Popularita běžeckých klubů roste

Motivace, noví přátelé, ale i sdílení nadšení pro běh jsou jen některé důvody, proč roste mezi běžci zájem o takzvané running cluby. Česká televize jich několik oslovila a ty potvrzují, že lidé stále častěji vyhledávají běh ve skupinách – ať už v centrech měst, v okolní přírodě nebo na běžeckých oválech. Ačkoliv má běhání ve skupině řadu výhod, odborníci upozorňují i na možná rizika, jako je nedostatek individuálního přístupu trenéra nebo tlak na udržení tempa skupiny.

Tereza Švehlová začala běhat v jednom z pražských klubů na konci loňského února. Její hlavní motivací bylo vystoupit ze své komfortní zóny. „Chtěla jsem se donutit běhat i náročnější trasy, především kopce, a to jde ve skupině vždy lépe.“ Běhala sice celý život, ale největší posun zaznamenala právě za poslední rok.

Že je o běžecké skupiny stále větší zájem, potvrzuje třeba Jan Krásný z klubu No miles no smiles. Jeho klub začal v Brně v roce 2020 jako parta kamarádů. Původně jich bylo osm a dnes se jich průměrně schází čtyřicet až šedesát. „Cílem založení nebyl náročný trénink, ale spíš vytvoření komunity, kde se lidé hýbou a navzájem motivují. Sociální aspekt je pro nás důležitější než ten sportovní. Nechtěli jsme oslovit jen výkonnostní běžce, ale i obyčejné lidi, kteří si chtějí jen užít pohyb,“ popisuje.

Právě vzájemná motivace je jedním z přínosů běžeckých klubů. „Skupinové běhy pomáhají lidem udržet pravidelnost v tréninku. Běh ve skupině je často zábavnější a podporuje sociální vazby, které nás často přimějí nevynechat další trénink,“ uvádí fyzioterapeutka Jana Lovecká.

Běžci také oceňují odborné vedení, které je podle Lovecké důležité. „Jelikož jsou skupinové lekce vedené odborným dohledem, je zde větší předpoklad k zajištění správné techniky běhu, ale i k správně vedené lekci.“ To potvrzuje i Jan Feher z oddělení atletiky na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. „Lidé se často připojují ke klubům, které vedou zkušení trenéři, protože jim mohou nabídnout vedení a rady, jak se zlepšit.“

Každý klub má vlastní systém

Michal „Yaksha“ Novotný založil klub Love Them Running Club před šesti lety v Bratislavě, dnes se už rozšířil do více než 35 měst po celém světě. V Praze ho má na starosti bývalý závodník v běhu Maxmilian Krčmář. V roce 2023 začínal se srazem jednou týdně, nyní už pro velký zájem pořádá tři. „Úterní běh je otevřený všem a má trasu dlouhou pět kilometrů vedenou centrem města. Čtvrteční tréninky jsou zaměřené na techniku, běžeckou abecedu, výběhy do kopců, dráhové tréninky a i jiné atletické běžecké formy tréninků,“ vysvětluje.

Každý běžecký klub má svůj vlastní systém tréninků. „Vybíhá se v osm večer a po prvním kilometru na zahřátí následuje krátká rozcvička. Samotný pětikilometrový běh vede centrem Prahy, přes náplavku, kolem Národního divadla,“ popisuje Krčmář.

Jeden z klubů v Českých Budějovicích založil trenér David Vaš. S běžci se setkává na stadionu a jde spíše o systematický běžecký trénink než o klasický skupinový běh. „Začínali jsme s dvaceti běžci, dnes jich trénuje už sto,“ říká.

Zatímco některé kluby běhají celoročně bez ohledu na počasí, jiné si v zimních měsících dávají pauzu. „Běh jsme přes zimu pozastavili, ale od března opět začínáme,“ říká trenérka Adriana Nepustilová, pod jejíž záštitou klub funguje v Ostravě. Naopak v Brně běhají celý rok. Déšť ani zima nejsou překážkou, jedinou výjimkou jsou bouřky v létě, kdy se tréninky ruší. „Loni jsme z celkem 140 až 150 běhů zrušili jen jeden nebo dva,“ dodává Krásný.

Rizika

Skupinové běhy mají řadu výhod, ale nesou s sebou i určitá rizika. Hlavním z nich je nedostatek individuálního přístupu trenéra. S tím i souvisí nevhodné a nepřizpůsobivé tempo. „Pokud na tom jedinec se svou fyzickou kondicí není příliš dobře, může jít přes své hranice, aby se udržel se zbytkem skupiny, a to může mít za následek zvýšená rizika zranění,“ vysvětluje fyzioterapeutka Lovecká.

Stejný názor zastává i Feher. „Běžecké kluby často fungují u atletických oddílů nebo trenérů a poskytují služby i rekreačním běžcům. Výhodou je kvalifikované vedení. Když se skupiny organizují samy, hrozí, že trénink nebude správně nastaven,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
před 1 hhodinou

Měřicí stanice v Česku hlásí opět teplotní rekordy

Kvůli tropickým teplotám platí pro sobotu i neděli výstraha před ohrožením zdraví pro téměř celé Česko. Hrozí přehřátí a dehydratace, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Teploty mohou podle předpovědi vystoupat až na 36 stupňů Celsia a v neděli na 37 stupňů. Na některých místech už během odpoledne padaly teplotní rekordy. Dále také platí pro celou zemi výstraha před rizikem vzniku požárů. Změnu má přinést až přelom tohoto a příštího týdne, kdy se čekají deště a ochlazení.
11:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 10 hhodinami

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
před 11 hhodinami

VideoPojišťovny by mohly nově hradit další výkony pro pacienty s nemocemi ledvin či cukrovkou

Z veřejného zdravotního pojištění by se mělo od příštího roku nově hradit například laboratorní vyšetření pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin či takzvaná tenotomie, která může pomoci lidem s cukrovkou. Počítá s tím vyhláška ministerstva zdravotnictví, která prošla připomínkovým řízením. Na seznam přidává desítky nových zákroků či vyšetření a vyřazuje ty zastaralé či neefektivní.
před 12 hhodinami

ANO chce v Senátu posílit, pro sněmovní opozici je klíčové tam udržet většinu

Kandidáti do Senátu postupně začínají s kampaní, o 27 křesel usiluje přes 150 uchazečů. Hnutí ANO chce v horní komoře výrazně posílit a usnadnit tak přijímání koaličních zákonů. Pro sněmovní opozici je klíčové udržet v horní komoře většinu. Senát označují za potřebnou protiváhu dolní komory.
před 13 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 22 hhodinami

VideoRozsáhlé požáry se mohou opakovat každoročně, obává se Legner z hasičského sboru

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.