Praha – Poslanci začnou na mimořádné schůzi projednávat ve třetím čtení změnu služebního zákona. Mezi zástupci vládních stran a pravicovou opozicí se však rozhořel spor o jmenování vysokých státních úředníků. TOP 09 a ODS vznesly čtyři požadavky, ze kterých prý neustoupí a hrozí obstrukcemi až do konce volebního období. Premiér Sobotka ale argumentuje tím, že pokud by předloha nebyla přijata, může to ohrozit ekonomické zájmy ČR a zároveň čerpání peněz z EU. Česko zůstává poslední zemí EU, která služební zákon nemá, i když se k jeho přijetí zavázala.
Základní požadavky TOP 09 a ODS jsou čtyři. První podmínkou je zrušení institutu generálního ředitelství na Úřadu vlády. Druhou je otevřenost státní správy pro úředníky samosprávy i odborníky z akademické obce. Třetím požadavkem je zachování funkce náměstků na ministerstvech v dosavadní podobě. Čtvrtou podmínkou je, aby se ochrana garantovaná zákonem vztahovala jen na ty úředníky, kteří pracují ve státní správě déle než čtyři roky. Pokud by prý prošel koaliční návrh, tak vládní strany zákonem „zabetonují“ ve státní správě své nominanty na dlouhé roky dopředu.
V případě, že na tyto požadavky koalice nekývne, tak opozice hrozí obstrukcemi: „Rozhodli jsme se, že neumožníme třetí čtení jindy než v zákonem stanovených dobách,“ popsal strategii opozičních stran šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. O zákoně ve třetím čtení je podle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny možné hlasovat jen ve středu a v pátek dopoledne mezi 9. a 14. hodinou. „Pokud se vláda rozhodne jít do konfrontace a vezme si evropské fondy jako rukojmí, je to jejich plná zodpovědnost a pak garantujeme, že ten zákon prostě nebude přijat,“ řekl Stanjura s tím, že pozměňovacích návrhů je víc než 60. On sám má několik desítek doplňovacích dotazů. Návrh služebního zákona si můžete přečíst zde.
- Jan Hamáček (ČSSD), předseda Poslanecké sněmovny: „Obstrukce vnímám jako bitvu s větrnými mlýny. V České republice, ať se děje, co se děje, nějaký zákon o státní službě platit bude. Je teď na opozici, který to bude. Buď to bude ten, který se právě projednává a sněmovna bude hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích včetně návrhu opozice. Nebo obstrukce budou trvat tak dlouho, že vstoupí v platnost ten původní, tedy zákon 218, který sice je platný, ale není účinný. Účinný bude od 1. 1. 2015 a s tou účinností už opozice neudělá vůbec nic.“
TOP 09 a ODS mají celkem 42 poslanců. Pokud by se u řečnického pultíku vystřídali všichni, pak stačí, aby každý mluvil něco přes sedm minut, a čas vyhrazený pro třetí čtení zákonů (pět hodin) bude vyčerpaný. TOP 09 si už dokonce rozplánovala až do konce srpna, kdy který poslanec může chybět. „My budeme ten zákon připomínkovat a vystupovat tak dlouho, než koalice přijde k rozumu a bude vyjednávat o našich podmínkách,“ varuje František Laudát (TOP 09). Naopak další opoziční strany KSČM a Úsvit obstrukce neplánují.
K obstrukcím se parlamentní frakce uchylují vždy, když nemají dostatek hlasů k prosazení svého názoru hlasováním. V minulosti byly proslulé obstrukční praktiky poslanců SPR-RSČ v čele s předsedou Miroslavem Sládkem. Sněmovna nakonec v únoru 1997, kdy mimo jiné projednávala i důležitou česko-německou deklaraci, přijala opatření, která částečně omezila monology typu šestihodinového projevu Josefa Krejsy (SPR-RSČ). V roce 2010 zažila sněmovna obstrukce v době vlády úřednického kabinetu premiéra Jana Fischera, kdy ODS vystupovala proti návrhům sociální demokracie. Nejdéle trvaly obstrukce v roce 2012 - bylo to 18 dní, když sněmovna projednávala církevní restituce. Paradoxně přitom obstruovali poslanci ČSSD proti návrhu TOP 09 a ODS - teď se karta obrací.
