše dnes schválila vláda, si můžete přečíst zde.
Navrhované řešení podle Rusnoka ušetří peníze v rozpočtu ministerstva obrany, a tedy i peníze daňových poplatníků. „Nerozumím dost dobře tomu, jaké zájmy stojí za lobbováním tím směrem, že by tento krok neměl nastat,“ řekl během shromáždění armádních velitelů v Praze. Zmenšení újezdů požaduje i armáda. Ministr obrany v demisi Vlastimil Picek po jednání vlády uvedl, že ještě v roce 1993 měla armáda 115 tisíc vojáků. V současné plně profesionální armádě jich ale pracuje už jen asi 21 tisíc: „Na jednoho tak připadá 5,5 hektaru vojenského újezdu.“
V Česku zabírají újezdy zhruba 1,7 procenta rozlohy, v sousedním Německu je to podle Picka jen 0,5 procenta. V újezdech navíc žijí asi 2 000 lidí, kteří se chtějí osamostatnit. „Armáda s nimi provedla mnoho rozhovorů a anket. Ti lidé chtějí, aby vznikly samostatné obce, kde by si volili svoji samosprávu, protože nyní jsou neustále pod vojenským vedením,“ dodal ministr.
Na to, proč rušit zrovna Brdy, je podle Picka navíc jednoduchá odpověď: „Z celkové plochy využíváme k výcviku pouze 12 procent, nedá se zde plnohodnotně provádět letecký výcvik ani výcvik mechanizovaných jednotek. Dělostřelecký útvar zde cvičil pouze čtyři dny v roce.“ Obcím by ministerstvo chtělo do začátku pomoci například darováním pozemků a infrastruktury, která je v lokalitě k dispozici. Na obnovení infrastruktury má armáda připraveno 200 milionů korun.
Ministerstvo obrany rovněž požaduje, aby se územní hranice vrátily ke stavu před rokem 1949, tedy před vznikem újezdu. Hranice jsou ale jediným bodem, kde se neshodne Plzeňský a Středočeský kraj, na jejichž území újezd leží. Plzeňský kraj souhlasí s ministerskou variantou rozdělení plochy újezdu, podle které by mu připadlo 35 procent plochy. „Území nepatří středním Čechám, bylo vyňato zákonem,“ dodává plzeňský hejtman Milan Chovanec. Středočeský kraj ale chce, aby území zrušeného újezdu zůstalo celé jeho.
Spory jsou navíc i mezi starosty dotčených obcí. V Brdech mají zdroje pitné vody a obávají se, aby o ně zrušením újezdu nepřišly. Strach mají i z developerů, kteří by zde i přes plánovaný zákaz výstavby mohli chtít stavět.
ČSSD chce raději zrušit Boletice
Stínový ministr obrany Jan Hamáček (ČSSD) podporuje variantu zrušení boletického újezdu. „Pokud dojde ke zrušení újezdu, je jen otázkou času, kdy někdo přijde s tím, že nemá smysl držet ani dělostřeleckou posádku, protože na střelby by museli dojíždět jinam,“ uvedl na konci října. Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák se zase domnívá, že újezd v Brdech by armádě mohl vydělávat další peníze, kdyby ho pronajímala vojákům NATO: „Troufnu si tvrdit, že málokde v Evropě je tak dobrý horský terén sloužící ke komplexnímu výcviku vojsk jako v Brdech.“
Česká armáda ovšem tvrdí, že brdský újezd je pro komplexní výcvik nevhodný. Podle bílé knihy ministerstva obrany je navíc současná celková rozloha všech vojenských újezdů s ohledem na velikost armády zcela neadekvátní. Počítá se proto s tím, že počet výcvikových prostorů bude do roku 2015 snížen. Dvě území si armáda ponechá a sice pro dělostřelce a pro tajný útvar přezdívaný Němí. Újezd v Brdech by měl zaniknout od 1. ledna 2016, kdy bude území zároveň prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Do té doby musí armáda zbavit Brdy veškeré munice.
