Praha – Poselství 17. listopadu 1939 a událostí téhož dne z roku 1989 je potřeba předávat dalším generacím, aby se myšlenky boje za svobodu a demokracii podařilo uchovat. Na pietním aktu před Hlávkovou kolejí v Praze to uvedl předseda vlády v demisi Jiří Rusnok. Česko si dnes připomíná výročí zavření tuzemských vysokých škol nacisty, Mezinárodní den studentstva a začátek sametové revoluce, řada politiků včetně Bohuslava Sobotky položila květiny na Národní třídě, exprezident Václav Klaus se ještě před tím setkal se svými spolupracovníky a Rusnokovými ministry.
„Smrt Jana Opletala a události 17. listopadu pro nás mají nadčasový význam. Připomínají nám ideály demokracie a svobody, na nichž stojí naše moderní státnost, ale připomínají nám také ty, kteří za tyto ideály položili své životy,“ prohlásil při pietě před Hlávkovou kolejí předseda vlády v demisi Jiří Rusnok. „Je naší povinností předávat dále toto poselství i těm generacím, které se již narodily ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Pouze tak si můžeme svou svobodu uchovat.“
Rusnok zároveň zdůraznil, že 17. listopad coby Mezinárodní den studentstva je jediné výročí mezinárodního významů, které má své kořeny v české historii. Vyhlášen byl na londýnském zasedání Mezinárodní studentské rady už v roce 1941, a reagoval tak na pražské události z října a listopadu 1939. Při prvním okupačním výročí vzniku Československa (28. 10. 1939) byl smrtelně zraněn medik Jan Opletal. Jeho pohřeb na pražském Albertově představoval 15. listopadu další manifestaci studentů proti nacistické moci. Adolf Hitler reagoval o dva dny později zavřením vysokých škol a popravami českých vysokoškoláků.
Vzpomínky na nacistické represe proti československým studentům z listopadu 1939 se zúčastnil mimo jiné předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl nebo pražský primátor Tomáš Hudeček.
- Předseda vlády v demisi Jiří Rusnok: „Dějiny lidstva jsou živé, pouze totalitní režimy se je snaží zakonzervovat. Proto i zdánlivě nepatrné rozhodnutí každého z nás se může stát zásadní pro budoucnost celé společnosti.“
- Rektor Karlovy univerzity Václav Hampl: „Jakkoli naše doba není tak dramatická jako doba obou výročí, poučení pro současnost vidím v tom, že hodnota vzdělanosti, vzdělání a vědy je pro svobodu a rozvoj celé společnosti stejně velká, ne-li větší, než byla v minulosti.“
- Pražský primátor Tomáš Hudeček: „Bez aktivní účasti na veřejném životě, bez odpovědné volby vlastních představitelů a bez ochoty dát najevo svůj názor si svobodu a demokracii uhájit nedokážeme. Čest památce těch, kteří věděli, že bez vlastní veřejné iniciativy je obtížné dívat se do zrcadla.“
Prezident Miloš Zeman se oproti všem zvyklostem pietního aktu nezúčastnil, kvůli poraněnému kolenu zůstává na zámku v Lánech. K pamětní desce studenta Jana Opletala proto za něj věnec položil ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt. „Na Národní třídu k památníku listopadových událostí položí květinu se stuhou prezidenta republiky Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky,“ doplnila mluvčí prezidenta Hana Burianová. V ruzyňských kasárnách uctila památku obětí ředitelka Odboru spisové a archivní služby prezidentské kanceláře Libuše Benešová.
Svíčky na Národní třídě
Členové etické komise České republiky, která je zřízena při Úřadu vlády, společně se zástupci Konfederace politických vězňů uctily Den boje za svobodu a demokracii položením věnců u památníku Obětí komunismu na Újezdu a poté na Václavském náměstí.
Druhým centrem dnešního vzpomínání je vedle Hlávkovy koleje Národní třída. Ke zdejšímu památníku studentského střetu z listopadu 1989 už dopoledne přicházeli zástupci politické scény. Vedle již zmíněného Rusnoka si zde pád komunistického režimu připomněl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. U pamětní desky se vystřídal místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nebo bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS).
- Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Z posledních měsíců a let mám pocit, že lidé ztrácí důvěru v demokracii, v to, že demokracie je schopna jim zajistit spravedlivé rovné podmínky pro jejich existenci. Myslím si, že to je do budoucna velké riziko.“
- Exprezident Václav Klaus: „Považuji za naprosto zásadní, abychom nedopustili, že bude 17. listopad a jeho význam jakýmkoli způsobem smazáván. To byla v každém případě nejvýznamnější chvíle naší moderních dějin a zejména teď, v nové chvíli, která nastala v letošním roce a jejíž tečkou byly výsledky těchto voleb, je potřeba, abychom interpretaci 17. listopadu dělali správnou.“
Klaus, Nečas a „křiklouni“ se potkali v podloubí
Do podloubí Kaňkova paláce dorazil i exprezident Václav Klaus. Potkal se tam i s bývalým premiérem Petrem Nečasem. Směrem k oběma mužům také mířily výkřiky jejich odpůrců; Nečasovi vytýkaly odměny pro jeho současnou manželku a někdejší podřízenou Janu Nečasovou, dříve Nagyovou, Klausovi vyčítali „divokou“ privatizaci v 90. letech a rozprodání státního majetku do rukou nadnárodních korporací. „To je pět známých křiklounů, které znám už asi 20 let, když si přečtou, že přijdu na nějakou akci, přesně stejní lidé, přesně stejné tváře,“ komentoval incident Klaus. „Já jsem vymyslel, komunismus? To jsou nemocní lidé, nemá smysl s nimi mluvit vůbec,“ reagoval.
Ještě před položením květin u památníku na Národní třídě se exprezident setkal v kavárně Slavia se svými bývalými spolupracovníky z Pražského hradu Petrem Hájkem, Ladislavem Jaklem, Jiřím Weiglem a Zemanovým ceremoniářem Jindřichem Forejtem. Schůzky se zúčastnil i někdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa nebo současní odstupující ministři Zdeněk Žák a Vlastimil Picek.
