Praha – Prázdniny se pomalu chýlí ke konci a děti čeká návrat do školních lavic. A zatímco mladší ročníky konec léta nesou často těžko, senioři se na září naopak těší. V září se totiž pro ně otevírá řada kurzů, které mimo trénování mozku znamenají i sociální kontakt. Právě samota seniory spolu s nedostatkem peněz trápí nejvíce.
Organizace Život 90, která se zaměřuje na pomoc seniorům, dnes zahájila přihlašování do nového semestru Akademie seniorů. Mezi nejoblíbenější kurzy patří počítačové a jazykové. Senioři na různé kurzy nejen chodí, ale sami je i často vyučují – a většinou zadarmo. Třeba 82letá Anna Vojtíšková vyučuje v akademii už osmým rokem italštinu – a stále stejnou skupinu lidí, která se za ty roky spřátelila. S italštinou začala před 14 roky po smrti manžela. „Je to takové moje sebeuspokojení, že jsem ještě stále platná,“ vysvětluje svou motivaci.
Podle odborníků jsou kurzy pro seniory ideální – nejenže trénují paměť, mají i blahodárný účinek na psychiku. „Mohou si říct – ten život má náplň a je důvod pro to žít. I když mi je sedmdesát, osmdesát nebo devadesát,“ potvrzuje ředitel Života 90 Jan Lorman. Kromě italštiny je možné si zapsat i angličtinu, němčinu, francouzštinu či španělštinu. Mezi další aktivity Akademie seniorů patří vlastivědné vycházky, setkávání filatelistů či různé koncerty.
- Pro seniory, kteří se cítí opuštění, nevědí si s něčím rady nebo ztratili chuť do života, provozuje Organizace Život 90 bezplatnou telefonickou krizovou pomoc. Na číslo 800 157 157 je možné zavolat 24 hodin denně. Linka existuje už deset let, ročně eviduje kolem 13 tisíc telefonátů.
Dalším z řešení, jak se na stará kolega necítit opuštěný, je také cohousing – komunitní způsob bydlení, který se na západě těší velké oblibě. Město Brno projekt takového bydlení schválilo už loni. Dům vyroste v centru Brna a bude pro deset až čtrnáct lidí. Tím, že se podělí o náklady, měli by i ušetřit. Celá investice vyjde na sedm milionů korun. Na příští rok chystají pilotní projekt pro seniory i pražští architekti.
- Co je to vlastně cohousing? Jde o alternativní způsob bydlení, kdy senioři sdílí některé prostory ve společně obývaných domech. Například kuchyň – a společné vaření je pak důvod ke společnému setkávání. Základem je to, aby si lidé sami stanovili určité meze. „Základem je dobrovolnost. To společenství si samo řekne, co by chtělo eventuálně využívat. Je to založené vždy na poměru toho, co je soukromé a co je sdílené,“ vysvětluje architekt David Tichý z ČVUT. Určitá místa by naopak měla zůstat soukromá a přístupná jen majiteli – třeba malá zahrádka.
- Experiment začal v Dánsku v sedmdesátých letech hlavně mezi mladými, dnes o něj mají zájem právě senioři, kteří nechtějí být na stará kolena sami.
A jak se ke společnému bydlení staví samotní senioři? Podle průzkumu projektu HELPS by 17,5 procenta seniorů rádo bydlelo v samostatných pokojích ve společném bytě. 35,6 procenta seniorů by chtělo bydlet ve vlastním bytě, ostatní prostory by ale měly být společné.
