Za osvoboditele moravského města Přerov se obecně považují jednotky Rudé armády. Ty sice 8. května město dobyly takřka bez výstřelů, nicméně opomíjeným faktem je, že se o město začalo bojovat již o dva dny dříve, a že za těmito boji stáli vojáci 1. československého armádního sboru. Prakticky se však do Přerova ani nedostali. Tuto snahu přerušily Německé jednotky v boji o Břest a Hulín. Poslední vážnou bitvu proti nacistickým jednotkám na území Československa přibližuje další díl cyklu ČT Jaro 45.
Konec 2. světové války oslavovali obyvatelé města Přerov v podstatě dvakrát. Poprvé to bylo 1. května 1945, kdy na přerovském náměstí vzniká vůbec první povstání na našem území, které pramenilo z mylné informace o konci války. Během ústupu německé armády začali obyvatelé města díky této zprávě jásat a směle odzbrojovat okupující vojáky.
„Tehdy mně bylo sedmnáct. V noci přes Wilsonovu ulici až tady na most stála nekonečná fronta vozů ustupujících Němců. Sešlo se tu pár studentů. Asi tak kolem osmé hodiny ráno jsme šli k vozům a říkalo se už, že je konec války a všechno končí. Vyřešili jsme to tím, že jsme začali naskakovat na ty nákladní vozy a sdělovali jsme vojákům, že je konec války. A těm když jsme to sdělili, tak celé kolony zastavily a všichni jásali. Pak jsme jim německy řekli, ať odevzdávají zbraně,“ vzpomíná obyvatel Přerova, Zdeněk Jirka. Přerované zajistili okresní úřad, radnici a hlavně přerovské nádraží, které sloužilo jako nejdůležitější železniční uzel na Moravě.
V následných bojích padlo 19 občanů
To ovšem nevěděli, že je vedle v Olomouci silná posádka SS. „Někdy před polednem se ozvala od Bečvy střelba. Šli jsme se tam podívat a tam slézaly z aut plně ozbrojené jednotky Němců a přes řeku se tlačily sem do města,“ dodává pamětník. Začalo docházet k přestřelkám, přičemž k nejintenzivnější došlo v okolí přednádraží. Už ve tři odpoledne se okupantským jednotkám podařilo opět zajistit nádraží, radnici i celý střed města.
V bojích padlo 19 občanů města a okolí. Během nočních hodin začala první vlna zatýkání a poprav. Na olomoucké střelnici skončilo dalších 21 Přerovanů. „Nejhorším bolestným zážitkem bylo, když jsme byli schovaní za kostelem a koukali, jak nám SS jednotky vedou městem kamarády a známé,“ vzpomíná Zdeněk Jirka.
V Břestu se odehrál poslední velký boj československých jednotek
Poslední velký boj československých jednotek se odehrál v Břestu u Přerova. 1. československý armádní sbor měl 7. května zaútočit ve směru Hulín – Břest – Přerov, a tím odříznout německé jednotky, které se později nalézaly východně od Přerova. K prvnímu střetu došlo u Rymic a Količína 6. května. K dalšímu pak o den později v Břestu.
Jako první zaútočil 4. prapor, ale pokus vytlačit Němce z obce se nepodařil. Odpoledne zahájila německá jednotka protiútok, ale taktéž byla odražena. V noci ze 7. na 8. května se Němci z Břestu stáhli, ale díky odstřelovačům utrpěla československá jednotka mnohočetné ztráty. Mezi tím město Přerov osvobodila Rudá armáda, jak se říká, takřka bez výstřelu. „Hned první den po válce vybubnoval obecní policajt pracovní povinnost na úklid a vyhledávání vojáků. Přihlásili jsme se s kamarádem. To byl zážitek, kdy se mísila radost a zároveň smutek,“ vzpomíná obyvatel Přerova, Josef Darebníček.
