Praha - Vláda nechá rozhodnutí o zvýšení platů ústavních činitelů na poslancích. Do sněmovny pošle pět variant navyšujících koeficient pro výpočet platů soudců, státních zástupců, poslanců, senátorů a ministrů. Základem by místo nynějšího 2,5násobku průměrné mzdy podle návrhu mohl být 2,7násobek, varianty ale počítají s 2,51násobkem až více než trojnásobkem. Premiér Petr Nečas (ODS) novinářům řekl, že očekává ve sněmovně „širokou a výživnou diskusi a širší politickou shodu“. Zároveň dodal, že vláda se nevyhýbá diskusi o oddělení platů soudců a politiků, což by zabránilo budoucím sporům o výši platů ústavních činitelů. Pro toto řešení se vyslovili i vicepremiérka Karolína Peake (VV) a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
„Chci zdůraznit, že je to krok vynucený soudci Ústavního soudu,“ řekl po jednání vlády Nečas. Zdůraznil, že jeho vláda ušetřila na mzdových nákladech osm miliard korun. Nicméně musíme respektovat rozhodnutí soudu, doplnil. Do sněmovny podle něj půjde pouze „legislativní nosič“, bude na poslancích, kterou z pěti variant vyberou.
Na záměr vlády reagoval v Českém rozhlasu (ČRo) předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský - právě verdiktem ÚS, rušícím seškrtané platy soudců, totiž vláda příslušnou novelu odůvodnila. Podle Rychetského tento nález rozhodně není argumentem pro zvyšování platů ústavních činitelů. „Toto řízení, stejně jako všechna předchozí, se týkalo výlučně soudců. My jsme nerozhodovali ani o svých platech ani o platech jiných ústavních činitelů,“ řekl ČRo.
Premiér Petr Nečas (ODS):
„Je to krok vynucený rozhodnutím Ústavního soudu, vláda nikdy neměla v úmyslu se do roku 2014 k tomuto vrátit. Vláda nadále setrvává ve svém názoru, že i soudci by měli podléhat stejnému režimu jako ostatní občané.“
„Ústavní soud zrušil platovou základnu v řízení, které iniciovaly obecné soudy. Neříkáme nic jiného, než že soudcům obecných soudů nelze platy snižovat. Netvrdíme ani, že se jim musí platy zvyšovat,“ doplnil.
Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka by se platy ústavních činitelů neměly zvyšovat vůbec. „Mohu říci za sebe, že já na klubu vyjádřím především ten postoj, že podle mě dnes rozhodně není čas na žádné navyšování platů ústavních činitelů,“ konstatoval. Zaorálek zároveň interpretuje stanovisko Rychetského tak, že Ústavní soud nijak nenutí parlament ke zvyšování platů.
Jako nevhodné označuje zvýšení platů ústavních činitelů v době, kdy jsou na tři roky zmrazeny sociální dávky, dotace do zdravotnictví nebo platy státních zaměstnanců, i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. „V době, kdy se všem skupinám snižují platy, by se vláda měla v tomhle případě chovat rozumně a seriózně,“ řekl.
Snížení platů vycházelo z úsporných opatření vlády
V minulosti se platy ústavních činitelů a soudců vypočítávaly jako trojnásobek mzdy v nepodnikatelské sféře, od loňského roku je to již jen 2,5násobek. Toto snížení bylo přijato v rámci úsporných opatření vlády, mělo platit až do konce roku 2014. Soudci rozhodnutí napadli u Ústavního soudu a ten jim dal za pravdu.
Tomáš Langášek, generální sekretář Ústavního soudu:
„Ten nález nemá žádnou spojitost s platy ostatních ústavních činitelů. Ústavní soud se vůbec nezabýval platy ústavních činitelů. Zabýval se, tak jako v minulosti, platy soudců a zrušil platovou restrikci.“
Kabinet tak navrhl do roku 2014 platy politiků zmrazit a soudcům se stanovily vyšší základny pro výpočet příjmu pro loňský rok a pro období od letoška do roku 2014. I to ale Ústavní soud zrušil. „Kdyby nebylo rozhodnutí Ústavního soudu, vláda by se vůbec platy nezabývala,“ řekl k tomu již dříve premiér Petr Nečas (ODS).
Zvýšení platů by stálo více než půl miliardy
Základem pro výpočet platů ústavních činitelů by nově místo nynějšího 2,5násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře mohl být 2,7násobek. Pokud by novela začala platit s tímto koeficientem, stálo by to rozpočet příští rok 576,7 milionu korun navíc. Předpokládaný nárůst je daný hlavně platy soudců, které podle předsedy vlády tvoří 85 procent daného balíku.
Na vyšší platy ale zatím nebyla vyčleněna ani koruna. „Nezbývá nic jiného než jim v tom návrhu namalovat o těch půl miliardy korun více a někomu jinému namalovat o půl miliardy korun méně,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Soudci by rádi trojnásobek
S návrhem ale nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti ani soudci, ti požadují trojnásobek. Postavila se za ně Soudcovská unie, místopředseda Nejvyššího soudu i prezidentka Unie státních zástupců.
Soudci si totiž na rozdíl od politiků nemohou přivydělávat například podnikáním, proto se domáhají, a pravděpodobně v dalších letech nadále domáhat budou, dorovnání svých platů u Ústavního soudu. Na tom de facto vydělají politici, kterým se ve stejném poměru zvednou platy společně se soudcovskými.
