Užhorod - Přesně před 68 lety, 29. června 1945, byla tehdejší část československého území Podkarpatská Rus obsazena Sovětským svazem. Moskva to odůvodnila vůlí většiny tamních obyvatel žít v sovětském státu, kterou předtím vyjádřili ve volbách organizovaných komunisty. Československá vláda tehdy neprotestovala. Po roce 1989 usilovali o navrácení území už jen republikáni Miroslava Sládka.
Za první Československé republiky byla Podkarpatská Rus nejméně rozvinutým a národnostně pestrým územím. Žili zde převážně Rusíni, Maďaři, Němci, židé i přistěhovalci z Čech a Slovenska. Poté oblast zabralo Maďarsko. Sověti už tehdy dávali najevo, že o region mají velký zájem.
Krátce po osvobození se konaly volby, v nichž mohli kandidovat prakticky jen vybraní komunisté. Ti si poté odhlasovali připojení k Sovětskému svazu. 29. června 1945 Čechoslováci celou oblast dobrovolně odstoupili Moskvě.
Celý akt byl nakonec v Černínském paláci v Praze stvrzen ratifikační listinou smlouvy o Zakarpatské Ukrajině, kterou podepsalo československé ministerstvo zahraničí a velvyslanec Sovětského svazu v Praze. Podkarpatská Rus se tak definitivně stala Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Kdo tam žít nechtěl, mohl dobrovolně odejít.
Ohradit se proti „Sovětům-osvoboditelům“ si v tehdejší atmosféře nikdo nedovolil. Politická reprezentace se se ztrátou území smířila. Po roce 1989 s požadavkem na vrácení území přišli už jen republikáni Miroslava Sládka. Toto území je dnes jednou ze 24 správních oblastí Ukrajiny pod názvem Zakarpatská oblast.
