Věci mě baví přetvářet, posunout, říká autor olympijské kolekce

Události, komentáře: Kritika i chvála nové olympijské kolekce (zdroj: ČT24)

„Nikdy se nemůžete líbit všem,“ prohlásila v Událostech, komentářích v souvislosti s laickou kritikou nové olympijské kolekce od Jana Černého návrhářka Daniela Flejšarová, která je autorkou oblečení sportovců pro olympiádu v Londýně před dvanácti lety. Sám Černý by chtěl, aby se čeští olympionici v jeho modelech cítili tak dobře, aby je nosili i dál.

„Měl jsem jasný cíl, proč to všechno dělám – odprezentovat v Paříži současný český design. Fotku jsme viděli všichni, ale těším se, až to všichni uvidí v tom, na co je to nadesignované. Nad tím jsem přemýšlel celou dobu – aby to v souvislosti celého světa zafungovalo,“ nastínil Černý s tím, že odborná veřejnost je jeho návrhy prý nadšená.

Připomněl, že česká kolekce byla ve čtvrtek na oficiálním instagramovém účtu olympijských her vybrána mezi osm nejzajímavějších, což Černého „obrovsky potěšilo“. Flejšarová zdůraznila, že dát dohromady kolekci je „strašně těžké, protože je to jako tvořit ji pro celou republiku“. „Nikdy se nemůžete líbit všem,“ zdůraznila i v souvislosti s kritikou části veřejnosti, které ona sama před lety čelila kvůli nástupu sportovců ve výrazných holínkách.

Načítání...

Autorka české olympijské kolekce pro tokijské Hry před několika lety Zuzana Osako prozradila, že ji olympijský výbor připravil na to, že může veřejná kritika přijít. Proto vnímá nespokojené hlasy, které se zvedly vůči aktuální Černého kolekci, „jako přes kopírák“.

Černý považuje za zásadní moment deset vteřin při zahajovacím ceremoniálu Her. „Ale jsou i další kritéria. Chtěl jsem, aby se většina sportovců v tom oblečení cítila dobře a bylo to pro ně tak příjemné, že budou třeba ty věci nosit i dál,“ vysvětlil návrhář. Při tvorbě kolekce měl tři pilíře – v první řadě do ní dostat českou hrdost symbolizovanou trikolórou.

Pláště v pohybu

„Někteří ji tam tedy nevidí, ale já ano a baví mě věci přetvářet, posunout. Druhá věc bylo propojení Paříže s Českem, což jsem našel v baloňáku, který tam nosí každý druhý,“ popsal Černý s tím, že doufá, že vítr u Seiny pláště rozpohybuje. Třetím pilířem pro něj bylo dostat do olympijské kolekce DNA jeho tvorby.

Flejšarová se nechala slyšet, že pro ni při tvorbě kolekce pro klání v Londýně bylo důležité, aby věci měly vtip a určitý nadhled a aby si je mohli obléknout jak gymnastky, tak například judista Lukáš Krpálek. Osako dodala, že v jejím případě šlo i o spojení dvou kultur, se kterými, „myslím, pracuje každý návrhář olympijské kolekce“.

Černý se domnívá, že obyvatelé Londýna či Paříže nejsou na rozdíl od Čechů tak zasaženi historií a nebylo jim vštěpováno, že nemají moc vyčnívat, a naopak mají vypadat stejně. „Myslím, že to je ten hlavní bod, kolem kterého se to pořád láme, odtud se možná bere většina těch zvláštních názorů (na kolekci),“ míní.

Flejšarová zavzpomínala na svoji zkušenost, kdy byla kolekce pro Londýn nejprve „hrubě odsouzena“ a pak „vřele přijata“ včetně toho, že lidé podle ní volali a ptali se, jestli ještě nejsou k dispozici už zmiňované holínky. Osobně si myslí, že v Česku je tolik samozvaných módních kritiků i proto, že si v minulosti řada lidí oblečení šila doma sama, protože jinak nebylo k dispozici. „A není u nás ten obdiv k návrháři takový, jako například ve Francii,“ konstatovala.