Odsouzený exposlanec Wolf je už tři roky na útěku. Podle jeho syna je v Evropě

Mezinárodně hledaný bývalý poslanec ČSSD Petr Wolf, který je odsouzený za dotační podvod k šestiletému vězení, se podle jeho syna skrývá v Evropě. Jan Wolf to tvrdil v rozhovoru pro Českou televizi. Exposlanec se úspěšně vyhýbá vězení přesně tři roky. Kromě moravskoslezských kriminalistů po něm pátrá také elitní policejní tým, který se specializuje na vyhledávání uprchlých zločinců.

To, že policie ani po třech letech na odsouzeného podvodníka Petra Wolfa nezapomněla, potvrdil ředitel moravskoslezské krajské policie Tomáš Kužel. „Rozhodně jsme pátrání nezanechali,“ uvedl. Zda má policie nějaké konkrétní informace o možném úkrytu hledaného, nechtěl komentovat.

Syn otce podporuje. Věří, že je obětí politiky

Objevilo se množství spekulací například o tom, že žije v Polsku, Hongkongu nebo Dominikánské republice. „Je v Evropě,“ uvedl pro Českou televizi exposlancův syn Jan Wolf. Podobně jako jeho otec prosazuje názor, že odsouzení za jedenáctimilionový dotační podvod má politický podtext. „Můj otec byl jedním z těch, kteří odmítli bezhlavou poslušnost Jiřímu Paroubkovi, takže bylo třeba ho nějak zlikvidovat,“ hájil svého otce.

Petr Wolf je na útěku už tři roky

Když byl Petr Wolf ještě poslancem za ČSSD, začal podporovat pravicovou vládu v čele s Mirkem Topolánkem z ODS, čímž si zřejmě spolustraníky znepřátelil. Hlasoval s vládní koalicí například pro umístění radaru v Brdech. Wolf tvrdil, že tehdejší předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek ho později vydíral a hrozil, že zveřejní závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu v jeho firmě. Jak se ukázalo, měl se čeho obávat.

Soudy politický podtext případu vyloučily

Wolfova firma dostala v letech 2005 až 2007 od ministerstva životního prostředí téměř 11 milionů na dva projekty, které se měly zabývat ochranou přírody či nakládáním s odpady. Policie a soudy však zjistily, že ostravský podnikatel a poslanec utrácel peníze z dotace za dovolené a zahraniční cesty, které neměly s projekty nic společného, vykazoval statisíce za konzultace u neexistující společnosti. Tvrdil, že na projektech se budou podílet polské a moravskoslezské vysoké školy, ani jednu však neoslovil.

„Není v tom nic politického. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že jde o běžnou kriminální činnost,“ uvedl ostravský soudce Miloslav Mucha při odůvodnění rozsudku v roce 2012. Za dotační podvod mu udělil pětileté vězení a peněžitý trest jeden milion. Jeho manželce, která se na podnikání podílela, uložil podmínku a pokutu 200 tisíc korun.

Wolf vyzkoušel všechny legální cesty protestu

Wolf, který od začátku popíral jakoukoliv vinu a tvrdil, že jde o politický proces, se odvolal k Vrchnímu soudu v Olomouci, který mu trest ještě zpřísnil na šest let vězení a pokutu zvýšil na pět milionů. Politik se nejprve snažil vyhnout nástupu výkonu trestu nepřebíráním obsílek. Poté, co Krajský soud v Ostravě dal v lednu 2013 příkaz k jeho dodání do vězení, zmizel. Když ho policisté nedokázali najít, vydal na něho soud evropský a poté mezinárodní zatykač.

Mezitím se odsouzený marně snažil zvrátit pravomocný verdikt dovoláním k Nejvyššímu soudu a stížností k Ústavnímu soudu. Nakonec požádal prezidenta republiky o milost. Ministerstvo spravedlnosti ji loni zamítlo. Tím vyčerpal všechny možnosti, jak se vězení vyhnout. Za maření rozhodnutí soudu mu hrozí další trest. Jediné, co Wolf akceptoval, byl peněžitý trest, který po splátkách splatil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...