Praha - Ani večerní jednání vedení obou komor parlamentu nerozhodlo o tom, jak a zda sněmovna a Senát vyřeší spor o veřejnou či tajnou volbu prezidenta. Parlament v pátek společnou schůzi zahájí, obě komory pak budou o způsobu volby hlasovat. V případě, že se neshodnou, není další scénář jasný. Společná parlamentní volební komise potvrdila, že je připravena na technické zajištění obou variant volby prezidenta, tedy na veřejné i tajné hlasování. Způsob volby dělí politické strany i obě komory parlamentu. ODS na tajné volbě trvá. Lidovci i komunisté rozhodli o podpoře veřejné volby.
Občanští demokraté trvají na tajném způsobu volby. „Pokud máme volit mezi důstojnou a nedůstojnou volbou, mezi svobodnou a nesvobodnou volbou, tak pořád preferujeme důstojnou a svobodnou, to znamená tajnou,“ komentoval rozhodnutí ODS premiér Mirek Topolánek.
KDU-ČSL se nakonec dohodla na podpoře veřejné volby hlavy státu. Šéf senátorského klubu Adolf Jílek se chystal navrhnout, aby lidovci volili tajně. Pro veřejnou volbu podle něho nejsou daná jasná pravidla. Hlasování však skončilo poměrem 4:1 ve prospěch veřejné volby.
Zelení obcházeli senátory, kteří dali najevo, že by mohli volit Jana Švejnara, aby taky podpořili volbu veřejnou. Podle kuloárů totiž platí rovnice, že volba veřejná rovná se úspěch Švejnara, volba tajná úspěch Klause. „Jde o to partnerům vysvětlit, že rozhodnutí o proceduře v sobě vlastně skrývá rozhodnutí o tom, kdo bude prezidentem,“ vysvětluje předseda zelených Martin Bursík.
ODS mohla nějaké body pro tajné hlasování získat u komunistů, neboť se odhadovalo, že někteří komunističtí poslanci půjdou proti většině a tento způsob volby podpoří. KSČM se ale přiklonila k volbě veřejné. Usnesla se také, že v prvním kole podpoří Jana Švejnara a pokusí se vyvolat druhé kolo voleb, což považuje za cestu k debatě o nových jménech.
Společná volební komise Senátu a sněmovny už také uzavřela seznamy kandidátů. Nikdo další nebyl nominován, s konečnou platností se tak o prezidentský post utkají Jan Švejnar a Václav Klaus.
