Praha - Občanské fórum (OF) vzniklo coby platforma občanských nezávislých aktivit 19. listopadu 1989 v pražském Činoherním klubu jen dva dny po událostech na Národní třídě. Odmítalo komunistický režim a bylo hlavním tvůrcem změn, které nastaly po jeho pádu. Opozice potřebovala „improvizované společenství“, s nímž by vládnoucí moc mohla zahájit dialog. Možnost jednání tehdy poprvé připustil federální premiér Ladislav Adamec.
Hnutí vzniklo jako spontánní reakce na brutální zásah proti studentské demonstraci na Národní třídě. Sdružení bylo založeno 19. listopadu večer v Činoherním klubu v pražské ulici Ve Smečkách. První slova, která při zakládání OF zazněla, pronesl tehdejší disident Alexandr Vondra: „Dobrý večer, já tady zatím stojím jako takovej kůl v plotě!“
Úvodní prohlášení sepsal Václav Havel, který na setkání v pražském Činoheráku vystoupil až jako desátý řečník. „Situace je vypjatá a dramatická, na všech stranách se volá po dialogu, a přitom není jasné, kdo a s kým má dialog vést, a to, oč usilujeme, je dialog celospolečenský, veřejná a svobodná diskuse o budoucnosti této země,“ prohlásil tehdy Havel.
„Uvažovali jsme o tom, že by bylo dobré, kdyby se vytvořil krizový štáb, ad hoc vzniklé improvizované společenství, které by nabídlo současné moci zahájit s ní nějaká jednání a dialog vůbec nějakým způsobem otevřít,“ dodal. Havlovým slovům totiž předcházela dopolední schůzka Michaela Kocába a Michala Horáčka s tehdejším předsedou vlády Adamcem, který vůbec poprvé připustil jednání s opozicí.
„Podařilo se z něj vydyndat předběžný příslib zahájení rozhovorů jeho jako premiéra s tvrdými disidenty,“ vzpomíná s odstupem pětadvaceti let Kocáb. „Některé z účastníků jsem překvapil, nejvíc to překvapilo disidenty z Obrody, bývalé komunisty, kteří měli sami své kontakty.“
Kocáb: Rozpad bipolárního světa? Tehdy nepředstavitelná věc
Cílem OF bylo vést dialog s představiteli komunistické moci, čímž pokračovalo ve snaze Charty 77, od níž se lišilo širším polem působnosti. V programovém prohlášení v listopadu 1989 OF konstatovalo, že je občanským hnutím - otevřeným společenstvím demokraticky smýšlejících občanů, všech lidí dobré vůle.
Hlavní požadavky OF
- odstoupení politických představitelů odpovědných za zásah 17. listopadu 1989
- ustavení komise k vyšetření zásahu z Národní třídy
- odstoupení politiků odpovědných za krizi ve společnosti
- propuštění politických vězňů
- zahájení celospolečenského dialogu o budoucnosti země
- vznik politického pluralismu
- uspořádání svobodných voleb
Jak ale Kocáb dodává, 19. listopadu si nikdo v Činoherním klubu nemyslel, že události naberou takový spád. „Představovali jsme si, že se daly do pohybu dějiny, ale nejprve to vypadalo, že vše povede k lepší přestavbě, k lepšímu roku 1968, kdy zůstane zachován socialismus. Že bude režim převrácen na hlavu a že dojde k rozpadu bipolárního světa, to byly naprosto nepředstavitelné věci,“ konstatuje.
Prvním neformálním lídrem hnutí byl Václav Havel, jediným předsedou OF se v říjnu 1990 stal ale Václav Klaus, který později založil ODS. Fórum zakládali mimo jiné kněz Václav Malý, scenárista Jiří Křižan, filozof Rudolf Battěk nebo herci Petr Čepek, Jiří Bartoška a Josef Kemr.
Logo OF, modré písmeno O s modrýma očima a červeným úsměvem a červené písmeno F, se stalo jedním ze symbolů sametové revoluce, ačkoliv původně vzniklo jako studentský žert chvíli před uzávěrkou. Autorem byl tehdy začínající grafik Pavel Šťastný. Název vymyslel Havel spolu s Janem Urbanem.
Široký zástup od exkomunistů po thatcheristy
Občanské fórum zahrnovalo široké spektrum názorů a osobností z levice i pravice. Na jedné straně například reformní komunisté, po Pražském jaru 1968 odkázaní do role disidentů - například tvůrce první socialistické ústavy a někdejší místopředseda ČNR Zdeněk Jičínský, delegát tzv. vysočanského sjezdu KSČ ekonom Věněk Šilhán, někdejší rozhlasový novinář Jiří Dienstbier či politolog Petr Pithart.
Vedle nich v OF pracovali přesvědčení zastánci pravicového a křesťanského pohledu na svět - zakladatel Liberálně demokratické strany Emanuel Mandler, zakladatel Křesťanskodemokratické strany Václav Benda, filozof a pozdější předseda Občanské demokratické aliance (ODA) Daniel Kroupa či ekonom, zakladatel Občanské demokratické strany Václav Klaus.
K prvním významným úspěchům OF patřilo jmenování vlády národního porozumění, v níž zasedli i jeho reprezentanti, a zvolení Václava Havla prezidentem republiky v prosinci 1989. Kromě vrcholných výkonných orgánů proniklo OF také do nejvyšších zákonodárných sborů, jeho zástupci byli kooptováni do Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady.
OF se podílelo na pořádání prvních svobodných voleb v roce 1990, ve kterých kromě nestraníků kandidovalo pod jeho hlavičkou čtrnáct politických subjektů různorodé politické orientace. Samo hnutí se později orientovalo politicky do pravého středu.
Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínajících přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.
