Studium bakalářského oboru v Česku skončí neúspěchem v téměř 60 procentech případů. Podíl neúspěšných studentů navíc už druhou dekádu roste. Vedle Estonska a Švédska patří Česko k zemím s nejvyšší studijní neúspěšností v bakalářských oborech. Upozornila na to analýza Českého rozhlasu.
Zatímco neúspěšných studijních pokusů je v českém vysokém školství na 60 procent, neúspěšných studentů je méně, jen kolem 40 procent. Studenti podle Českého rozhlasu totiž po neúspěšném pokusu přejdou na jinou školu nebo obor, který pak častěji také absolvují.
Jedním z důvodů, proč studenti nedokončí bakalářský stupeň, je nečekaná náročnost studia. Ukazují to průzkumy brněnské Masarykovy univerzity.
„Student špatně odhadne zátěž. Domnívá se třeba, že ten obor bude jednoduchý a on potom není. A zadruhé má malou motivaci na dokončení studia,“ říká prorektorka Masarykovy univerzity v Brně Markéta Pitrová.
Pokud se ale studenti do vyššího ročníku dostanou, je pravděpodobné, že obor skutečně vystudují. Ve druhém roce už končí neúspěchem jen 10 procent studií, ve třetím roce nebo později je procento neúspěchů ještě nižší.
Obecně platí, že každý dvacátý student se jen zapíše a do prvního ročníku vůbec nenastoupí. Většinou proto, že se rozhodl studovat jinde.
„Úmrtnost“ na technických školách je vyšší
Počet neúspěšných studentů se výrazně liší napříč obory. Zatímco technické, přírodovědné a zemědělské obory dosahují až 60 procent neúspěšných pokusů, humanitní a ekonomické obory už nedokončí jen asi 40 procent přijatých studentů a například ve zdravotnických nebo uměleckých oborech je takzvaná „úmrtnost“ ještě nižší.
Podle Českého rozhlasu je nejlepší srovnávat jednotlivé fakulty z jedné univerzity, například té Karlovy v Praze. Zatímco studium humanitních věd nebo tzv. matfyzu končí většinou neúspěchem, na Filozofické fakultě nebo na medicíně převažují úspěšná studia. Podobné je to i na jiných vysokých školách.
Naopak na technických školách se může neúspěšnost vyšplhat výše, a to až na 90 procent. Tento rekord drží Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze. Nedokončí ji devět studentů z deseti. Statistiku ale v tomto případě ovlivňuje hlavně to, že pětina přijatých ani studovat nezačne.
„Jsme srovnatelní v propadovosti ve vyšších ročnících s ostatními strojními a technickými fakultami. Nesnažíme se zde držet studenty do nekonečna, tak aby byli pouze ve stavu studentském,“ říká děkan fakulty Jiří Mašek. Zároveň podobně jako další školy fakulta odmítá snižovat náročnost zkoušek.
Na opačném konci je Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jako jediná z technických škol s výjimkou studia architektury má studijní neúspěšnost pod padesáti procenty.
Vysokou neúspěšností v Česku trpí hlavně bakalářské obory, na pětiletých nebo obdobných magisterských studiích je nižší. Podle analýzy Českého rozhlasu je za tím především jiná struktura studia, které se týká většinou práva, medicíny nebo psychologie, a také to, že tato studia přijímají méně uchazečů.
