Brno – Plénum Ústavního soudu začalo za zavřenými dveřmi řešit stížnost senátora a nezaregistrovaného kandidáta na prezidenta Tomia Okamury. Ten požádal ÚS o odklad prezidentských voleb, zrušení části ústavy i prováděcího zákona k přímé volbě. Soudce Pavel Rychetský, jenž je zpravodajem této stížnosti, předloží plénu několik variant, jak dále postupovat. Není sice pravděpodobné, že by soudci už dnes rozhodli o námitkách proti právní úpravě přímé volby, teoreticky by se ale mohli vyslovit k termínu voleb a Okamurově účasti v nich.
Ústavní soudci, jichž je v současnosti třináct, budou patrně diskutovat také o dalších ústavních stížnostech spjatých s přímou volbou. Dosud jich obdrželi šest. Nejpropracovanější argumentaci ale prý předložil Okamura. Předseda ÚS Pavel Rychetský ji označil za „fundovanou“ a má prý hlavu a patu.
Z procedurálních důvodů ale není pravděpodobné, že by soudci už dnes jakkoliv rozhodli o Okamurových výhradách vůči ústavě a prováděcímu zákonu. K takzvané abstraktní kontrole norem by totiž potřebovali ještě vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu. Zatím si vyžádali a obdrželi vyjádření ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud ale může teoreticky Okamurovu stížnost odmítnout, případně je nyní v jeho kompetencích navrácení Okamury do přímé volby nebo odklad voleb.
To je ta úhelná věc, jestli volby budou, nebo nebudou
„Byla bych ráda, kdybychom se dnes dozvěděli, jak to bude vypadat s návrhem pana Okamury na předběžné opatření, které je součástí jeho návrhu,“ přeje si senátorka a bývalá soudkyně ÚS Eliška Wagnerová. „To je ta úhelná věc, která zajímá nás všechny, jestli ty volby budou, nebo nebudou.“
Generální sekretář ÚS Tomáš Langášek se domnívá, že soud by již dnes mohl zaujmout stanovisko k tomu, zda se bude posouvat datum voleb. „Očekával bych, že v této dílčí otázce bychom dnes mohli veřejnosti něco bližšího sdělit.“
Odkladu voleb by soud nicméně dosáhl pozastavením účinnosti rozhodnutí, jímž předseda Senátu Milan Štěch stanovil termín prvního kola hlasování. Pokud to soudci skutečně udělají, měli by se zabývat i důsledky pro referendum v Praze 7, jehož termín Nejvyšší správní soud navázal na termín prvního kola voleb prezidenta. Proti rozhodnutí o referendu, jež se má týkat nového sídla městské části, podalo ústavní stížnost zastupitelstvo Prahy 7.
Výhradami proti právní úpravě přímé volby se Ústavní soud může zabývat i v případě, že volby neodloží a nechá je proběhnout podle současných pravidel. Případný zásah ústavních soudců by se tak projevil až v příštích volbách. Na legitimitu zvolení nového prezidenta by to nemělo přímý vliv.
Okamura: Zákon o volbě prezidenta a prováděcí zákon jsou legislativními paskvily
Ve stížnosti, která má šestadvacet stran a osmnáct příloh, Okamura žádá zrušení ústavní podmínky padesáti tisíc podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně. Konkrétně jde o dva paragrafy, které upravují náležitosti kandidátních listin a podmínky jejich registrace. Popisují například způsob kontroly podpisů v peticích. Dále navrhuje zrušit dvoudenní lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí vnitra a zpochybňuje ministerskou vyhlášku o provedení volby.
Tomio Okamura
„Dospěl jsem k závěru, že nikoliv odložení volby, ale naopak volby za podmínek stanovených protiústavními zákony a prováděných naprosto nedůvěryhodnými postupy jsou pohrdáním občany a jejich právy.“ (27.12.2012)
Stížnost pro Okamuru zpracovala advokátka Klára Samková. Okamura je toho názoru, že zákon o volbě prezidenta a prováděcí zákon jsou legislativními paskvily, jejichž účelem je, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Podle Okamury je důležitější než termín voleb jejich nezpochybnitelnost, demokratičnost a ústavnost.
Okamura jako nestranický kandidát shromáždil potřebných padesát tisíc podpisů, ale po odpočtu neplatných hlasů klesl pod stanovenou hranici a vnitro jej do přímé volby nepustilo. Nevyhověl mu ani Nejvyšší správní soud.
Další ústavní stížnosti, které souvisejí s přímou volbou, podali někdejší disident Petr Cibulka, Jiří Kesner z Kolína a Anna Kašná ze Šumperka, kteří chtěli kandidovat, ale nezískali dostatek podpisů. Kašné chyběly nejen podpisy, ale také další náležitosti potřebné pro registraci. Na Ústavní soud se už v listopadu obrátil aktivista Lukáš Kohout, v prosinci stížnost podal Zbyšek Dřevojan ze Znojma, jenž se domáhá přezkoumání právní úpravy přímé volby.
O stížnostech Kesnera, Okamury, Cibulky a Kašné musí rozhodovat plénum. Role soudců zpravodajů připadla v abecedním „kolečku“ Jiřímu Nykodýmovi, Rychetskému, Michaele Židlické a Stanislavu Balíkovi. Stížnosti Dřevojana a Kohouta řeší tříčlenné senáty Ústavního soudu.
