Lidé v Česku užívají víc farmaceutických přípravků, než by podle odborníků měli. Nadužívání léků je problém známý především u seniorů, často na ně ale doplácejí i lidé v produktivním věku. Nejčastěji jde o zneužívání léků na spaní, proti úzkosti nebo proti bolesti. Klíčovým aspektem nepřiměřeného požívání některých léků je vznik závislosti. Až polovina dětí a mladistvých léky užívá, mnohdy ale sahají po těch pro dospělé. Často kopírují chování rodičů, dívky berou antidepresiva, chlapci anabolika. Adiktologové vnímají častou příčinu v tlaku na výkon a snahu vyrovnat se spolužákům.
O závislostech na lécích se moc nemluví, ale jsou časté. Už i u dětí
6 minut
Události: Časté závislosti vznikají z léků na úzkosti a na spaní
Škála problémových léků je široká, k závislosti mohou vést především přípravky tlumivé. Jde o léky proti úzkostem, nespavosti, léky proti silné bolesti, součást léků proti kašli a stimulující látky třeba podporující hubnutí. K nadužívaným látkám patří i volně prodejné léky hlavně proti bolesti, které mohou při dlouhodobém anebo nadměrném užívání způsobit vleklé zdravotní obtíže.
„V poslední době se stupňuje užívání velmi silných analgetik, které se používají většinou při zvládání nějakých silných jinak neřešitelných bolestí. Když je lidé zneužívají, vytvoří si na ně rychle závislost,“ tvrdí primář adiktologické kliniky Petr Popov.
Uklidnit se a usnout. Rychle
Výroční zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za rok 2017 dokládá problematické užívání léků. Její žebříček vedou konopné látky před medikamenty na uklidnění nebo nespavost. Primář Popov upozorňuje, že riziko spočívá hlavně v malé diskusi o lékových závislostech. „U nás v České republice jsou velmi rozvinuté co do počtu lidí, kteří jimi trpí. To proto, že je to závislost podceňovaná. Užívání je velmi rozšířené,“ popisuje primář.
A konkrétním příkladem je krok Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který v loňském roce přesunul dva přípravky proti kašli z volného prodeje do kategorie na předpis. Ukázalo se totiž, že ve velké dávce jsou halucinogenní, čehož začali zneužívat školáci. Tlak na výkon mnohdy vede mladé lidi k sáhnutí po chemických preparátech.
Přípravky při cvičení u mladíků odpovídají anorexii u dívek
Lékaři třeba upozorňují na nadužívání anabolických steroidů u mladistvých. „Teď je nový trend, nový pojem, kterému říkáme bigorexie. Je řazena mezi poruchy příjmu potravy jako anorexie a postihuje mladé muže, u kterých je až patologicky zafixovaný kult těla. Snaží se co nejvíc cvičit, trénovat, posilovat a právě v nadměrném množství užívají tyto preparáty, aby pomohli k nárůstu svalové hmoty,“ popisuje olomoucký sportovní lékař Dalibor Pastucha, který často řeší u rekreačních sportovců užívání anabolik a potravinových doplňků.
obrázek
Nejvíce ohroženou skupinou jsou podle něj mladí od šestnácti let. Sám ale zmínil také případ, kdy při nedávné preventivní prohlídce narazil na desetiletého chlapce, který dlouhodobě nadužíval proteinové preparáty. „Docházelo u něj k poškozování ledvin,“ poukazuje na důsledky, které nadužívání přípravků může způsobit.
Rodiče – častý zdroj přípravků pro děti
U dívek se častěji objevuje nadužívání podpůrných léků, které zvyšují výkonnost při učení nebo přispívají k hubnutí. „Při studiích, co jsme dělali na mladých, bylo zřetelné, že větší problém u děvčat s léky jsou u gymnazistek. Byly to tlumivé léky na tlumení nepříjemných stavů – sedativa, hypnotika,“ přibližuje adiktolog Michal Miovský.
Děti berou léky od malička jako normu, stává se tedy zcela běžně, že mají pocit, že antidepresiva jsou skutečně na depresi, že jim pomohou, že budou mít lepší náladu. Ale nebudou. Antidepresiva fungují jen, aby člověk dokázal vůbec vstát.
Zneužívání léků v mladém věku představuje závažnější potíž než u dospělých. Mnohem rychleji se ničí mozek i další funkce. Podle Miovského si rodiče v současnosti spojují s pojmem návykové látky s pouličními dealery a svým dětem cestu k lékům přímo otevírají. „Setkáváme se s tím, že děvčata kradou svým matkám z kabelek rohypnoly,“ uvádí na příkladu adiktolog.
