Praha – Je to přesně rok a den, co se otevřely volební místnosti a lidé vybírali nové poslance. Ve Strakově akademii byla Rusnokova vláda v demisi, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval proti vůli politických stran. Voliči dali největší důvěru ČSSD a hnutí ANO. Tyto strany nakonec utvořily koalici s lidovci. Premiér Bohuslav Sobotka přečkal vnitrostranický puč, miliardář Andrej Babiš si zase začínal pomalu zvykat ve sněmovně. Co se od té doby změnilo ve vládě i celém Česku?
Rok od voleb: Co změnila Sobotkova vláda?
Události: Rok od sněmovních voleb (zdroj: ČT24)
Volby do Poslanecké sněmovny se konaly přesně před rokem. Trvalo ovšem dalších 95 dnů, než prezident Miloš Zeman jmenoval Sobotkovu vládu. Stalo se tak až 29. ledna, Sobotka tak na jmenování čekal vůbec nejdéle. S tímto datem se pojí ještě jeden rekord, skončilo totiž angažmá Rusnokovy vlády, která vládla v demisi rekordních 169 dnů.
Jmenování vlády se protáhlo i kvůli šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který čelil na Slovensku soudu ohledně údajné spolupráce s StB. Nesplňoval tak podmínku čistého lustračního osvědčení. Nakonec poslanci splnili požadavek Miloše Zemana a schválili v prvním čtení služební zákon. Problém s lustracemi pominul - soud v Bratislavě nakonec Babiše stejně očistil.
Sobotkovu vládu od té doby postihla jen jedna personální změna, a to ještě vynucená. Po zdlouhavém jednání se totiž koaliční strany rozhodly, že na post českého eurokomisaře vyšlou ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou. Do kabinetu místo ní hnutí ANO vyslalo ředitelku odboru evropských fondů na Úřadu vlády Karlu Šlechtovou. V médiích se ale spekuluje o dalších ministrech, které má čekat výměna. Mluví se zejména o ministrovi zdravotnictví Svatopluku Němečkovi (ČSSD) nebo ministru dopravy Antonínu Prachařovi (ANO). Když hodnotil půlroční působení Sobotkovy vlády prezident Zeman, tak uvedl, že jsou v kabinetu „dva, tři slabší kusy“ a premiér prý o nich ví. Sobotka však zatím žádnou změnu ve vládě neohlásil a dokonce po podzimních volbách se postavil za kritizovaného ministra školství Marcela Chládka (ČSSD). Andrej Babiš následně podpořil i Antonína Prachaře.
Růst platů a daňové změny
Tento týden prošel ve sněmovně v prvním čtení návrh rozpočtu na příští rok. Sobotkova vláda v něm počítá se 100miliardovým schodkem, oproti letošku tak má klesnout o 12 miliard. Podle pravicové opozice ale není návrh tak úsporný, jak deklaruje vláda, navíc prý nepodporuje investice. Komunistům zase vadí, že předloha není konsolidační ani prorůstová. „Rozhodně odmítám návrhy opozice, abychom více škrtali, abychom podcenili investice a výdaje v příštím roce. Protože právě rozpočet v této podobě může naši ekonomiku v příštím roce stabilizovat, pokud by došly nějaké negativní trendy ze zahraničí,“ prohlásil ve sněmovně premiér.
Rozpočet počítá s růstem platů státních zaměstnanců o 3,5 procenta, který odsouhlasila vláda. Ten měl být původně až od ledna příštího roku, nakonec se ale mají platy zvýšit už od listopadu. Výjimkou jsou jen platy zdravotníků – ty se totiž v průběhu roku zvyšovat nedají. Ministr zdravotnictví Němeček chce ale ve spolupráci s hejtmany vyzvat nemocnice, aby zdravotníkům daly do konce roku mimořádné prémie.
Nemocnice Na Františku
Policisté, hasiči a další ozbrojené složky včetně pracovníků ve vězeňství pak mají dostat přidáno i v lednu o další procento a půl - v jejich případě jde celkově o pětiprocentní zvýšení. O čtyři procenta by si měli celkově polepšit zaměstnanci v oblasti kultury. Naopak platy poslanců, senátorů, ministrů, prezidenta nebo ústavních soudců mají zůstat až do konce roku 2018 téměř zmrazené.
Sobotkova vláda také zavedla novou desetiprocentní sazbu DPH, která se má od příštího roku vztahovat na knihy, kojeneckou výživu a léky včetně veterinárních léčiv. Návrh už prošel sněmovnou i Senátem, pokud ho podepíše i prezident Zeman, tak bude mít Česko tři sazby DPH (teď platí 15 a 21 %).
