Služební zákon má konkrétní parametry

Praha - Zástupci vládních stran se naposledy sešli kvůli služebnímu zákonu a našli shodu na jeho znění. Zbývá již jen doladit odměňování státních úředníků, tento úkol připadne ve středu koaliční radě. Ta by mu měla dát i paragrafované znění a během léta by zákon mohl jít do sněmovny. Nový zákon by se měl dotknout odhadem 80 tisíc státních zaměstnanců.

„Sám jsem mile překvapen tím, že všechny tři strany postupují společně a nacházejí řešení,“ podotkl k bezmála pětihodinovému jednání při odchodu z jednání pracovní skupiny místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Přineslo shodu v několika dosud sporných oblastech.

Podle Bartoškových slov je součástí rodícího se návrhu ustanovení přechodného období na dva roky. „V průběhu tohoto přechodného období bude potřeba jasně definovat počet stupňů a tříd pro odměňování,“ podotkl Bartošek k úkolu středeční koaliční rady. Řešit by měla i otázku zastropování odměn.

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) jmenovala v Událostech, komentářích mezi dalšími body, o nichž musí ve středu ještě rozhodnout hlavy koalice, slaďování pracovního a rodinného života, tedy nakolik má zákon řešit zkrácené úvazky pro lidi pečující o děti a další členy rodiny a podobně. Také půjde o téma vzdělávání. „Už ale nejde o spory v koalici, pouze cítíme, že jde o věci, k nimž by se vrcholoví politici měli vyjádřit,“ dodala.

Služební zákon patří ke strašákům z minulosti

Zákon o státní službě je jedním z nejstarších ústavních dluhů České republiky, Česko je navíc jedinou zemí EU, která tento zákon nemá. Po desítkách hodin i dnů to ale vypadá, že tento dluh vláda konečně splatí. „Podmínka mít služební zákon je známa několik let. Že to dnes doháníme v takovémto běhu se nelíbí ani nám,“ poznamenala Věra Jourová.

Pokud se koaliční špičky ve středu shodnou na návrhu zákona, chtěl by mít šéf vládní legislativy Jiří Dienstbier (ČSSD) do konce týdne návrh připraven i na legislativní úrovni. Sněmovna by o něm měla podle jeho představ rozhodovat již v červnu, nebo začátkem července. Celým legislativním procesem musí podle Dienstbiera norma projít nejpozději v září nebo v říjnu, tak aby generální ředitelství státní služby stihlo posléze schválit příslušné předpisy a zorganizovat výběrová řízení na státní tajemníky, kteří se funkce ujmou začátkem příštího roku.

Otázkou zůstává rozpočtově neutrální realizace

Ke klíčovým momentům přípravy zákona patří dopad na státní rozpočet. Bartošek představil odhad KDU-ČSL, že realizace zákona by se projevila v rozpočtu potřebou zhruba šesti miliard. Ovšem to až od chvíle, kdy se změní systém odměňování státních úředníků. „Proto jsme se dohodli, že příští dva roky nebudeme měnit odměňování státních úředníků. Dopad na státní rozpočet by měl být takřka nulový,“ upřesnila k podobě normy Jourová.

Kapitolu odměňování od roku 2017 čeká podle Jourové teprve postupné dopracovávání. Klíčové pro to budou přesná data z jednotlivých ministerstev, kolika úředníků se vlastně zákon dotkne. Koalice to totiž zatím s jistotou neví, odhaduje zhruba 70 až 80 tisíc. Přesnější čísla byl měla být známa v polovině roku. Zákon by měl posílit tarifní složky platů. Omezit by se naopak měly smluvní platy a možnost odměn. Koalice už před večerním jednáním měla jasno - výše mimořádných odměn bude mít stanovený strop.

Služební zákon má vést ke zkvalitnění a odpolitizování státní správy. V Česku byl schválen už v minulosti, účinnost jeho hlavních částí se ale několikrát odkládala. Novela by měla být podle harmonogramu účinná od ledna příštího roku. Podle odhadů by se zákon o státní službě měl dotknout 65 až 80 tisíc úředníků.

Výběr vedoucích začne na podzim

V posledních třech měsících letošního roku by se měla uskutečnit výběrová řízení na pozice státních tajemníků na jednotlivých úřadech. Jmenováni by měli být k lednu 2015. Po celý příští rok by se pak měla konat výběrová řízení na pozice vedoucích služebních úřadů a ředitelů sekcí. V roce 2016 mají být vypisovány konkurzy na ředitele odborů a vedoucí oddělení.

Plánovaný harmonogram schvalování služebního zákona

květen: schválení konečného návrhu novely vládou

konec května: představení zákona sněmovním výborům

konec června: úřady, kterých se má zákon týkat, dají vládě údaje o tom, kolika úředníků se přechod do služebního vztahu dotkne a v jakém platovém zařazení jsou

přelom června a července: poslanci na mimořádné schůzi přijmou zákon

leden 2015: platnost zákona

Zatím to vypadá, že kvůli služebnímu zákonu se chodby Poslanecké sněmovny zaplní i o letních prázdninách. Aby mohla důležitá norma v novelizovaném znění platit od příštího ledna, měla by se mimořádná schůze s tímto bodem programu konat koncem června nebo v polovině července.

Ilustrační foto
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

„Záleží, jak kvalitní ten návrh bude, kolik k tomu budeme mít připomínek. Dneska mohu těžko prohlásit, jestli nám bude stačit týden, dva, čtyři, osm na projednání ve výborech,“ odmítá odhadovat plynulost přijetí šéf poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura. Ze sněmovny ještě půjde zákon do Senátu a i tam se ale jeho schvalování může zadrhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 3 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 3 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 4 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
před 14 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...