Kolik peněz dá Česká republika na obranu, by mělo být zafixované zákonem, jako to udělalo Polsko. Vlády v minulosti vždycky našly důvod, proč krátit výdaje na obranu, proto jsou letos stejné jako před 14 lety. Prohlásil to prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek na Žofínském fóru.
Peníze na obranu by měl zaručovat zákon, tvrdí šéf průmyslové asociace
Události ČT: Peníze na armádu jdou na výzbroj i mise (zdroj: ČT24)
„Já tvrdím, že je jedno jediné řešení - fixovat výdaje na obranu zákonem, aby je žádná vláda z žádného důvodu nemohla krátit,“ uvedl Hynek. Česko vstupovalo do NATO se závazkem, že bude vydávat alespoň dvě procenta svého rozpočtu na obranu. Tento podíl letos dosáhne 1,08 procenta (52,5 mld. korun). „To znamená, že se dostáváme na hodnotu roku 2003,“ řekl Hynek. V minulém roce šlo o 1,01 procenta.
Ministerstvo obrany návrh úplně nepodporuje, za taktičtější považuje spíše stanovení nominálních hodnot, které by na obranu měl český stát vydávat. Mohl by například nastat velmi vysoký růst HDP, nebo naopak jeho prudký propad, upozornil náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta k návrhu.
Navázání výdajů k HDP je v průměru vyrovnanější
Podle něj by v tu chvíli výdaje výrazně kolísaly. Dodal, že by podle něj bylo dobré, aby Česká republika zřídila fond na obranu, který by fungoval podobně jako fond dopravní infrastruktury. Ministerstvo obrany by z něj mohlo peníze čerpat ve chvíli, kdy by je potřebovalo.
Hynek ale poznamenal, že vztažení výdajů k HDP je lepší, protože v době, kdy se daří, jde peněz na obranu více, v době krize méně. V průměru je pak podle něj výsledek dobrý. Pokud by byla stanovena konkrétní výše rozpočtu, v době ekonomických potíží by mohlo být těžké cíl splnit.
Máme závazky, je potřeba jim dostát
Kuchta během svého vystoupení řekl, že jen pokud Česká republika naplní své závazky, zůstane uznávaným spojencem. „Vycházím z toho, že platí koaliční dohoda, že docílíme 1,4 % HDP na konci roku 2020. (…) Jenom potom můžeme dosáhnout na předepsaná dvě procenta v roce 2024/2025,“ řekl České televizi ministr Martin Stropnický, který doufá, že dohodnutý postup nikdo nezpochybní. Návrh rozpočtu na příští rok a výhled na další dva roky ale s tímto navýšením nepočítá.
Šedivý: Větší nasazení v zahraničních misích by armádu příliš zatížilo (zdroj: ČT24)
Pro splnění závazku se vyslovil i náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Armáda podle něj se slíbenými částkami počítá. Připomněl, že v nejbližších letech bude muset být nahrazena zastaralá výzbroj například sedmé mechanizované brigády. Armáda na modernizační projekty bude potřebovat desítky miliard korun.
300 vojáků půjde do napjatého Pobaltí
Půl druhé miliardy míří z každoročního rozpočtu armády na zahraniční operace. Pro příští rok se počítá do operací za hranicemi Česka s více než 800 vojáky. Kromě Afghánistánu, Iráku a Mali posílí také východní hranici Severoatlantické aliance. 290 mužů a žen bude několik měsíců cvičit v Litvě a Lotyšku.