Koalice na generálním ředitelství trvá
Premiér Sobotka ale trvá na tom, že generální ředitelství státní správy, které má českou byrokracii zastřešovat, ze zákona nevypustí. „Těžko si lze představit, že generální ředitelství zrušíme bez toho, aniž by se zákon rozpadl,“ prohlásil premiér. Generální ředitel státní služby, čili superúředník stojící v čele nové instituce, podle něj ponese klíčovou úlohu. Šéf vládních legislativců Jiří Dienstbier potom hovoří přímo o „stavebním kameni“ a nástroji k odpolitizování státní správy.
Premiér trvá i na tom, že pokud by předloha nebyla přijata, může to ohrozit pověst ČR i její ekonomické zájmy a čerpání peněz z EU. „Včera jsem předložil dokumenty, které jasně dokladují, že v případě, že zákon nebude účinný k prvnímu lednu, tak je vážně ohroženo čerpání evropských dotací v rozsahu více než 500 miliard korun,“ uvedl minulý týden šéf legislativní rady vlády ministr Dienstbier.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek naopak před poslanci prohlásil, že Brusel evropské dotace s přijetím zákona nespojuje; odvolával se na poznámky Evropské komise. „Nejde o to, že musíte mít zákon o státní službě do určitého data. To, co komisi zajímá, je fungující státní správa, která řádně spravuje prostředky čerpané z rozpočtů Evropské unie. Komisi je jedno, jak se k fungující státní správě dopracujete, důležitý je výsledek,“ řekl Kalousek ve sněmovně.
Generální ředitel má být jmenovaný na sedm let a odvolatelný pouze ze zákonem stanovených důvodů. Vláda si od nového funkcionáře slibuje především to, že zabrání změnám ve vedení státní správy, které přicházejí po každých parlamentních volbách. Při jmenování vysokých státních úředníků by pak vláda musela respektovat pořadí kandidátů tak, jak ho určí výběrová komise. I proti tomu však pravicová opozice vystoupila: „Vláda je tam za naprostou bandu šašků, která to udělat musí. Pak ji do zákona nedávejme, jinak bude ústavní orgán pošťákem,“ kritizoval Marek Benda (ODS).
Proti čtveřici požadavků opozice se postavila i platforma Rekonstrukce státu, která přijetí služebního zákona dlouhodobě prosazuje. „Ultimativní požadavky ODS a TOP 09 podrývají základní principy zákona a jejich přijetí by zákon učinilo zbytečným,“ uvedlo sdružení. Zároveň ale podotklo, že i současný vládní návrh by měl být dopracován.
Nekonečný příběh služebního zákona
Zákon o státní službě se podle odhadů dotkne 70 až 80 tisíc státních úředníků. Platit mohl už dávno, v roce 2002 ho předkládala Zemanova vláda, úspěšně prošel parlamentem a vyšel i ve Sbírce zákonů. Jenže jeho účinnost politici neustále kvůli finační náročnosti zákona odsouvali. Vlastní verzi pak připravila i Nečasova a Rusnokova vláda, ty ale nikdy nevešly v platnost.
V závěru loňského roku se služební zákon opět dostal do centra mediální pozornosti, prezident Zeman totiž podmiňoval jmenování Andreje Babiše ministrem financí přijetím zákona alespoň v prvním čtení, což se stalo letos v lednu. Šlo o aktualizovanou verzi zákona z roku 2002 z pera ČSSD. Opozice proto zákon označovala jako Lex Babiš – byl prý přijat účelově. Už při schvalování v prvním čtení totiž poslanci avizovali, že ho výrazně obmění, a vláda k němu pak připravila komplexní novelu. I způsob projednávání zákona ve sněmovně kritizoval Kalousek - z původní poslanecké novely neúčinného zákona se podle něj prakticky stal vládní celkový pozměňovací návrh.
