Od listopadu vzrostly platy učitelů o 15 procent, ostatní zaměstnanci veřejné správy spolu s policisty, hasiči či příslušníky vězeňské služby dostali přidáno 10 procent. Státní rozpočet s tím na příští rok sice počítá s částkou více než 15 miliard korun, vzhledem k složité situaci po volbách ale není jisté, jestli ho poslanci stihnou schválit. Stát by pak musel hospodařit v provizoriu a řídit se rozpočtem roku 2017, který s navýšením nepočítal.
Učitelům i policistům vzrostly platy. V příštím roce by nárůst mělo pokrýt přes 15 miliard
Události ČT: Vyšší platy státních zaměstnanců (zdroj: ČT24)
Navýšení učitelských platů v praxi znamená, že například začínající učitel na základní nebo střední škole bude mít zhruba o 3400 korun více než doteď. Loni si učitelé v regionálním školství vydělali v průměru 29 410 korun, tedy o téměř 7000 víc než o deset let dříve. Čísla zahrnují zaměstnance placené pouze ze státního rozpočtu, ne tedy učitele odborného výcviku.
Přidáno dostali od listopadu i policisté, od ledna budou moci čerpat také náborové příspěvky. To vše má přilákat do služby stovky nových příslušníků. Řada krajů jich má totiž nedostatek – týká se to hlavně Prahy, Středočeského nebo Karlovarského kraje.
Na zvýšení odměn za práci se mohou těšit také pracovníci ve zdravotnictví. Ti by měli dostat přidáno od ledna 2018. Stejně jako důchodci, kterým důchod vzroste o 475 korun měsíčně. Průměrný důchod je podle údajů z června 11 807 korun.
Na aktuální zvyšování platů půjdou ze státní pokladny ještě letos přes 2,5 miliardy korun. Vláda chce tyto peníze vzít z úspor. Příští rok mají vyšší platy stát přes 15 miliard.
Celkem by na platy zaměstnanců státu mělo jít příští rok o 24,4 miliardy korun více než letos. Výdaje by tak měly vzrůst až na 186,4 miliardy korun. Průměrný měsíční plat zaměstnance státu by tak měl oproti letošku stoupnout o téměř čtyři tisíce na 32 679 korun hrubého. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok, který bude projednávat nová sněmovna.
Zaměstnanců přibývá kvůli inkluzi i vyššímu počtu dětí
Na růstu počtu pracovních míst se projeví například vznik 2563 míst pod ministerstvem školství v souvislosti s inkluzí, tedy zařazováním dětí s handicapem do běžných škol. Dalších 3092 míst má vzniknout kvůli nárůstu počtu dětí ve školách.
Na ministerstvu obrany přibude 247 míst sportovců v souvislosti se změnou financování výdajů na sportovní reprezentaci a dalších 100 míst civilních zaměstnanců v návaznosti na Koncepci výstavby Armády ČR. Ve Vězeňské službě má vzniknout 347 nových míst.
Naopak v kapitole ministerstva financí se sníží limit o 240 míst u Generálního ředitelství cel z důvodu neschválení původně zamýšleného rozšíření kompetencí v oblasti vyšetřování.
Odměny rostou i v soukromé sféře. Ženy ale za muži stále zaostávají
Vyšší výplaty státních zaměstnanců jsou pak jedním z důvodů tlaku na soukromé firmy, které teď musejí přidávat víc než v minulých letech. Zůstávají ale velké rozdíly mezi odměňováním žen a mužů. Česko patří v rámci Evropské unie k zemím, které jsou na tom nejhůř. Ženy u nás berou zhruba o 22,5 procenta méně než muži.
Propast v odměňování mužů a žen se v Česku zvyšuje s rostoucím vzděláním a vyšší pozicí, ukázala studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí. Ženy s magisterským nebo inženýrským titulem vydělávají v průměru zhruba o 15 tisíc korun měsíčně méně než muži s vysokou školou. Dostávají tak za svou práci o 29 procent peněz méně než jejich kolegové s titulem.
Bakalářky nosí domů o 27 procent peněz méně než bakaláři, rozdíl činí 9921 korun. Ženy s maturitou dostávají o 21 procent méně než muži – o 6371 korun. Ženy se základní školou vydělávají měsíčně v průměru o 17 procent méně než muži, tedy o 3405 korun. U vyučených je rozdíl už 26 procent, odpovídá 6109 korunám.
Rozdíly v platech
Rozdíly v odměňování se liší napříč odvětvími. Největší rozdíl v odměňování je v bankovnictví a pojišťovnictví. Ženy si v takových profesích vydělají v průměru o 41 procent méně než muži.
„Je to v těch oborech, kde pracuje víc žen než mužů. Muži pracují mnohem častěji v řídících pozicích, které jsou lépe placeny,“ poznamenala vědecká pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd Alena Křížková.
Přibližně o třetinu méně si ženy vydělají také ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče. I tady jich pracuje mnohem víc než mužů.
Průměrná hodinová mzda
Ministerstvo chce situaci zlepšit. V rámci projektu „22 % k rovnosti“ chystá například webovou stránku, kde bude uvedeno, jak vysoká odměna je pro jednotlivé profese v různých krajích adekvátní. „Ze srovnání v rámci Evropské unie víme, že Česká republika je na tom druhá nejhorší, za námi je už jen Estonsko,“ upozornila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Naopak jen minimální je rozdíl u pracovníků v dopravě. Výdělky mužů jsou v průměru vyšší jen o pět procent. Rozdíly ve výdělcích žen a mužů mají dopad třeba i na výši starobního důchodu. Dlouhodobě ho mají muži zhruba o pětinu vyšší.