Rekordně dlouhé čekání. Česko získá vládu 95 dní od voleb

Praha – Ještě žádný jiný kabinet nebyl jmenován tak dlouho po volbách jako vláda Bohuslava Sobotky. S pětadevadesáti dny od říjnového hlasování drží prvenství, které předčí i složitou cestu k první Topolánkově vládě v roce 2006. Rekordně dlouhé čekání na nový kabinet by měl dnes odpoledne ukončit prezident Miloš Zeman, který Sobotkovu sestavu jmenuje ve dvě hodiny na Pražském hradě. Ukončí tak angažmá úřednické vlády Jiřího Rusnoka, která vládla v demisi rekordních 169 dní.

Česko se v roce 2006 nacházelo ve složité povolební situaci. Volby rozdělily sněmovní síly na dva rovnocenné bloky o sto hlasech (ČSSD a KSČM kontra ODS, zelení a KDU-ČSL) a cestu ke vzniku koaliční vlády komplikovaly i dozvuky polarizované předvolební kampaně mezi šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem a vítězem voleb – Mirkem Topolánkem z ODS. Toho Václav Klaus nakonec jmenoval premiérem v půlce srpna a Topolánek sestavil jednobarevnou, menšinovou vládu ODS, která zamířila na Pražský hrad 4. září, čili 93 dní od voleb.

O pouhé dva dny nyní Topolánkovu vládu převýší nový kabinet vedený Bohuslavem Sobotkou, který se jmenování dočká pětadevadesát dní od uzavření volebních místností. Jak vznikal?

PŘEDČASNÉ VOLBY: V hlasování na konci října zvítězila ČSSD s 50 mandáty. Zisk necelých 21 procent hlasů po sedmi letech v opozici ovšem zdaleka nenaplnil stranická očekávání. Ve sněmovně zasedlo také hnutí ANO se sedmačtyřiceti křesly, komunisté (33 mandátů), TOP 09 (26), občanská demokracie (16), lidovci (14) a Úsvit přímé demokracie (14).

KRIZE V ČSSD: Den po volbách prezident Miloš Zeman prohlásil, že pověří sestavením vlády toho, koho mu doporučí předsednictvo strany. V ČSSD vypuknul vnitrostranický boj. Předsednictvo vyzvalo Sobotku k rezignaci kvůli slabému volebnímu zisku. Jednání předcházela tajná schůzka části stranického vedení (včetně místopředsedy Michala Haška) s prezidentem Zemanem. Sobotka nazval jejich chování pokusem o puč, předsedu podpořily krajské organizace ČSSD a účastníci lánské schůzky se nakonec vzdali funkcí ve vedení.

VYJEDNÁVÁNÍ: Povolební vyjednávání zahájil Sobotka 30. října, sešel se s předsedy lidovců Pavlem Bělobrádkem a ANO Andrejem Babišem. Nakonec ho jednáním o vládě pověřil i prezident Zeman. Na konci listopadu se všechny tři strany budoucí koalice dohodly na společné podpoře kandidátů do vedení dolní komory.

LUSTRAČNÍ ZÁKON: Zákon zabraňující konfidentům minulého režimu pracovat ve vysokých postech státní správy se stal jedním z hlavních témat přelomu roku. Prezident totiž od ministerských kandidátů požadoval čisté lustrační osvědčení, což problematizovalo vládní angažmá Andreje Babiše, který na Slovensku čelí podezření ze spolupráce s StB. Řešením se nakonec stalo přijetí Zemanovy podmínky a schválení zákona o státní službě v prvním sněmovním čtení (podrobněji zde).

DĚLENÍ MINISTERSTEV: První návrh na rozdělení resortů předložil Sobotka partnerům na začátku prosince, hlavním jablkem sváru se stal lidovecký požadavek ministerstva zemědělství. Strana ho nakonec získala, stejně jako ministerstvo kultury. Na začátku ledna prezident vznesl k některým ministrům své výhrady a v průběhu měsíce se se všemi kandidáty sešel ke společnému jednání. Sobotka žádného člena vlády navzdory Zemanovým výtkám nevyměnil. Změnou prošlo jen obsazení MPSV (Proč? Více zde).

KOALIČNÍ SMLOUVA: ČSSD, ANO a KDU představily koaliční smlouvu v půli prosince, 6. ledna ji předsedové stran podepsali (Přečtěte si, co koaliční smlouva obsahuje). Jako nedostatečná se ukázala ve chvíli, kdy se ČSSD a ANO začaly přít o obsazení náměstků na ministerstvu financí, jež má vést Andrej Babiš.

