Sněmovna podpořila nový trestní zákoník

Praha - Poslanci dnes podle očekávání podpořili v prvním čtení nový trestní zákoník. Norma zpřísňuje postihy za nejtěžší trestné činy, dává větší prostor alternativním trestům a celkově modernizuje české trestní právo. Poslanci budou při jejím dalším projednávání zvažovat snížení trestní zodpovědnosti na 14 let. Novela trestního zákoníku počítá i s rozdělením drog na tvrdé a měkké a od toho se odvíjející kvalifikaci trestního činu.

V rámci nového trestního zákoníku navrhuje ministerstvo spravedlnosti snížení hranice trestní odpovědnosti na 14 let, vláda se ale přiklonila k zachování patnáctileté hranice. „Jsem schopen podpořit obě varianty, protože to podle mého názoru není klíčové v trestní politice vůči mladistvým. Důležitější je zabývat se otázkou, jak je řešeno soudnictví vzhledem k trestné činnosti mládeže,“ komentoval možnosti ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Ke schvalování zákoníku se dolní komora dostane zřejmě v příštích měsících. Pokud normu posvětí i Senát a prezident, měla by podle současného návrhu začít platit od příštího roku. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ale počítá s tím, že soudci podle nových pravidel začnou rozhodovat nejdříve v polovině roku 2009 nebo až v roce 2010. Parlament by se podle něj měl s normou vypořádat do konce letošního roku, pak ale bude potřeba nějaký čas, aby se na ni soudnictví připravilo.

Nový zákoník má nahradit dosavadní více než 40 let starou normu. Výrazně zpřísňuje postih u nejzávažnějších násilných trestných činů. U brutální vraždy se zvyšuje trest z dosavadních 15 až na 20 let. Výjimečným trestem bude mimo doživotí i odnětí svobody až na 30 let. Nyní je horní hranice výjimečného trestu 25 let.

Nový kodex také zavádí alternativní tresty, mezi nimi i domácí vězení, ve kterém bude trestaný sledován pomocí čipu a systému GPS. Podle Pospíšila by se domácím vězením mohly trestat například drobné krádeže, pokud pachatel není recidivista. Od alternativních trestů si ministr slibuje menší zatížení věznic, jejichž provoz je podle něj v Česku příliš nákladný.

Nový zákoník počítá také s tím, že agresoři a nebezpeční devianti budou umísťování do speciálních detenčních ústavů. Mělo by se tím předejít útěkům z psychiatrických léčeben, které pro nebezpečné klienty nejsou zařízeny.

Vládní předloha počítá také s rozdělením drog na tvrdé a měkké. Za držení měkkých drog by hrozilo odnětí svobody až jeden rok, u tvrdých by to byly až dva roky. Zákoník by také měl odstranit spory o to, co přesně znamená „větší než malé množství drogy“. Nová norma totiž určuje, jaké množství drogy lze u sebe mít, aby ještě nešlo o trestný čin, ale pouze o přestupek, který se trestá pokutou. Trestné by tak nebylo například pěstování jedné až tří rostlin konopí.

Zásadní výhrady k návrhu trestního zákoníku dnes ve sněmovně vyslovili pouze komunisté, kteří žádali jeho přepracování. Zákoník je podle nich „třídně zaměřený“ a nepřistupuje stejně ke všem občanům. KSČM vadí i to, že zákoník při definici trestných činů proti lidskosti nedělá rozdíl mezi komunismem a nacismem.

Sociální demokraté jsou podle svého předsedy Jiřího Paroubka připraveni zákoník podpořit. Paroubek podotkl, že návrh připravily ještě sociálnědemokratické vlády a že odpovídá moderním trendům trestní politiky. ČSSD nicméně chce prosazovat některá další zpřísnění kodexu.

Parlament byl blízko schválení zákoníku z dílny stejných expertů na trestní právo již v roce 2006. Návrh ale tehdy ztroskotal na vypuštění paragrafu o zneužívání informací v obchodním styku, tedy takzvaném tunelování. Pokud jde o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, sněmovna se v minulém volebním období přiklonila ke snížení na 14 let.

Při minulém projednávání se ve sněmovně vedla bouřlivá debata také o ustanovení týkajícím se eutanazie, tedy paragraf, který stanovil za usmrcení z milosrdenství výrazně nižší trest než za vraždu. Vážné výhrady k této úpravě měli lidovci. Nový kodex ale sporný paragraf o eutanazii již neobsahuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 35 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...