Praha – Kontroverzní, ale dnes již těžko nahraditelný je Strahovský tunel. Jeho nejstarší části jsou staré skoro 25 let, první práce začaly v roce 1985. Otevřen byl ale až po dlouhých dvanácti letech. Během stavby se několikrát uvažovalo o jejím předčasném ukončení, slavná je úvaha o jeho ucpání další kontroverzní pražskou stavbou – Žižkovskou věží. Dnes je Strahovský tunel stejně jako navazující Mrázovka a vznikající Blanka součást vnitřního pražského okruhu (tzv. Městského okruhu).
Strahovský tunel bude do otevření Blanky, která by na něj měla navázat, nejdelším pražským tunelem a jedním z nejdelších v republice. Jeho vznik ale nebyl snadný. Před rovnými 30 lety vznikla průzkumná šachta, přes pět let ale potom trvaly přípravné práce a vydání stavebního povolení. „Byly to dřevní doby českého tunelářství. Tunel takového profilu – je to třípruhový tunel – jsme ještě nedělali,“ vzpomíná mluvčí stavební společnosti Metrostav František Polák.
V roce 1990 se začalo hlasitě hovořit o ukončení projektu jako projevu komunistického velikášství. Nestalo se tak, ale stavba dlouho stála a komplikovaly ji finanční problémy.
Ražba samotného tunelu skončila v roce 1992, ale bylo nutné vyřešit majetkové potíže – stavbě měl padnout za oběť dům rodiny Dajbychových. Jednání o jeho prodeji městu trvalo měsíce, potom se teprve mohly začít stavět nájezdové rampy.
Po celou dobu čelil vznikající Strahovský tunel námitkám kritiků, kteří poukazovali na to, že nikam nevede, neboť neexistoval sousední tunel Mrázovka. Ten se začal budovat až po dokončení Strahovského tunelu, v němž byl zahájen zkušební provoz v prosinci 1997 a do řádného užívání byl předán během následujícího roku. Jako součást spojení Smíchova a Dejvic začal ale sloužit až v roce 2004, kdy byl dokončen tunel Mrázovka.
Strahovský tunel měří dva kilometry a jeho součástí je řada systémů, které řidiči nemohou vidět – především obří ventilátory, kamerový systém a velín celého tunelu. „Kdyby nastaly nějaké technologické problémy a chtěli bychom uzavřít provoz v tunelu, požádáme policii, která tunel uzavře,“ shrnuje hlavní technolog správy tunelů Karel Jeništa. Tunel bývá uzavírán pravidelně třikrát ročně na jednu noc kvůli mytí.
Strahovský tunel je také součástí ochranného systému metra, v případě potřeby jej na obou koncích uzavřou tlakové uzávěry. Spojení s trasou B pak zajišťuje štola.
Městský okruh, jehož součástí je i Strahovský tunel spolu s Mrázovkou a Zlíchovským tunelem, je zatím hotov asi z třetiny. Další jeho dokončenou součástí je Barrandovský most a Jižní spojka. Okruh má od Strahovského tunelu pokračovat tunelem Blanka pod Letnou na druhý břeh Vltavy k Pelc-Tyrolce. Odtamtud budou auta pokračovat na Balabenku po stávající Povltavské ulici, která ale má projít důkladnou rekonstrukcí. Zbylou částí okruhu má být úsek, který spojí Balabenku se Štěrboholskou radiálou, jehož součástí bude řada mostů i tunelů. Se zprovozněním celého Městského okruhu počítají silničáři po roce 2015.
- Stavba Strahovského tunelu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1194/119346.jpg
- Dům u tunelu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1193/119208.jpg
- Odstřel domu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1193/119202.jpg
- Ventilátory Strahovského tunelu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1193/119206.jpg
