Praha - Ve Valdštejnském paláci začíná třídenní mezinárodní konference o působení komunistických zpravodajských služeb na území bývalého sovětského bloku. Připravil ji Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s podobně zaměřenými polskými a slovenskými organizacemi. Konference chce popsat a analyzovat poválečné aktivity ruských služeb NKVD a KGB. Zabývat se bude i jejich vlivem na tajné služby střední a východní Evropy.
První den konference „Aktivity NKVD/KGB a její spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy v letech 1945 - 1989“ je věnován archivům bezpečnostních složek v zemích střední a východní Evropy.
„Zpravodajské služby sovětských satelitů řídila, koordinovala a kontrolovala sovětská KGB. Pod její řízením se tyto služby snažily proniknout do jednotlivých států i do mezinárodních institucí a organizací,“ uvedli organizátoři konference. Cílem bylo postupné nastolení komunistického režimu na celém světě, připomínají.
Konference představí například dokumenty o spolupráci bezpečnostních složek států východního bloku nebo akce proti cizincům a zastupitelským úřadům západních zemí. Závěr konference bude věnován akcím proti exilu, mezinárodním organizacím nebo infiltraci mezinárodních mírových a ekologických hnutí. Mezi účastníky nebudou jen historici a badatelé z postkomunistických zemí, ale také z USA a z Německa.
K otevření archivů KGB se Rusko nemá
Konference podle organizátorů navazuje na podobnou akci o aktivitách NKVD a KGB, kterou loni v listopadu připravil se svými partnery slovenský Ústav paměti národa. Podle tehdejších aktérů je pro poznání komunistické éry nezbytné zpřístupnění archivů KGB, k čemuž se ale Rusko moc nemá. Před účastníky vědeckého setkání tak stojí složitý úkol poskládat materiály z archivů jednotlivých zemí střední a východní Evropy.
Otevření těchto archivů by mohlo vyjasnit podíl sovětské tajné služby například na československém komunistickém převratu v únoru 1948, na smrti někdejšího československého ministra zahraničí Jana Masaryka v březnu téhož roku nebo otazníky kolem prezidenta Edvarda Beneše. Podle ruské rozvědky prý Beneš už před druhou světovou válkou spolupracoval se sovětskou výzvědnou službou, a mohl být proto vydíratelný a umožnil Klementu Gottwaldovi a komunistům převzít moc. Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů byli mimo jiné osloveni ke spoluúčasti na vyjasnění případu vězněných amerických vojáků z války v Korey, kteří měli být podle některých názorů podrobováni lékařským experimentům také v Praze.
