Praha - Protikorupční policie začala zkoumat okolnosti zrušeného miliardového projektu v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Trestní oznámení podal koncem října Nejvyšší kontrolní úřad, který při kontrole projektu na výstavbu nových pavilonů došel k závěru, že nemocnice část peněz na výstavbu vynaložila zbytečně. Prý tak mohl být spáchán trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti.
Stát kvůli projektu podle NKÚ zaplatí 217 milionů korun za poradenské služby a úhradu vynaložených nákladů soukromému investorovi. Nemocnice také podle úřadu objektivně neprokázala výhodnost realizace projektu a soukromého partnera vybrala v nedostatečně konkurenčním prostředí.
Ministerstvo obrany se vůči uvedené částce již dříve ohradilo. Podle něho jde o 186 milionů korun, z toho jednorázová kompenzace partnerské soukromé firmě činí 143 milionů. Ministerstvo argumentovalo také tím, že pokud by peníze nezaplatilo, hrozila by státu mezinárodní arbitráž.
Chyba se stala na samém sklonku Fischerovy vlády
Podle poslanců ze sněmovního kontrolního výboru, kteří se před dvěma týdny zabývali závěry NKÚ, někdejší úřednická vláda premiéra Jana Fischera schválila několik dní před volbami nevýhodnou koncesní smlouvu týkající se výstavby nových pavilonů. Tehdejší ministr obrany Martin Barták navíc podle nich vládě nepředložil v rozporu se starším usnesením upravený koncesní projekt, ačkoli se náklady zvýšily. Barták se proti svému nařčení i obvinění vlády od poslanců ohradil. Za nevýhodnost projektu podle něho může druhý dodatek ke smlouvě. Ten prý ÚVN uzavřela již za nového vedení ministerstva obrany, které se podle exministra snaží odvrátit pozornost od vlastních chyb.
Ministr obrany Alexandr Vondra poslancům řekl, že situace nebyla jednoduchá a ministerstvo muselo volit mezi řešeními, z nichž ani jedno nebylo ideální. Zdůraznil však, že riziko prohry v případné arbitráži bylo mimořádně vysoké. Podle něho navíc žádný z úředníků, kteří za projektem stáli, již na obraně nepracuje.
Podle Bartáka bylo ale součástí vyjednávání s vítězem soutěže sjednání doložky, podle níž by v případě odstoupení od smlouvy v důsledku nesplnění podmínek nesla každá strana náklady sama. Stát podle něho tedy nemusel vítězi platit ani korunu. Uvedl také, že je záhadou, proč vedení ÚVN uzavřelo za nového vedení ministerstva zmíněný druhý dodatek. Tím se totiž podle Bartáka dobrovolně zavázalo uhradit vynaložené náklady vítězi soutěže, „když ten se jich předtím ve smlouvě výslovně vzdal“. Bývalý ministr odmítl i tvrzení, že by nemocnice vybrala soukromého partnera v nedostatečně konkurenčním prostředí.
