Příležitost pro demonstrace za práva žen i vítaný den pro květinářství či parfumérie. Na 8. března připadá Mezinárodní den žen. Slaví se jako připomínka demonstrace newyorských dělnic z 8. března 1908 proti těžkým pracovním a životním podmínkám. Zhruba patnáct tisíc švadlen tehdy demonstrovalo za kratší pracovní dobu, lepší platy, hlasovací práva a ukončení práce dětí. V Česku byl tento den po roce 1989 opomíjený, do kalendáře se vrátil v roce 2004.
Stávka amerických švadlen se nesla pod heslem „chléb a růže“, kdy chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže lepší kvalitu života. Mnohé z žen však za demonstrace byly propuštěny ze zaměstnání. V roce 1908 pak Socialistická strana USA rozhodla připomínat si Národní den žen. Poprvé se slavil 28. února 1909.
Den žen jako boj za jejich práva
Zavedení Dne žen jako mezinárodního svátku navrhla na Mezinárodní konferenci socialistických organizací v Kodani v roce 1910 německá feministka a komunistka Clara Zetkinová. Pevné datum ale ještě stanoveno nebylo.
Důvodem kroku bylo sjednotit boj za práva žen, zejména pak za právo volební. To měly tehdy ženy jen v hrstce zemí světa, z evropských jen ve Finsku (1906). Setkání se tehdy zúčastnila i česká sociální demokratka Karla Máchová.
Mezinárodní den žen (MDŽ) si lidé poprvé připomněli v roce 1911 v několika zemích Evropy (v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku) řadou manifestací. Ovšem tehdy to bylo ještě 19. března, podle roku 1848, kdy údajně pruský král slíbil, ale později nedodržel, zavedení řady práv, včetně volebního práva pro ženy.
Rozhodující pro určení data 8. března se nakonec stalo Rusko. V únoru 1917 vyšly v Petrohradě ženy do ulic pod heslem „chléb a mír“ a spustily jednu z revolucí roku. Zhruba týden poté byl ruský car donucen abdikovat a prozatímní vláda mimo jiné schválila i volební právo ruským ženám. Tento den připadl na 23. únor juliánského kalendáře, což odpovídalo 8. březnu kalendáře gregoriánského.
První mezinárodní dohodou, která zakotvila zásadu rovných práv mužů a žen, byla v roce 1945 Charta OSN. Milníkem v boji žen za jejich práva se pak stal rok 1975, který Valné shromáždění OSN vyhlásilo Mezinárodním rokem žen. Týž rok si také OSN začala připomínat 8. březen jako MDŽ, který se dnes slaví v řadě zemí světa.
V Rusku ze svátku těží květinářství i parfumérie
V některých státech je MDŽ dokonce dnem volna, například v řadě bývalých republik někdejšího SSSR či v Rusku, kde je dodnes jedním z nejpopulárnějších svátků a kde v tento den rostou tržby zejména v květinářstvích, parfumériích a klenotnictvích.
Oslavenkyním poblahopřál i prezident Vladimir Putin, ucházející se právě o čtvrtý mandát v čele státu. Ocenil zejména to, že právě ženy svou každodenní prací a péčí vytvářejí domov, s nezměrnou láskou vychovávají děti a jsou světlým obrazem v osudu mužů.
„Jsme rádi, že existuje skvělý důvod, abychom znovu hovořili o naší obrovské úctě k vám, o okouzlení vaší krásou a něžností,“ řekl Putin v televizním projevu.
„Víme, že ženské srdce je nejvěrnější, ženské odpuštění nejpronikavější a mateřská láska bezmezná. Vychovat dítě je štěstí a odpovědnost,“ dodal šéf státu a přečetl verše sovětského básníka Andreje Demenťjeva začínající slovy „Vím, že všechny ženy jsou nádherné“.
MDŽ je ovšem i příležitostí k demonstracím proti násilí na ženách a za práva žen, která stále mnohde nejsou mužům rovna, či existují pouze na papíře. V islámském světě prolomil hráz předsudků turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk, který s řadou dalších reforem přiznal ženám právo volit (1930) a být volen (1934).
K demonstracím tento den v řadě zemí využili lidé i letos. Ve Španělsku protestují proti nerovným platům a proti násilí na ženách. V Barceloně musela být přerušena železniční doprava na lince Barcelona-Vallés, protože ženy s transparenty blokovaly koleje. V Itálii se odbory 24hodinovou stávkou přidaly k místní obdobě kampaně proti sexuálnímu obtěžování MeToo.
Češi si MDŽ v nové podobě připomínají posledních 14 let
V Česku se MDŽ vrátil do kalendáře jako „významný den“ v roce 2004. Předtím byl od sametové revoluce v listopadu 1989 opomíjen jako svátek zprofanovaný komunistickou minulostí. Spíš než ženy si ho totiž rádi připomínali funkcionáři, kteří pořádali podnikové oslavy, na nichž jejich kolegyně dostávaly rudé karafiáty a ručníky. V posledních letech se ale MDŽ opět stává připomínkou ženských práv.
Popularitě se v tuzemsku těší spíše Svátek matek. Poprvé se slavil počátkem 20. století v USA, oficiálně pak druhou květnovou neděli za Den matek vyhlásil americký Kongres v roce 1914. Svátek se postupně během let rozšířil i do dalších zemí světa, kvůli rozdílným tradicím a historii zemí se slavívá v různých termínech.
V prvorepublikovém Československu se o zapsání Dne matek do povědomí zasloužila prezidentova dcera Alice Masaryková. Tradice svátku byla v tuzemsku obnovena po roce 1989. V řadě zemí, včetně ČR, je slaven i Den otců, a to většinou třetí neděli v červnu.
