Praha – V účinnost vstoupila novela transplantačního zákona, díky níž čeští pacienti mohou třeba získat orgán od cizince, který zemřel v ČR, nebo za darování vlastního žádat o peněžní náhradu. Ta může podle nové normy dosáhnout až dvojnásobku průměrné mzdy; dárce si může přijít třeba na padesát tisíc. Podnikatelé si zase v protiváze za darovaný orgán můžou odepsat slevu dvacet tisíc na dani, případně pozůstalí zemřelého dárce mají nárok na pětitisícový příspěvek na pohřeb.
„To samozřejmě je spíš symbolické, v žádném případě se nedá mluvit o nějaké úplatě,“ tvrdí prezidentka České transplantační společnosti Eva Pokorná. Podle Roberta Lischkeho, přednosty 3. chirurgické kliniky FN Motol dává stát najevo, že darování orgánů oceňuje.
Novinka s transplantací orgánů od cizinců výrazně usnadní situaci dotčeným zdravotnickým zařízením. Zmizí praxe, kdy v podobných případech lékaři museli tělo kvůli odběru převážet stovky kilometrů za hranice a zpátky. Například lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) evidovali v jednom případě vhodnou dárkyni ve vedlejší nemocnici, rodina s odběrem souhlasila. Protože šlo ale o občanku Slovenské republiky, museli jí játra odebrat až v Bratislavě.
I tak se cesta orgánu od ochotného dárce z ciziny může zdržet, pokud nebude mít dárcovskou kartu se souhlasem k odběru orgánů. „Bude se tedy muset ověřovat, jestli naopak darování orgánů neodmítá. To při nedostatku času může být poměrně velký problém,“ podotýká přednosta Lischke.
S postupujícím vývojem technologií přibylo i metod, jakými se dá potvrdit diagnóza mozkové smrti. To dává prostor k jejímu stanovení ve více nemocnicích a v kratším čase. Rozšiřuje se tím i počet potenciálních dárců. Podle lékařů by transplantační praxi prospělo třeba i zavedení peněžních pobídek pro centra, která dárce tipují, a posílení vyhledávacích týmů po vzoru Španělska.
