Praha - Poslanci zamítli senátní návrh na zrušení kritizovaného povinného souhlasu obou rodičů s léčbou dítěte. Sněmovna patrně dá přednost obdobné předloze, kterou podala skupina poslanců v čele s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09). Rovněž negativně se poslanci postavili k návrhu zákona o sociálním bydlení v hmotné nouzi z dílny Ústeckého kraje. Zákonodárci zamítli i další návrh tohoto kraje, podle kterého by bylo opakované páchání některých přestupků trestným činem.
Souhlas obou rodičů s léčbou dítěte zavedl nový reformní zákon o zdravotních službách, způsobil tím ale problémy. Získat souhlas v případech, kdy rodiče žijí odděleně, bylo mnohdy nemožné.
Senátorská novela, kterou připravovaly Česká lékařská komora a Svaz pacientů, měla odstranit podle jejích autorů nejzákladnější byrokratické překážky. Zrušila by se povinnost lékaře požadovat od pacienta po uplynutí 30 dnů nový informovaný souhlas s léčbou. Stavovské organizace by znovu mohly nahlížet do zdravotnické dokumentace, když by řešily stížnost na lékaře, zubaře a lékárníky. Právě tuto pasáž pravicoví poslanci tvrdě kritizovali. Upravit se měla i ustanovení o použití omezovacích prostředků vůči pacientovi a o dodatečném omezení pacienta ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem.
„Novela upravuje jen ta ustanovení, která přinášejí problémy a jsou v praxi nesplnitelná,“ hájila senátní normu senátorka ČSSD Alena Gajdůšková. Zpravodaj Boris Šťastný (ODS) ale připomněl, že vláda s předlohou hlavně kvůli předloženému poslaneckému návrhu nesouhlasila. Doporučil senátní návrh zamítnout.
Šťastný i ministr Heger navíc poznamenali, že souhlas obou rodičů je podle zákona nutný jen pro zákroky, které mohou velmi negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta. Heger se zmínil například o chemoterapii či amputaci. Nepočítalo se prý s výkladem, že půjde třeba i o očkování. Za propuštění senátní předlohy do výboru se přimlouvala například Soňa Marková (KSČM). Podotkla, že upravuje - na rozdíl od poslaneckého návrhu - i další problematické záležitosti.
Opakované páchání přestupků trestným činem nebude
Novela Ústeckého kraje, podle které by za opakované přestupky hrozilo až dvouleté vězení, se dostala na pořad jednání asi po roce od jejího podání. Podle krajských politiků měla novela pomoci řešit tehdy vypjatou situaci ve Šluknovském výběžku.
Proti předloze se vyslovil třeba i exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Aby přestupková recidiva fungovala, bylo by podle něho nutné zavést evidenci přestupků. Myšlenka podle Pospíšila ale špatná není a neměla by například u opakovaných drobných krádeží zapadnout.
Trestným činem měly být podle předlohy opakované drobné krádeže, které lze nyní posuzovat jen jako přestupek. Vězení mělo hrozit také lidem, kteří páchají přestupky proti občanskému soužití, jako je vyhrožování újmou na zdraví a drobné ublížení na zdraví. Tresty odnětí svobody měly soudy ukládat také za opakované prohřešky proti veřejnému pořádku, k nimž patří rušení nočního klidu, vzbuzování veřejného pohoršení a znečištění veřejných prostor a budov. Podmínkou pro zpřísněné posuzování mělo být podle novely to, že by se člověk některého z těchto přestupků dopustil nejméně dvakrát za poslední tři roky.
