Praha - Prokopské údolí patří mezi nejzajímavější místa v Praze. Je chráněno jako přírodní památka, chodí ho zkoumat geologové a tisíce Pražanů ho využívají jako místo pro odpočinek. Jenže pozemky na okraji území skoupil developer, který zde plánuje výstavbu tří bytových projektů. Proti němu se postavili nejenom místní, ale také ekologové. Radnice Prahy 5 prý vychází developerovi vstříc. Tématem se zabývali Reportéři ČT, natáčela Jana Neumannová.
Stojí za schválením bytů v Prokopském údolí rodinné vazby?
Celkem se v Prokopském údolí mají stavět tři developerské projekty. Osm vil Diamantika, 34 bytů v rámci projektu Trilobit a 12 bytů v projektu byty Semmering. Všechny staví stejný developer – firma JRD. „Na místě stála historická továrna, kterou developer zboural a chce tady postavit obytné domy a podzemní garáže,“ uvedl Jan Kremer z občanského sdružení Prokopovo.
Sdružení začalo proti výstavbě sbírat podpisy pod petici, tu do dnešního dne podepsaly asi dva tisíce lidí. Místním vadí hlavně přístup radnice Prahy 5, která podle občanského sdružení Prokopovo vychází developerovi vstříc. Nezasadila se o zmenšení staveb v rámci územního rozhodnutí a schvaluje pro něj výhodné výjimky.
Architektka Prahy 5 je ve střetu zájmů
Hlavní kritiku si podle nich zaslouží Elena Lacinová, která byla architektkou městské části a městkou část v jednáních zastupovala. Jenže podle občanského sdružení je ve střetu zájmů – a to hned dvakrát. Jednak její děti pracují pro developera JRD, jednak její manžel vlastnil pozemky, na kterých se staví dva ze tří projektů v Prokopském údolí.
Reportáž Jany Neumannové (zdroj: ČT24)
Firma Libora Laciny koupila pozemky v dražbě za asi šest milionů korun. Po několika letech je ale prodala za celkem 38 milionů. V té době už ale Libor Lacina vlastníkem firmy nebyl; firmu s pozemky za desítky milionů totiž za 300 tisíc prodal. Za stejnou částku jí následně kupuje zpět, ovšem už zase bez pozemků. Ty mezitím koupila JRD. Libor Lacina nechtěl na kameru obchod vysvětlovat, podle jeho syna potřeboval na koupi pozemků peníze – poté vyplatil ty, kteří mu na nákup půjčili.
Pozemky zhodnotilo vydané územní rozhodnutí
Co vlastně zvýšilo cenu pozemků? Mohlo jít pouze o výhodnou transakci. Cenu ale rozhodně zvýšil i fakt, že na jeden z pozemků bylo mezitím vydáno územní rozhodnutí. To stanovuje, kolik a jak velkých staveb smí na pozemku stát. A právě při vydávání tohoto územního rozhodnutí hrála významnou roli tehdejší hlavní architektka Elena Lacinová.
„Paní Lacinová měla významné postavení v rámci úřadu městské části - ona vlastně formulovala stanoviska městské části při územních řízeních,“ tvrdí bývalý místostarosta Prahy 5 Jiří Vejmelka. Štáb Reportérů ČT chtěl samozřejmě znát i stanovisko Eleny Lacinové, mluvčí městské části však odkázala na předsedu Komise územního rozvoje Tomáše Homolu.
Ten tvrdí, že Lacinová nemohla ovlivnit 15člennou komisi územního rozvoje ani radu městské části - podle něj se její funkce démonizuje. Městská část se navíc hájí tím, že stavbě na kraji Prokopského údolí nelze zamezit, protože ji povoluje územní plán. „Já vycházím z platného územního plánu. A problém je, že i když toto území je součástí přírodní rezervace Prokopské Dalejské údolí, tak to samo o sobě neznamená, že uvnitř toho Prokopského údolí se nedá stavět,“ dodává Homola.
Vizualizace bytového projektu Trilobit
Lidé z občanského sdružení Prokopovo se obávají „prolomení stavebních limitů“, které podle nich odporují plánu péče o místní přírodní rezervaci. „Do chráněné a klidové lokality mají být umístěny uzavřené bytové komplexy, které sem přivedou dosud nevídaný počet automobilů. Územní povolení se přitom opírají o řadu výjimek, chybná rozhodnutí dotčených orgánů a odporují platným nařízením o ochraně přírody. Alarmující skutečností je také nebývalé napojení developera na architektku městské části Praha 5,“ upozorňuje občanské sdružení.
Developer však ujišťuje, že všechny stavby budou postaveny mimo území přírodní rezervace a mají všechna povolení od příslušných orgánů ochrany přírody. Podle aktivistů to je sice formálně pravda, ale zmíněné objekty se nacházejí v bezprostředním okolí hranic přírodní rezervace, přímo zasahují do lokality přírodního parku a jejich nepříznivý dopad tak nelze vyloučit.
Jan Řežáb, JRD: „Vždy citlivě a šetrně přistupujeme k místnímu prostředí, respektujeme krajinný ráz a chceme, aby projekt do okolí dobře zapadal… Na výsledné podobě jsme spolupracovali s předními odborníky od architektů přes projektanty až po specialisty na přírodní památky.“
Zástupci občanských sdružení se také opírají o dokument nazvaný Plán péče pro PR Prokopské údolí 2004–2014, který byl vypracován Svazem ochrany přírody a krajiny a schválen magistrátem. Vadí jim například, že magistrát udělil v loňském roce stavbařům výjimku, aniž by podle územního plánu důsledně zajistil, že bytové jednotky budou v jednom z projektů zahrnovat maximálně 60 procent z celkové kapacity. Ani protesty však plány developera už nemohou narušit. Pro oba projekty má pravomocné stavební povolení, na základě nichž firma zahájila stavební práce a demolice.