Praha – Půl roku poté, co bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová rozeslala na soudy tabulky pro určování výše výživného, bilancovala první výsledky. Podle jejích informací s tabulkami pracuje polovina soudců a používají je i advokáti a rodiče. Kovářová, která nyní opět stojí v čele Justiční akademie, se proto domnívá, že tabulky už přinesly první změny k lepšímu. Zároveň ale přiznala, že objektivní výsledky o prospěšnosti tabulek ještě nejsou. Větší zapojení do určení výživného plánuje i Nejvyšší soud. Rozšířená možnost dovolání i v případě rodinného práva by mu pomohla přispět k dalšímu sjednocování soudních rozhodnutí v této oblasti.
„Podle našich informací se o třetinu zvedlo množství rodičů, kteří přicházejí k soudu už dohodnutí, to znamená těch, kteří jsou schopni se na základě tabulek dohodnout a dospět ke konkrétní částce výživného,“ řekla ČT ředitelka Justiční akademie a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Doporučené tabulky měly pomoci k tomu, aby například dítě v Břeclavi mělo stejné výživné jako třeba v Rokycanech. Tabulky dětem v závislosti na věku určují 11 až 25 % z příjmu rodiče, který je nemá v péči. Kritici ale tvrdí, že se tabulky nedají použít, protože podle zákona soudce musí posoudit každý jednotlivý případ zvlášť. Zastánci tabulek zase míní, že pomáhají, protože rodiče přijdou s určitou představou a jsou ochotni se dohodnout.
Soudy by měly zjišťovat i životní úroveň rodičů
Právě u nejmladších dětí by ale podle Kovářové mělo být procento vyšší. Rodič totiž obvykle nemá možnost přivýdělku ani dalšího příjmu. „Opravdu to vypadá, že hranice 11 procent není dostačující a budeme ministerstvu navrhovat, aby ji zvýšilo,“ dodala Kovářová.
Tabulky vycházejí z rakouského modelu, neřeší ale minimální příjem platícího rodiče a nefungují v případě většího počtu vyživovaných dětí. Otázkou také zůstává, jak zjišťovat příjem rodičů. Podle Kovářové by se soudy neměly omezovat na papírově sdělené údaje, ale zjišťovat i životní úroveň rodičů. Dítě má totiž právo se na životní úrovni rodičů podílet. Kromě předložených daňových přiznání by proto měli soudci využívat veřejně přístupné rejstříky, třeba katastr nemovitostí nebo katastr zástav.
