Ministerstva financí nebo vnitra už sice začaly naplňovat vizi o přístupu veřejnosti k údajům o hospodaření resortů nebo ke shromážděným datům, jsou to ale výjimky. Instituce totiž k tomu zatím nevede žádný zákon. Zlepšit by se to mohlo až napřesrok.
Otevřená data v podání většiny ministerstev a úřadů stále zůstávají spíš zavřená
Otevřená data představují nástroj variabilního využití. Díky nim si například každý může vyhledat dopravní spojení na internetu rovnou z mobilního telefonu. Na vlakových nádražích přetrvávají vyvěšené jízdní řády na papíru, ale málokdo se orientuje výhradně podle nich. Podobně staví na informacích otevřených dat cenová mapa nemovitostí, která vychází z údajů v katastru.
Data ke zpracování ve správné podobě ale zveřejňuje málokterá instituce, podle odborníka na technologie přitom není důvod, proč by tak neměly dělat. „Základní princip tkví v tom, že většinou jde o data, která jsou sbírána za peníze daňových poplatníků. Tím pádem není důvod, proč by neměla být všem daňovým poplatníkům také otevřená,“ uvedl šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.
Mohly by tak být k dispozici například přehledy o tom, jaké nemoci jsou ve vybraném kraji nejčastější, daly by se účelně kontrolovat volební sliby a lidé by mohli sledovat, jak úřady zacházejí s veřejnými prostředky. „Asi je to úřad od úřadu. Já za sebe se zveřejňováním žádné problémy nemám,“ prohlásil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) s tím, že důležitou stránkou věci je formát poskytovaných dat. „Aby to bylo komfortní a dalo se s tím nějakým způsobem jednotně pracovat,“ dodal.
Úzký seznam institucí nakloněných otevřeným datům
Transparentní úřady jsou součástí vládního boje proti korupci. Většina úřadů si však nechává získaná data stále pro sebe. Ke zveřejňování otevřených dat je nyní nenutí zákon. Nejdál je z vládních institucí zatím ministerstvo financí, které zveřejnilo faktury za posledních pět let i seznam svých dodavatelů.
Některá data má online i ministerstvo vnitra. „Rádi bychom, aby to vedlo ke zveřejňování ekonomických informací o provozu úřadu,“ uvedl architekt projektu eGov na vnitru Petr Kuchař. Na nižší úrovni projeví snahu Kraj Vysočina, město Děčín nebo některé úřady v čele s Českým statistickým úřadem.
Zákon, který by seznam institucí s otevřenými daty podstatně rozšířil, se do sněmovny chystá příští rok. Všechna otevřená data by měly začít zveřejňovat od roku 2017. Tehdy by mohl se zpožděním začít platit rovněž registr smluv, další zákon s protikorupčním cílem. Legislativa umožňující znemožnit korupci zkrátka má zpoždění.
Protikorupční zákony: Zdržuje lobby, nebo nepřipravenost?
Podle ministra vnitra Milana Chovance zdržují lobbystické snahy. „Debata o těch zákonech je složitá. Jsou to věci, které se mnohým nelíbí, přičemž ti mají finanční prostředky,“ řekl. Podle opozice ale nabírají zpoždění kvůli špatné připravenosti. „Nestačí mít dobrý úmysl, to byl příklad registru smluv, ale je potřeba to mít promyšleno třeba i s dopadem na obce,“ dodal předseda ODS Petr Fiala.
Zákon o prokázání původu majetku se každopádně začíná ve sněmovně teprve projednávat. Do konce roku musí také poslanci odhlasovat zákon o kontrole financování politických stran. Pokud by se nestihlo změnu uzákonit, i v příštích poslaneckých volbách by panovaly otázky a podezření ohledně sponzorů, kteří stranám platí kampaně.