Sociální demokraty čeká sjezd, od kterého si slibují, že je posune přinejmenším na podobnou cestu jako před čtyřmi lety ODS. Ta došla od kruté volební porážky k loňskému druhému místu. Zároveň by na něm mohlo padnout rozhodnutí, které určí, jakou vládu bude Česko mít. Politologové si však nejsou jisti, zda se ČSSD podaří napodobit restart občanských demokratů. Není ani jasné, zda v neděli zazní vůči případné vládě s ANO jasná odpověď. O sjezdu ČSSD hovořili v 90' ČT24 politologové z institucí blízkých politickým stranám i sami členové sociální demokracie.
Sjezd ČSSD má přinést zásadní odpovědi i resuscitaci strany. Následovat vzor ODS však nebude snadné
68 minut
90' ČT24: Sjezd a budoucnost ČSSD
20,2 – 7,7 – 11,3. To byly procentuální zisky ODS, která je v současnosti druhou nejsilnější politickou stranou v Česku. Sociální demokracie v posledních dvou volbách jako by kopírovala výsledky svého někdejšího největšího rivala. Před pěti lety 20,5 procenta, loni 7,3 procenta. Nyní si vybírá nového předsedu, od kterého si slibuje, že stranu opět přivede k zisku přesahujícímu alespoň deset procent.
Podle člena ODS a politologa z Vysoké školy CEVRO Institut Petra Sokola je ale otázka, zda se jí to může podařit. Upozornil, že se občanští demokraté pod vedením Petra Fialy zaměřili na témata, která vyhovovala jejich tradiční voličské skupině – například podnikatelům a živnostníkům. To může být pro sociální demokracii složité napodobit. „U ČSSD mám obavy, že se ne všichni ve straně shodnou, kdo jsou voliči, na které by měli mířit,“ vysvětlil Petr Sokol.
Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie, tedy instituce blízké sociální demokracii, se potom domnívá, že sociální demokracie trpí nedostatkem silných témat, kterých by se mohla politicky chopit. V minulosti jí přinesly úspěchy například boj proti zdravotnickým poplatkům nebo kdysi dávno boj za rovné volební právo. „V současnosti se hmatatelné téma hledá velice těžko,“ podotkl Lukáš Jelínek.
Upozornil přitom, že ČSSD potřebuje kromě tématu najít i řeč, která by byla voličům blízká. To, že by lidé volili pouze tradiční značku, strana očekávat nemůže. „Voliči nevolí pouze z vděčnosti za to, co už strana udělala,“ zdůraznil.
Programová témata však nejsou vše. Jednou z vážných pochybností, které ČSSD provázely v posledních letech, byla ta, která se týkala charismatu jejího dlouholetého předsedy a bývalého premiéra Bohuslava Sobotky. Jeho vládnutí (byť do voleb již nešel jako volební lídr) skončilo zmíněným sedmiprocentním výsledkem partaje. Politolog Sokol přitom pochybuje, že je mezi avizovanými kandidáty na nového šéfa ČSSD tak silná osobnost, jakou by strana potřebovala ke vzestupu. Naznačuje to ostatně i velký počet uchazečů o funkci.
„Politika nejen u nás, ale v Evropě se stává čím dál více personalizovanou. Lidé velmi výrazně volí podle osob lídra. Absence silného lídra je pro stranu velmi složitá,“ shrnul.
Ano s ANO? Odpověď nemusí zaznít hned
Vedle toho, kdo sociální demokracii nadále povede, by měl také nedělní sjezd naznačit, zda lze očekávat vládu s účastí ČSSD, popř. kabinet s její podporou, nebo zda se strana rozhodne setrvat za každou cenu v opozici – i s rizikem, že budou předčasné volby.
Sjezd samotný ovšem jasnou odpověď dát nemusí. Předseda Mladých sociálních demokratů Radek Hlaváček uvedl v 90‘ ČT24, že by uvítal, kdyby se k případné účasti ve vládě vyjádřili všichni členové ČSSD – tedy kdyby proběhlo vnitrostranické referendum.
Podle dalšího sjezdového delegáta, náměstka středočeské hejtmanky Miloše Petery, je možné, že bude sjezd na konci dne, na který byl původně svolán, přerušen. „Je otázka, na jak dlouho. Nejsem zastáncem, aby byl v květnu, měl by pokračovat už v březnu,“ poznamenal.
Pro sociální demokracii zřejmě bude rozhodování o eventuální účasti ve vládě komplikované i proto, že se jejím představitelům vesměs nezamlouvá myšlenka, že by místo ČSSD bylo u moci hnutí SPD.
Otázkou pak je i to, jakým strašákem se pro sociální demokraty ukáže možnost předčasných voleb. „Sociální demokracie teď není stranou na vzestupu a je to věc, kterou musí sociální demokraté vážit velmi složitě. Ani jedna cesta není pro ně optimální, jak vstup do vlády, tak předčasné volby pro ně ponesou nějaké politické náklady,“ shrnul Petr Sokol.
Miloš Zeman opět na scéně
Zatímco v otázce, jak přistoupit k ANO a jednání o vládě, v neděli vůbec nemusí padnout konečné rozhodnutí, jiná věc je jistá – po pěti letech promluví k bývalým spolustraníkům jejich někdejší předseda a nynější prezident republiky Miloš Zeman. Tedy člověk, který v 90. letech pozvedl ČSSD po zhruba sedmiprocentním výsledku, kterého dosáhla v roce 1992, a dovedl až k volebnímu vítězství v roce 1998. Na druhé straně ovšem stojí jeho neskrývané spory s Bohuslavem Sobotkou v posledních letech, které vyvrcholily loňským „přijetím demise“, kterou však tehdejší premiér hlavě státu nepřinesl.
Miloš Petera míní, že je Miloš Zeman „dlouholetý bolavý problém ČSSD, který se táhne od volby prezidenta“, očekává však, že nyní je příležitost ke smíření. Připomněl symboliku, protože sjezd strany proběhne v témže královéhradeckém sále jako volba Zemana předsedou strany v roce 1993.
Podle Lukáše Jelínka však může být naděje na konečné smíření ČSSD s Milošem Zemanem – který ostatně ani není jejím členem – lichá. Připomněl, že podobná naděje zněla v sociální demokracii již po Zemanově prvním zvolení prezidentem, ve volbách ho tehdy ostatně strana v čele s Bohuslavem Sobotkou podpořila. Vše pak skončilo lánskou schůzkou a vleklými spory mezi Sobotkou a Zemanem. „Nepředpokládám, že by se historie nemohla opakovat,“ podotkl přitom Lukáš Jelínek.
