Praha - Podruhé od voleb dnes zasedli do lavic noví poslanci, na řadě měli dělení jednotlivých sněmovních výborů, výběr jejich členů a také jejich vedení. Jejich zvolení se však čeká až v pátek. Sněmovna musí také do pátku rozhodnout, kdo usedne do křesla ombudsmana. Podle zákona totiž musí zvolit nového ochránce lidských práv do šedesáti dnů od smrti předešlého. Dnes poslanci stihli zřídit šest stálých komisí a určili, kolik členů bude která komise mít. Zároveň poslanci odhlasovali, že premiéra a vicepremiéry budou moci od nynějška ve sněmovně zastoupit ministři. Ve sněmovně se ale také rozpoutala první vážnější hádka mezi koalicí a opozicí.
Poslanci rozhodli, že zřídí komisi pro práci kanceláře Poslanecké sněmovny, pro rodinu a rovné příležitosti, pro kontrolu činnosti BIS, pro kontrolu použití operativní techniky policie, kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství a pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu. První dvě ze jmenovaných komisí budou mít 15 členů, ostatní sedm. Členy komisí dnes poslanci nevolili, pouze je dnes navrhli. V komisích by měly být zastoupeny všechny politické strany podle poměrného zastoupení ve sněmovně.
ČSSD však tvrdí, že jí budoucí vládní strany nechtějí přenechat vedení žádných důležitých výborů a komisí. „Máme výbor mandátový a imunitní, výbor hospodářský a výbor pro obranu a bezpečnost, což nepokládáme za adekvátní vzhledem k velikosti klubu i sociální demokracie,“ myslí si šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Koalice jim prý chce nechat jen 6 výborů a komisí., což je stejně, jako má menší TOP 09. ODS si jich mezitím chce nechat osm.
ODS ale tvrdí, že je velkorysá. „Ze čtyř výboru, které preferovali, jsme jim nabídli, u komisí ze tří, které preferovali, byly rovněž vyslyšeny,“ upozorňuje šéf poslanců ODS Petr Tluchoř. Navíc se ODS podle Tluchoře nebrání, aby se počty výborů a komisí vyrovnaly a aby ODS i ČSSD měly po sedmi. Pro Sobotku prý bude přijatelný jakýkoli počet, který bude respektovat sílu poslaneckých klubů.
Premiér už nebude muset vysedávat na každé schůzi
Předseda vlády a její místopředsedové už nebudou muset povinně vysedávat během schůzí sněmovny ve vládních lavicích. Sněmovna dnes na návrh předsedy poslanců ODS Petra Tluchoře změnila své pravidlo z roku 1996 tak, že premiéra i vicepremiéry bude moci zastoupit kterýkoli pověřený člen vlády. V minulosti se stávalo, že nepřítomnost členů vedení vlády byla důvodem k přerušení schůze. Poslanci současně s tím zrušili zákaz používání mobilních telefonů v jednacím sále.
Například někdejší místopředseda Topolánkovy vlády Martin Bursík si stěžoval, že se kvůli povinnosti zastupovat vládu ve sněmovně nemůže účastnit některých důležitých akcí v zahraničí. Tluchořův pozměňovací návrh ale vyvolal odpor levicové opozice, která proti němu až na výjimky hlasovala. Například předseda poslanců ČSSD Bohuslav Sobotka zdůrazňoval, že jde o věc respektu a autority jako takové, proto by vláda měla být dostatečně zastoupena ve sněmovně. Jinak se poslanci mohou dočkat toho, že v ní za vládu žádný ministr sedět nebude.
Kontrola NKÚ bude pokračovat
Sněmovní kontrolní výbor bude moci i nadále pokračovat ve svém úkolu zkontrolovat a odkrýt údajné chyby v hospodaření Nejvyššího kontrolního výboru. Sněmovna totiž potvrdila platnost svého usnesení z minulého volebního období, kterým kontrolnímu výboru tuto práci uložila. Poslanci se o hospodaření NKÚ zajímají od loňského jara, kdy na údajné chyby při nakládání s penězi upozornilo širší vedení úřadu, tzv. kolegium.
O vedení výborů se bude rozhodovat až do pátku
Předběžná dohoda mezi vznikající koalicí hovoří o tom, že ODS by se měla dostat do vedení čtyř výborů, především rozpočtového. TOP 09 dostane tři a Věci veřejné obsadí dva. Opozice ale také nepřijde zkrátka. Pro komunisty se počítá jen s jedním výborem, konkrétně kontrolním. ČSSD jako nejsilnější sněmovní strana dostane čtyři výbory, například hospodářský nebo mandátový. Otázkou ale zůstává, kdo bude v jejich čele. Jiří Paroubek v čele jakéhokoli výboru je pro trojkoalici nepřijatelný. Mezi kandidáty ale nejsou adepti na ministry, na kterých se minulý týden shodli vyjednavači chystané koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Jiří Paroubek, poslanec ČSSD
„Já si myslím, že vědí proč. Protože argumentačně na mě nemají a asi se mě bojí, a to je dobrá vizitka spíš pro mě.“
O funkce ve sněmovních výborech se svede boj také proto, že jsou pro poslance podstatným zdrojem dalšího příjmu. V minulém volebním období na takové příplatky padlo skoro 100 milionů korun. I proto chce koalice počet výborů a podvýborů zmenšit o třetinu. Sloučila třeba výbor pro obranu a bezpečnost. Konkrétní jména lidí, kteří obsadí posty ve výborech, budou známá asi až v pátek.
Poslanecká sněmovna by měla zvolit ombudsmana
Sněmovna by se na své druhé schůzi měla dostat i k výběru nového ombudsmana, který by nahradil Otakara Motejla, který zemřel 9. května. Dvě nominace přišly ze Senátu a další dvě od prezidenta. V horní komoře dostaly nejvíc hlasů bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv Anna Šabatová a předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Volba přijde na řadu zřejmě až v pátek.
Iva Brožová, soudkyně
„Jedinečnost každé lidské bytosti byla něčím, co jsem si adoptovala, co bylo jedním ze základních motivů, proč jsem později také přijala nabídku stát se soudkyní.“
Prezident Václav Klaus by zase rád jako ochránce lidských práv viděl buď bývalou poslankyni za ODS Evu Dundáčkovou, nebo aktivistu Johna Boka. S blížícím se datem volby nového ombudsmana to začalo jiskřit, například Bok svou konkurentku Brožovou v dopise vyzval k rezignaci. Zatím největší šance má zřejmě Šabatová. V Senátu ji nominovala ČSSD, získala podporu i v poslaneckém klubu TOP 09 a Starostů. Ostatní kluby budou o kandidátech mluvit ještě před začátkem sněmovní schůze.
