Brno - Nesouhlas jednoho z rodičů nemůže být bez dalšího vysvětlení překážkou pro střídavou péči o dítě. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), podle něhož musejí obecné soudy vždy zhodnotit opodstatnění důvodů nesouhlasu. Podle aktivistů jde o precedentní nález, který prospěje především otcům. ÚS rozhodl v únoru, nyní je nález dostupný v elektronické databázi.
Nesouhlas jednoho rodiče musí být podle Ústavního soudu řádně podložen. Rodič musí dokázat, že střídavá péče není v zájmu dítěte. Podle aktivistů býval formální nesouhlas matek hlavním důvodem, proč soudy odmítaly návrhy otců na střídavou péči. „Rozhodnutí (Ústavního) soudu v Česku přivítaly stovky mužů, kteří se marně domáhali střídavé péče. Je to zásadní obrat v této záležitosti. Dosud byli někteří otcové diskriminováni a odstrkováni od svých dětí,“ uvedl v tiskové zprávě zakladatel webových stránek Stridavka.cz Aleš Hodina.
Také ředitel Ligy otevřených mužů Martin Jára rozhodnutí přivítal, rozšiřuje prý totiž prostor pro kvalifikovanější posuzování u soudu a také prostor pro rodiče, aby více mysleli na svoje děti, a ne na sebe. Psycholog Jan Kulhánek ovšem varuje: „Jak se bude dokazovat, že to nejde, tak si dovedu představit, že se ještě prohloubí krize, že se vytáhne další špína, proč ten druhý se o dítě nemůže starat.“
Z nálezu soudce zpravodaje Pavla Rychetského:
„Je-li pak takový nesouhlas čistě obstrukční, ničím neodůvodněný, respektive postrádá-li ve vztahu k výchově dítěte relevanci, nemůže o něj soud opřít své rozhodnutí.“
ÚS v konkrétním případu, který projednával, vyhověl stížnosti otce proti rozhodnutím soudů v Domažlicích a Plzni a vrátil kauzu k novému řízení do Plzně. „Obecné soudy nevěnovaly tvrzení matky dostatečnou pozornost a nezjistily důvody, proč matka nezletilé není ochotna s otcem dítěte spolupracovat na společné střídavé výchově, ačkoliv on tuto ochotu deklaroval před soudem nalézacím i odvolacím,“ uvedli soudci. Podle nálezu je třeba vysvětlit, proč matka nechce s otcem spolupracovat.
Pavel Rychetský pro ČT24:
„V soudní judikatuře přetrvává taková pověra, že vhodnějším a lepším pro výchovu dětí zejména útlého věku je zásadně matka. Zákon a mezinárodní úmluvy však říkají něco jiného. Říkají: Oba rodiče mají stejná rodičovská práva, jsou si rovni. Není možné jednoho z nich, dokonce jen na základě pohlaví, preferovat.“
ÚS dal najevo, že v soudních rozhodnutích o péči by se neměla odrážet vzájemná nevraživost rodičů. „Svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje 'boj o dítě', případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě,“ stojí v nálezu. Podle údajů, které nedávno zveřejnila Mladá fronta Dnes, míří 17 dětí z 20 po rozvodu do péče matky, dvě k otci a jediné do střídavé péče. Počet dětí, které pravidelně putují mezi dvěma domácnostmi, stoupá velmi pomalu. V případě střídavé péče ale musí být splněny základní podmínky: Rodiče musí být schopni se dohodnout např. na výchově nebo na tom, kdo co zaplatí, a hlavně musí chtít samo dítě.
