Praha – Policie odmítla tvrzení advokáta Jany Nečasové (dříve Nagyové), že z pozice šéfky premiérova kabinetu nechala sledovat tehdejší ženu předsedy vlády Radku Nečasovou kvůli její ochraně. Deník Mladá fronta Dnes poukázal na policejní dokument, který vyvrací tvrzení, že se sledování Radky Nečasové týkalo jejích údajných kontaktů se sektou svědků Jehovových, protože se zpravodajci vůbec nesoustředili na její okolí. Advokát obviněného bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka ale policejní závěry zpochybnil, tvrdí, že policisté posuzovali práci zpravodajců podle svých sledovacích metod, ve skutečnosti ale mohou být jiné.
Kvůli sledování někdejší manželky bývalého premiéra Petra Nečase stíhá policie Nečasovu současnou manželku a také dva bývalé ředitele Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka a Milana Kovandu či jejich podřízeného Jana Pohůnka. Jejich obhájci ale tvrdí, že nešlo o špehování Nečasové, nýbrž o tzv. kontrasledování – prověřování, zda Radku Nečasovou někdo nesleduje a nehrozí jí či někomu z rodiny nebezpečí. Advokát Jany Nečasové, která podle policie úkol zpravodajcům zadala, již dříve uvedl, že se měla Radka Nečasová dostat do kontaktů s jehovisty. Okolnosti sledování proto zkoumali policisté z kriminalistického Útvaru zvláštních činností, mezi jejichž práci spadá i sledování osob. Jejich závěr je jednoznačný: Vojenské zpravodajství neprovádělo kontrasledování.
Podle závěru policejního zkoumání postupu zpravodajců, ze kterého citovala Mladá fronta Dnes, nemohli lidé, kteří Radku Nečasovou sledovali, ve skutečnosti sledovat nikoho jiného. „Okolí objektu nebyla věnována naprosto žádná pozornost, nemohla být zjištěna případná aktivita jiných osob,“ napsali policisté z Útvaru zvláštních činností. Policie rovněž poukázala na chyby zpravodajců, kteří ztráceli Radku Nečasovou z dohledu a čtyři dny omylem sledovali její sousedku.
Závěry policejního zkoumání postupu zpravodajců ale zpochybnil advokát Ondreje Páleníka Tomáš Sokol. Upozornil, že vojenští zpravodajové mohou mít jiné metody sledování než policie. „Policie má své manuály, které definují sledování pro účely policie. Zpravodajci mají také nějaké, ale nikdo neví, zda stejné,“ řekl Sokol deníku.
Obžalobu, která se týká postupu Jany Nečasové a vojenských zpravodajců, předal počátkem června státní zástupce Ivo Ištvan soudu. Kriminalisté se k případu dostali na základě prověřování podezření údajné zločinecké skupiny složené z podnikatelů a lobbistů, která se prý dopouštěla korupce při veřejných zakázkách a praní špinavých peněz. Loni v červnu pak provedl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu spolu s Útvarem rychlého nasazení rozsáhlý zásah ve Strakově akademii, královéhradeckém sídle Lesů ČR i kancelářích a domech pražských lobbistů Iva Rittiga a Romana Janouška. Sedm lidí skončilo ve vazbě. Nagyová byla následně obviněna i v případu údajného uplácení tří exposlanců ODS. Kauza vedla k pádu celé vlády a k předčasným volbám.
