Praha - Premiér Jan Fischer dnes ve Strakově akademii zahájil výstavu děl výtvarníka Jiřího Sozanského k 60. výročí popravy Milady Horákové, Záviše Kalandry, Jana Buchala a Oldřicha Pecla. Expozice, která se skládá ze sochařských modelů a koláží, je součástí projektu s názvem Den dvacátý sedmý. Veřejnosti je volně přístupné sousoší Mater Mortis, které je umístěno před hlavním vchodem úřadu vlády. Horáková byla popravena v ranních hodinách 27. června 1950 na dvoře pankrácké věznice.
Fischer s dcerou Milady Horákové Janou Kánskou na úvod za přihlížení desítek lidí odhalili bronzovou sochu Mater Mortis. Dílo se skládá ze dvou ženských figur se zvířecími lebkami. Z hrozivě rozevřených čelistí jim trčí špičatý jazyk. Figury jsou zády k sobě, jedna z nich má mezi stehny další část ženského těla, tentokrát s lidskou lebkou.
Premiér ve svém projevu uvedl, že dílo není klasickým pomníkem. Má podle něho záměrně připomínat morové sloupy, které lze najít na náměstích řady měst jako připomínku smrtelných epidemií a nemocí, které si vyžádaly mnoho lidských životů. „Také před 60 lety byli naši rodiče a prarodiče zachváceni, v pravém slova smyslu, epidemií. Miliony občanů tehdejšího lidově demokratického Československa požadovaly přísné potrestání velezrádců, špionů či rozvratníků, jak tehdejší média nazývala obžalované v procesu s Miladou Horákovou,“ prohlásil Fischer.
Na soše podle něho zasluhuje pozornost několik věcí. Například to, že neznázorňuje „pachatele zla“ jako mužské postavy. „Sozanského Mater Mortis, Matka smrti, zobrazuje nejen oběť zla, ale i jeho pachatele, jako představitele něžného pohlaví,“ uvedl premiér. Sousoší navíc podle něho nepřipomíná pouze komunistický, ale i nacistický režim. „Proti oběma těmto režimům se Milada Horáková postavila a oba tyto režimy usilovaly o její život. Od nacistického lidového soudu odešla nakonec s trestem osmi let místo navrhovaného trestu smrti. Požadavek nacistického prokurátora ale nakonec vykonal o šest let později komunistický státní soud,“ řekl Fischer.
Vyzdvihl chování Horákové v posledních chvílích života. „Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám,“ připomněl poslední slova političky. Socha Mater Mortis i další plastiky a koláže, vystavené v prostorách Strakovy akademie, nejsou podle něho něco, co by „prvoplánově lahodilo oku“, ale jde o memento. Podobně se pak vyjádřil i kurátor projektu Jiří T. Kotalík. Přítomní se poté vydali do budovy úřadu vlády, kde zhlédli další Sozanského díla.
Soud s Miladou Horákovou se stal symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Před 60 lety, 8. června 1950, byl nad přední československou političkou a dalšími 12 obžalovanými, vesměs představiteli nekomunistických stran, vynesen přísný rozsudek. Za „záškodnické spiknutí proti republice“ byli čtyři lidé - Horáková, historik a kritik Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Buchal a podnikatel Pecl - odsouzeni k smrti.
Součástí projektu Den dvacátý sedmý jsou i další akce. Příští čtvrtek má být například v bývalém komunistickém lágru Vojna u Příbrami odhalen Sozanského památník, který má připomenout bývalé vězně z 50. let.
