Popularita běžeckých klubů roste

Motivace, noví přátelé, ale i sdílení nadšení pro běh jsou jen některé důvody, proč roste mezi běžci zájem o takzvané running cluby. Česká televize jich několik oslovila a ty potvrzují, že lidé stále častěji vyhledávají běh ve skupinách – ať už v centrech měst, v okolní přírodě nebo na běžeckých oválech. Ačkoliv má běhání ve skupině řadu výhod, odborníci upozorňují i na možná rizika, jako je nedostatek individuálního přístupu trenéra nebo tlak na udržení tempa skupiny.

Tereza Švehlová začala běhat v jednom z pražských klubů na konci loňského února. Její hlavní motivací bylo vystoupit ze své komfortní zóny. „Chtěla jsem se donutit běhat i náročnější trasy, především kopce, a to jde ve skupině vždy lépe.“ Běhala sice celý život, ale největší posun zaznamenala právě za poslední rok.

Že je o běžecké skupiny stále větší zájem, potvrzuje třeba Jan Krásný z klubu No miles no smiles. Jeho klub začal v Brně v roce 2020 jako parta kamarádů. Původně jich bylo osm a dnes se jich průměrně schází čtyřicet až šedesát. „Cílem založení nebyl náročný trénink, ale spíš vytvoření komunity, kde se lidé hýbou a navzájem motivují. Sociální aspekt je pro nás důležitější než ten sportovní. Nechtěli jsme oslovit jen výkonnostní běžce, ale i obyčejné lidi, kteří si chtějí jen užít pohyb,“ popisuje.

Právě vzájemná motivace je jedním z přínosů běžeckých klubů. „Skupinové běhy pomáhají lidem udržet pravidelnost v tréninku. Běh ve skupině je často zábavnější a podporuje sociální vazby, které nás často přimějí nevynechat další trénink,“ uvádí fyzioterapeutka Jana Lovecká.

Běžci také oceňují odborné vedení, které je podle Lovecké důležité. „Jelikož jsou skupinové lekce vedené odborným dohledem, je zde větší předpoklad k zajištění správné techniky běhu, ale i k správně vedené lekci.“ To potvrzuje i Jan Feher z oddělení atletiky na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. „Lidé se často připojují ke klubům, které vedou zkušení trenéři, protože jim mohou nabídnout vedení a rady, jak se zlepšit.“

Každý klub má vlastní systém

Michal „Yaksha“ Novotný založil klub Love Them Running Club před šesti lety v Bratislavě, dnes se už rozšířil do více než 35 měst po celém světě. V Praze ho má na starosti bývalý závodník v běhu Maxmilian Krčmář. V roce 2023 začínal se srazem jednou týdně, nyní už pro velký zájem pořádá tři. „Úterní běh je otevřený všem a má trasu dlouhou pět kilometrů vedenou centrem města. Čtvrteční tréninky jsou zaměřené na techniku, běžeckou abecedu, výběhy do kopců, dráhové tréninky a i jiné atletické běžecké formy tréninků,“ vysvětluje.

Každý běžecký klub má svůj vlastní systém tréninků. „Vybíhá se v osm večer a po prvním kilometru na zahřátí následuje krátká rozcvička. Samotný pětikilometrový běh vede centrem Prahy, přes náplavku, kolem Národního divadla,“ popisuje Krčmář.

Jeden z klubů v Českých Budějovicích založil trenér David Vaš. S běžci se setkává na stadionu a jde spíše o systematický běžecký trénink než o klasický skupinový běh. „Začínali jsme s dvaceti běžci, dnes jich trénuje už sto,“ říká.

Zatímco některé kluby běhají celoročně bez ohledu na počasí, jiné si v zimních měsících dávají pauzu. „Běh jsme přes zimu pozastavili, ale od března opět začínáme,“ říká trenérka Adriana Nepustilová, pod jejíž záštitou klub funguje v Ostravě. Naopak v Brně běhají celý rok. Déšť ani zima nejsou překážkou, jedinou výjimkou jsou bouřky v létě, kdy se tréninky ruší. „Loni jsme z celkem 140 až 150 běhů zrušili jen jeden nebo dva,“ dodává Krásný.

Rizika

Skupinové běhy mají řadu výhod, ale nesou s sebou i určitá rizika. Hlavním z nich je nedostatek individuálního přístupu trenéra. S tím i souvisí nevhodné a nepřizpůsobivé tempo. „Pokud na tom jedinec se svou fyzickou kondicí není příliš dobře, může jít přes své hranice, aby se udržel se zbytkem skupiny, a to může mít za následek zvýšená rizika zranění,“ vysvětluje fyzioterapeutka Lovecká.

Stejný názor zastává i Feher. „Běžecké kluby často fungují u atletických oddílů nebo trenérů a poskytují služby i rekreačním běžcům. Výhodou je kvalifikované vedení. Když se skupiny organizují samy, hrozí, že trénink nebude správně nastaven,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěMilion chvilek žádá stažení novely o veřejnoprávních médiích a odvolání Okamury

Lidé na pražské Letné přišli vyjádřit nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Demonstrace s názvem „Letná proti 4:36“, kterou organizuje spolek Milion chvilek, apeluje mimo jiné na zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Spolek vyzval ke stažení novely upravující financování veřejnoprávních médií a ke změnám ve vládě. Na pořádek a dopravu dohlížejí desítky policistů.
13:57Aktualizovánopřed 31 mminutami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 3 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 3 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 10 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Do potravinové sbírky se zapojil rekordní počet obchodů

Do sobotní Sbírky potravin se zapojilo více než 3560 prodejen, což je dosud nejvíce v historii podzimních sbírek. Pomáhalo na šest tisíc dobrovolníků. Ve vybraných internetových obchodech mohou lidé přispívat až do 24. listopadu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.