JMENOVÁNÍ PREMIÉREM: Designovaným premiérem se Bohuslav Sobotka stal 17. ledna. V historii ČR jde o pátého předsedu vlády z řad sociálních demokratů – tím posledním byl Jiří Paroubek.

Sobotkův perný den: K Zemanovi, k Rusnokovi… a k Orbánovi

Ke jmenování Sobotkovy vlády by mělo dojít dnes ve 14:00 hodin na Pražském hradě. Bezprostředně poté předá odstupující premiér Jiří Rusnok Strakovu akademii do rukou nového premiéra a v sídle Úřadu vlády také proběhne vůbec první zasedání trojkoaličního kabinetu.

Sobotka chce s ministry řešit především legislativní plán na letošní rok a programové prohlášení, šéfové jednotlivých resortů by se také měli vyjádřit k zákonům, které přichystali jejich předchůdci. Podle dřívějšího vyjádření Sobotky by se vláda mohla dohodnout také na tom, kdy požádá sněmovnu o důvěru. Designovaný premiér však předpokládá, že by se tak mohlo stát už v polovině února. Ústava stanovuje třicetidenní lhůtu.

V podvečer zamíří první ministři do svých úřadů. Své působiště si prohlédne vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), ministr pro lidská práva a legislativní radu Jiří Dienstbier (ČSSD) a ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO).

Den střídání vlád (zdroj: ČT24)

Samotný předseda vlády by se potom měl v Budapešti zúčastnit mimořádného summitu zemí Visegrádu, který se bude zabývat situací na Ukrajině. Už v pondělí Sobotka uvedl, že otřesy na Ukrajině zasáhnou celou střední Evropu a země V4 by podle něj měly mít k ukrajinské krizi společný a koordinovaný postoj.

Nová vláda v číslech:

  • 3 ženy: Ženské zastoupení získala Sobotkova vláda v Michaele Marksové-Tominové (ČSSD), Věře Jourové a Heleně Válkové (obě ANO). Tři ministryně měli ve své vládě i Jan Fischer a Jiří Paroubek, bez ženského zastoupení vládli Václav Klaus, Miloš Zeman a zprvu i Petr Nečas.
  • 3 bývalí členové KSČ: Podle dostupných údajů měli před Listopadem „rudou knížku“ ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a ministryně spravedlnosti Helena Válková. V Rusnokově kabinetu zasedali rovněž tři členové někdejší KSČ, Rusnok byl před rokem 1989 kandidátem na členství.
  • 17 ministrů: Nový kabinet se svými sedmnácti členy se řadí v české historii k početnímu průměru, Rusnokova vláda má ministrů patnáct.
  • 32 let: Lidovecký šéf zemědělství Marian Jurečka je vůbec nejmladším členem Sobotkova týmu, historické prvenství však nepřekonal. Když se před čtrnácti lety stal ministrem bez portfeje Karel Březina (ČSSD), bylo mu pouhých sedmadvacet.
  • 42 let: Bohuslav Sobotka je druhý nejmladší premiér v historii, hned po Stanislavu Grossovi, který se jím stal ve čtyřiatřiceti.
  • 63 let: Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je nejstarší členkou Sobotkovy vlády. Dodnes nejstarším ministrem v historii Česka byl Pavel Tigrid, který na kultuře usedl v šestasedmdesáti.
  • 83 dní: Žádný jiný politik nečekal na jmenování předsedou vlády tak dlouho jako Bohuslav Sobotka.
  • 95 dní: Žádný jiný kabinet nevznikl s tak dlouhým časovým odstupem od voleb.

Dnešek je také posledním dnem vlády Jiřího Rusnoka. Tým označovaný za vládu odborníků usedl ve Strakově akademii 10. července a už 13. srpna podal demisi. Učinil tak šest dní poté, co mu sněmovna nevyjádřila důvěru. Prezident Miloš Zeman od té doby až do říjnových předčasných voleb žádného dalšího premiéra a tedy ani vládu nejmenoval, a přispěl tak k dalšímu ústavnímu rekordu posledních měsíců – Rusnokův kabinet vládne v demisi 169 dní.

Rusnokova vláda na večeři na zámku v Lánech
Zdroj: ČTK/René Fluger
Vydáno pod