Brno – Policie a soudy mají právo přísně trestat radikály a i za méně okatou propagaci neonacismu je posílat do vězení. Takový signál dnes vyslal Ústavní soud, který zamítl stížnost šesti příznivců Národního odporu. Podle soudců se stát musí takovým projevům nenávisti bránit. Verdikt by tak měl víc rozvázat ruce policii zasahující při demonstracích pravicových extremistů. Extremisté byli potrestáni kvůli shromáždění, jež se konalo 1. května 2007 v Brně. Uložené tresty tak definitivně platí.
Nejen hajlování, hákové kříže a jiné nacistické symboly na kůži nebo na oblečení, proslovy vyzývající k rasovému násilí, ale nově i méně výmluvná symbolika může pravicové extremisty dostat před soud. Ústavní soudci to dnes potvrdili tím, že do vězení půjde šestice mladíků, kteří před čtyřmi lety nesli přo pochodu transparenty Národního odporu. „Výmluvy na to, že nejde o žádnou organizaci, že nemají stanovy, že nemají členské průkazy, jsou směšné,“ upřesnil ústavní soudce Miloslav Výborný.
Dnešní verdikt je tak vzkazem pro policii i soudy. V budoucnu by se neměly bát zasáhnout a trestat i v případě zdánlivě neškodných symbolů. Tedy například nejen historická symbolika Třetí říše, ale i méně nápadná hesla odkazující k současným uskupením šířícím neonacistické názory. Stejně tak je to signál i pro samotné radikály.
Šestice mužů se dnešního vyhlášení nezúčastnila
Ve stížnosti argumentovali například svým právem na svobodu projevu a shromažďování.
Podle ÚS je zřejmé, že se dopustili propagace nacismu. Hlavnímu pořadateli demonstrace Tomáši Pliskovi uložily brněnské soudy v roce 2009 dvouletý trest vězení za propagaci nacismu. Další dva účastníci akce dostali tresty dvacet měsíců a patnáct měsíců vězení. Třem mladíkům soudy uložily podmínky.
Šestice mužů například tvrdila, že soudy byly při rozhodování zaujaté. Rozsudek prý vykazuje znaky zpolitizování a některé jeho úryvky připomínají totalitní soudnictví. Stěžovali si také na nepřiměřeně přísné tresty a procesní chyby. Dnešního vyhlášení se nikdo z nich nezúčastnil, nepřišel ani advokát. Ústavní soud uznal, že námitky odsouzených jsou důležité a stojí za to se jimi důkladně zabývat. Výsledkem je obsáhlý nález, v němž soud nakonec dospěl k závěru, že se demokratický stát musí účinně bránit proti „destruktivním útokům“ zpochybňujícím jeho základní hodnoty.
Podle ústavních soudců se podařilo prokázat, že šestice odsouzených patřila k extrémní pravici a hlásila se k Národnímu odporu. ÚS přitom neuvěřil jejich tvrzení, že Národní odpor je pouze nějaký „webový projekt“. Odkázal například na informace shromážděné Nejvyšším správním soudem před rozpuštěním Dělnické strany. Národní odpor je svým ideovým zaměřením a konkrétní činností neonacistickou organizací založenou na nesnášenlivosti, xenofobii a používání násilí proti skupinám obyvatel. Tím, že odsouzení drželi transparenty Národního odporu, se podle ÚS přihlásili k jeho činnosti a myšlenkám, a tím i k podpoře nacismu, rasismu a antisemitismu.
Demonstrace byla kvůli propagaci nacismu rozpuštěna ještě před tím, než se účastníci mohli vydat na pochod. Extremisté se ale odmítali rozejít. Policie proto akci rozehnala. Šarvátky stovek demonstrantů s policisty se odehrávaly v okolí železničního nádraží, na Baštách a Nových sadech. Několik lidí se při tom zranilo.
