Rok 1990: Boj o ekonomickou transformaci nakonec vyhráli lidé kolem Klause

Praha - Na jaře 1990 měli Češi svobodu již takřka půl roku, začátkem léta je čekaly i první svobodné volby, které poslaly do parlamentu poprvé od roku 1946 svobodně a demokraticky zvolené poslance. Nicméně přesto, že v názvu republiky již nebylo přídavné jméno socialistická, ekonomika ještě z velké části socialistickou zůstávala. Budování tržní ekonomiky v nové demokracii zatím probíhalo velmi živelně – ve městech se tak postupně objevovali první soukromníci. Reformy odstartované v roce 1990 měly nakonec revoluční dopad. Jestliže na konci komunistické éry vytvářel soukromý sektor asi 2 procenta hrubého domácího produktu, v roce 1992 už jeho podíl na ekonomice dosahoval 22 procent. V maloobchodě dokonce víc než 60 procent.

K tomu, aby se soukromí podnikatelé měli o co opřít, bylo potřeba vytvořit patřičné zázemí. A proto se ekonomičtí odborníci v té době přeli o podobu ekonomické reformy. Hlavní názorová křídla zastupovali Václav Klaus, federální ministr financí, který zastával rychlý a radikálního postup, a Valtr Komárek, který byl stoupencem měkčího modelu reformy. Celý spor měl trochu i generační podtext – mladší ekonomové okolo Václava Klause versus ekonomové, kteří myšlenkově vyšli z Pražského jara roku 1968.

Pomalu, nebo rychle, se státem, nebo bez státu, Komárek, nebo Klaus?

49 minut
Demokracie: Rok první - Od socialismu ke kapitalismu
Zdroj: ČT24

Reformní komunisté více věřili v centrální plánování a vládní zásahy. V této skupině byl s Komárkem i pozdější šéf sociální demokracie Miloš Zeman. Jednou z jejich teorií byla i představa, že stát je schopen vytipovávat perspektivní podniky a těm pak pomáhat. Odpůrci vládních zásahů avšak tvrdili něco jiného - v tržní ekonomice dochází k hledání perspektivních podniků automaticky.

To prosazovala skupina kolem Václava Klause - soukromé společnosti bez státního řízení, s větším či menším sociálním systémem. Mezi těmito lidmi se ale vedla další debata, a to o rychlost transformace, především privatizace, a o načasování reformních kroků. Někteří ekonomové radili spíše nespěchat a nejprve vytvořit vhodný zákonný rámec. Naproti tomu právě Václav Klaus společně s Karlem Dybou a Ivanem Kočárníkem naopak argumentovali pro rychlou strategii.

Nakonec vyhráli právě Klausovi lidé - rychle, radikálně a bez státních zásahů

Jeden z klíčových okamžiků se odehrál v květnu 1990, kdy federální vláda schválila urychlení reforem. Jejich součástí pak byla kuponová privatizace. Paralelně s tím se řešily i restituce majetku zabraného komunisty, dále malá a velká privatizace – tedy prodej obchodů nebo podniků často formou dražby. Dále se počítalo s uvolněním cen a měnových kurzů: „Kurzy určuje trh, to není na tom, jestli se to mně nebo vám líbí,“ vysvětlovat tehdy Klaus.

Další změny byly vynucené okolnostmi – například kvůli rozpadu sovětského bloku vznikly exportní problémy pro československé podniky, které byly v naprosté většině orientované právě na trh bývalého socialistického tábora. Další problém tkvěl v nedostatku ropy, který znamenal zvýšení cen pohonných hmot. Skončil také systém záporných daní z obratu – potraviny přestaly být dotovány a jejich ceny tudíž výrazně vzrostly. Podobně také stát už odmítl dotovat ceny uhlí a tepla. V souvislosti s prudkým zvýšením cen stát lidem postupně valorizoval platy tak, aby pro ně cenový skok nebyl tak bolestný.

Výsledek transformace? Lepší než v okolních zemích

Nicméně i přes protesty z různých stran jako například, že se prvně dělaly ekonomické reformy a až poté se připravovaly zákonné normy, které stanovovaly hranice soukromému podnikání, si tehdejší mladé demokratické Československo nevedlo zas tak špatně: V oblasti makroekonomické stabilizace se vyhnulo hyperinflacím, které nastaly ve všech ostatních státech (kromě Maďarska). Také se nakonec nekonala divoká, resp. spontánní privatizace, při které si podniky přisvojí bývalý komunistický management. Mnohé podniky a privatizační fondy ale zkrachovaly nebo byly vytunelovány. V bankovní oblasti také ekonomika draze zaplatila za opožděnou privatizaci bank a populismus opozičních politiků. Sociální otřesy známé z bývalých států SSSR a z Balkánu ale nenastaly, nezaměstnanost zůstala nízká a sociální síť byla zachována, stejně jako nepřišla úplná deregulace nájmů ani výraznější zpoplatnění školství a zdravotnictví.

Československo se ale definitivně změnilo a Václav Klaus se stal klíčovou osobností té doby, a to i přesto, že po volbách v červnu 1990 si část politiků Občanského fóra pohrávala s myšlenkou odstavit právě Klause do ústraní. Václav Klaus se nakonec stal nejen českým premiérem, šéfem Poslanecké sněmovny, ale nakonec i prezidentem republiky. V této funkci po 20 letech také ocenil práci svého někdejšího šéfa v Prognostickém ústavu, ale po revoluci i oponenta v transformační cestě Valtra Komárka.

  • Kuponová knížka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/249/24834.jpg
  • Václav Klaus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1242/124164.jpg
  • Klaus ocenil Komárkovu práci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1863/186234.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky mají zasáhnout většinu Čech, později deště hrozí na Moravě a ve Slezsku

Silné bouřky zasáhnou v sobotu zřejmě většinu Čech. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků na nejnižší, první povodňový stupeň. Vyplývá to ze sobotní výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Beskydech může napršet až 110 milimetrů srážek, tedy 110 litrů na každý metr čtvereční. Aktuálně se srážky vyskytují v jihovýchodní polovině Česka. Blesky pak lze už pozorovat v některých pohraničních oblastech Moravskoslezského kraje.
12:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sapa už je turistické místo, říká režisér prvního českého viet-filmu

Režisér a scenárista Dužan Duong přinesl s lehkostí a vtipem autentický pohled do vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. První tuzemský celovečerní viet-film s názvem Letní škola, 2001 se od čtvrtka promítá v kinech. Režisér v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prozradil, že herce sháněl mimo jiné po večerkách, nehtových studiích i na Facebooku. Z velké pražské tržnice Sapa se podle Duonga stalo „turistické místo“.
před 4 hhodinami

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 8 hhodinami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 8 hhodinami

Dostupnost zdravotní péče na venkově mají zlepšit mladí lékaři

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.
před 9 hhodinami

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 10 hhodinami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 19 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 20 hhodinami
Načítání...