Rozpočet počítá také s vyšší slevou na dani na druhé a třetí dítě – zvednout se má o 200 korun měsíčně, za každé další dítě pak o 300. Zároveň už poslanci i senátoři schválili zavedení porodného i na druhé dítě ve výši 10 tisíc korun. Zvyšuje se také koeficient, od něhož se nárok odvíjí, (na 2,7násobek životního minima). Běžná rodina tak dosáhne na dávku, pokud její měsíční příjmy nepřesáhnou 20 817 korun čistého.
Úlev se znovu dočkají pracující důchodci – ti si pravděpodobně budou moci od příštího roku opět činit nárok na slevu 24 840 korun ročně. O tu přišli v rámci daňového balíčku, který v roce 2012 předložila bývalá Nečasova vláda.
Od nového roku se má platit jen na pohotovosti
Vláda také prosadila zrušení většiny zdravotnických poplatků, pokud zákon podepíše i prezident, tak lidé od příštího roku přestanou platit 30korunový poplatek za návštěvu lékaře i za recept v lékárně. Zachován zůstane pouze 90korunový poplatek za návštěvu pohotovosti. Zrušení poplatků znamená výpadek asi 3,75 miliardy, to chce stát lékařům i lékárnám kompenzovat.
Za služební zákon schytali politici kritiku
Před sněmovními volbami se přes 160 poslanců zavázalo, že podpoří protikorupční návrhy Rekonstrukce státu. Sobotkova vláda v červnu slibovala, že ještě letos připraví pět z nich: např. majetková přiznání nebo nová pravidla pro financování politických stran.
Jednou z norem, které požadovala Rekonstrukce státu, byl i služební zákon. K jeho přijetí se sice Česko zavázalo už při vstupu do EU v roce 2004, stále ale zůstává jedinou zemí, kde ještě neplatí. Zákon už sice prošel sněmovnou i Senátem, až v pátek ale poslanci přehlasovali veto prezidenta. Hlava státu navíc znovu potvrdila, že se v takovém případě obrátí na Ústavní soud, Zemanovi vadí hlavně političtí náměstci.
Ilustrační foto
Po zdlouhavém vyjednávání koaliční vlády s pravicovou opozicí nakonec v zákoně není generální ředitelství státní služby. Většinu jeho pravomocí má převzít ministerstvo vnitra, kde bude zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Ten bude mít mimo jiné pravomoc jmenovat a odvolávat státní tajemníky, podílet se na výběru šéfů státních úřadů a také připravovat jejich služební hodnocení. Zákon také omezuje odměny, které se nově zastropují na maximálně 25 % ročního platu.
Dalším protikorupčním opatřením je rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten by měl podle předlohy prověřovat nakládání s veřejnými penězi, s penězi z veřejných rozpočtů a také s majetkem firem, v nichž má majetkovou účast stát, kraje nebo obce. Zákon je teď v Senátu, horní komora už přitom jednou podobnou změnu zamítla. Zvedl se totiž proti ní odpor ze strany obcí, které si stěžovaly na příliš mnoho kontrol. Pokud by Senát zákon vetoval i teď, tak spadne pod stůl. Jde totiž o ústavní změnu, kde sněmovna nemůže Senát přehlasovat.
- Naopak nová pravidla pro projednávání zákonů ve sněmovně dostala tento týden v Senátu zelenou. Novela jednacího řádu počítá s tím, že poslanci budou muset zdůvodňovat všechny pozměňovací návrhy k zákonům, stejnou povinnost budou mít i výbory. Veškeré navrhované úpravy předloh navíc bude před jejich schvalováním ve sněmovně posuzovat předem určený garanční výbor. Lhůta mezi druhým a třetím čtením se pak má prodloužit ze tří dnů na dva týdny.
Podle Rekonstrukce státu ale dostaly strany vládní koalice za služební zákon čtyřku a pravicová opozice ve sněmovně dokonce pětku. Poslanci prý totiž přijali značně okleštěnou verzi zákona, která nezajišťuje tak velké odpolitizování státní správy. V Hyde Parku to uvedl Martin Kameník z občanského sdružení Oživení. Podle něj prý protikorupční nadšení na straně politiků velmi rychle vyprchává.
Rekonstrukce státu kritizovala při svém hodnocení zejména prodlevy při přípravě zákona o registru smluv, který má zajistit povinné zveřejňování na internetu. Podle Kameníka jde o velice jednoduchý zákon, kde už bylo všechno prodiskutováno. „Ale stále leží v Poslanecké sněmovně a nehne se z místa, takže politici evidentně přešlapují,“ domnívá se Kameník.
Politologové: Loňské volby potvrdily "reformu" systému (zdroj: ČT24)