Praha – Půl roku po jmenování vlády Bohuslava Sobotky si všichni ministři udrželi svá místa, jedinou změnou je plánované povýšení Věry Jourové: Z Prahy se nejspíš přesune do Bruselu na post eurokomisařky. Ze svých závazků zatím vláda úspěšně prosazuje zvýšení penzí, snížení DPH na léky, knihy a dětskou výživu či rušení poplatků u lékaře. Naopak zatím největší boj s opozicí svádí o služební zákon. Jako černá můra se stále vrací církevní restituce, které sociální demokracie měla v plánu přehodnotit, ale nenašla podporu u koaličních partnerů ani u církví.
Nekonečný příběh služebního zákona stále trvá, přitom právě on byl podmínkou vzniku této vlády - prezidentovi premiér slíbil, že zákon projde Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení a Zeman na oplátku souhlasil s vládním angažmá Andreje Babiše. Zákon o státní službě, který poslanci pustili do druhého čtení 22. ledna, se dotkne 70 až 80 tisíc státních úředníků. Platit mohl už v roce 2002, kdy ho předkládala Zemanova vláda, jenže jeho účinnost politici neustále kvůli finanční náročnosti odsouvali. Vlastní verzi pak připravila i Nečasova a Rusnokova vláda, ty ale nikdy nevešly v platnost.
V závěru loňského roku se služební zákon opět dostal do centra mediální pozornosti, prezident Zeman totiž podmiňoval jmenování Andreje Babiše ministrem financí přijetím zákona alespoň v prvním čtení, což se stalo letos v lednu. Šlo o zmíněnou aktualizovanou verzi zákona z roku 2002. Opozice proto zákon označovala jako Lex Babiš – byl prý přijat účelově. Už při schvalování v prvním čtení totiž poslanci avizovali, že ho výrazně obmění, a vláda k němu pak připravila komplexní novelu. I způsob projednávání zákona ve sněmovně kritizoval Kalousek – z původní poslanecké novely neúčinného zákona se podle něj prakticky stal vládní celkový pozměňovací návrh - více čtěte zde.
Nyní je zákon zpět ve sněmovně. Mezi zástupci vládních stran a pravicovou opozicí se ale rozhořel spor o jmenování vysokých státních úředníků. TOP 09 a ODS vznesly čtyři požadavky, ze kterých prý neustoupí, a hrozí tvrdými obstrukcemi. Premiér Sobotka ale argumentuje, že pokud předloha neprojde, může to ohrozit ekonomické zájmy ČR, především pak čerpání peněz z EU. Česko zůstává poslední zemí Unie, která služební zákon nemá, i když se k jeho přijetí zavázala - více čtěte zde.
- „Těžko si lze představit, že generální ředitelství zrušíme bez toho, aniž by se zákon rozpadl,“ prohlásil premiér.
Babišovo očištění od StB. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) byl ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti veden jako agent neoprávněně, rozhodl Okresní soud v Bratislavě a dal tak Babišovi za pravdu ve sporu se slovenským Ústavem paměti národa. Pro opačný verdikt nebylo nalezeno dostatek důkazů - více čtěte zde.
- „Rozhodnutí soudu dokazuje, jak je systém lustračního zákona absurdní a nespravedlivý tím, že je založen na evidenci komunistické StB a principu kolektivní viny. Historie a jednotlivé lidské osudy jsou zkrátka složitější než šablona lustračního zákona,“ komentoval ministerský předseda závěr slovenské justice.
Babiš ale nebyl jediným ministrem, který na sebe upoutal pozornost. Překvapil například Zaorálkův podpis pekingského protokolu, zavazujícího Českou republiku, že nikdy v jakékoliv formě nepodpoří samostatnost Tibetu. Od pravice či Zelených si vysloužil kritiku: jeho přístup označili za servilní vystupování, které obětovalo otázku lidských práv za obchodní zájmy - více čtěte zde.
Také výrok ministryně spravedlnosti Heleny Válkové o protektorátu vyvolal bouřlivé reakce, hlavně v řadách opozice. V rozhovoru pro server Echo24 uvedla, že se Čechům za nacistické okupace „zas tolik nedělo“ - Válková se bránila, že svá slova neuvedla v plném kontextu. Kritice čelila ministryně také za sporné odvolání ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala. Důvody jeho odvolání chtěl znát premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a Dohnala se zastali i ředitelé věznic, přesto ale skončil - více čtěte zde.
- „Vláda ani žádný z jejích členů žádným způsobem nezpochybňuje, co se dělo za protektorátu a nacistické okupace. Nejsou zpochybňovány ani Benešovy dekrety. Není důvod rozviřovat diskusi. Pokud to řekla, tak to byl výrok fakticky mylný. Protože během nacistické okupace u nás zahynulo více než 300 tisíc lidí. Ze strany vlády máme úctu ke všem obětem druhé světové války,“ uvedl ministerský předseda.
Sobotkova vláda zatím nemá žádný korupční skandál. Jak se ale zachovala k podepsaným zákonům iniciativy Rekonstrukce státu? Nejprve poslanci omezili připravované rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jenž nebude moci zkoumat, zda radnice nakládají účelně a hospodárně se svěřeným majetkem a jestli uzavřené kontrakty nejsou nevýhodné pro město. Následovala snaha stáhnout z parlamentu zákon o povinném zveřejňování smluv. S tím ostře kontrastuje návrh ministerstva pro místní rozvoj, které se rozhodlo vypreparovat ze zákona o veřejných zakázkách takřka všechny protikorupční paragrafy, jež přijala Nečasova vláda, včetně zrušení povinnosti vyhlásit nový tendr, pokud se do něj přihlásí jediný uchazeč.
Příklady priorit vybraných resortů:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí – vyšší valorizace důchodů a růst minimální mzdy.
- Ministerstvo zdravotnictví – snížení DPH na léky a případně zvýšení platby za státní pojištěnce. Ze všech zdravotnických poplatků zůstane jen ten za pohotovost. Boj s chudobou a pravidla pro ubytovny.
- Ministerstvo životního prostředí – další peníze na zateplování domů v programu Zelená úsporám.
- Ministerstvo dopravy – budování dálnic, dostavba D3 z Prahy do Rakouska přes České Budějovice, D8 na sever do Německa a D11 do Hradce Králové.
Daňové sliby se vládě splnit podařilo. Koaliční rada se shodla na desetiprocentní sazbě DPH pro léky, knihy a kojeneckou výživu. Platit by měla od ledna příštího roku - více čtěte zde.
Daňová kobra už funguje. Programové prohlášení mimo jiné slibuje, že vláda zlepší výběr daní. Zajistit to má také vytvoření speciálního policejního útvaru, který se zaměří na daňové úniky i na vyšší zdanění hazardu. První členové takzvaného týmu Kobra už začali pracovat na odhalování krácení spotřební daně a podvodů s DPH. Kobra například pracuje na kauze moravského lihového bosse Březiny. Jeho skupina připravila státní kasu zhruba o tři miliardy korun - více čtěte zde.
Vláda nedala garanci na výkupní ceny elektřiny z nových bloků jaderné elektrárny Temelín a ČEZ pak ukončil tendr na stavbu třetího a čtvrtého bloku. S rozvojem jaderné energetiky ovšem kabinet dál počítá - více čtěte zde.
Vyřešeným, ale stále znovu otevíraným problémem, jsou církevní restituce. Stížnosti poslanců na vydávání církevního majetku bude řešit vládní výbor. Opoziční poslanci si totiž stěžovali, že příslušné úřady nežádají po žadatelích o majetek všechny potřebné doklady a porušují tím zákon. Kritici restitucí namítají, že by církve a náboženské společnosti mohly dostat majetek, který před 25. únorem 1948 nevlastnily - více čtěte zde.
Sobotkova vláda očima politologů
„Příliš se nezmiňují věci, které se slibovali, ale zatím nejsou: To je třeba registr smluv, který se stejně jako služební zákon ukazuje jako velmi problematický. Je ale hrozně důležitý pro to, aby se u nás nastavilo prostředí umožňující jiné fungování politiky,“ uvedla ve Studiu ČT24 politoložka Vladimíra Dvořáková z VŠE.
Opakované hlasování ve sněmovně minulý týden podle Dvořákové ukázalo, že má ČSSD spoustu vnitřních konfliktů. Část poslanců tehdy podpořila návrh exministra Milana Urbana (ČSSD) na snížení spotřební daně u pohonných hmot. „Vedení strany je velmi slabé, stejně jako byl Petr Nečas, a hodně velký vliv mají lidé z regionů nebo napojení na další skupiny. Pokud člen vládní koalice dává návrh, který má velký dopad na státní rozpočet, bez předchozí dohody, tak to ukazuje na velký problém,“ domnívá se Dvořáková.
V médiích se často řeší, zda má ve vládě silnější slovo premiér Sobotka či ministr financí Babiš. „Pokud jde o vztah premiér – ministr financí, tak se nabízí paralela s předchozí Nečasovou vládou. Andrej Babiš i Miroslav Kalousek jsou silné politické váhy s velkými ambicemi. Babiš je zatím vcelku velmi úspěšný, prosadil kandidátku na eurokomisařku Věru Jourovou, zvítězil v eurovolbách apod. Jeho názory jsou prostě slyšet a Bohuslav Sobotka musí bojovat nejen s ním, ale i s částí ČSSD, takže to ho oslabuje, zatímco Babiš uvnitř ANO spíše posiluje,“ uvedl politolog Miloš Brunclík z FSV UK.
